Sněhová hranice a nový sníh

Sněhová hranice je nadmořská výška, nad kterou srážky padají jako sníh, nový sníh je výška sněhu, který napadl za posledních 24 hodin.

Sněhová hranice v předpovědi udává, odkud výš srážky padají jako sníh. Pod ní se mění v déšť se sněhem a ještě níž v déšť. Neleží ve výšce, kde má vzduch 0 °C, ale níž. Vločky totiž potřebují nějakou dobu, než ve vzduchu nad nulou roztají, a během pádu se navíc ochlazují odpařováním. Obvykle proto sněží zhruba 200 až 400 m pod výškou nulové izotermy, při silných srážkách a suchém vzduchu i níž. Hranice není ostrá čára, přechod mezi sněžením a deštěm zabírá pás o šířce desítek až stovek metrů.

Nad nulovou izotermou je pod nulou a padá sníh. Vločky pod ní netají hned, odpařování je navíc ochlazuje, takže obvykle sněží ještě 200 až 400 m níž. Teprve pod sněhovou hranicí padají srážky jako déšť.

Na čem sněhová hranice závisí

teplota vzduchu ve výšce: čím níž leží nulová izoterma, tím níž sněží,
vlhkost vzduchu: v suchém vzduchu odpařování vločky ochlazuje a sněží níž,
intenzita srážek: silné srážky ochladí vzduch pod sebou a stáhnou sněžení níž,
reliéf: v úzkých údolích se drží studený vzduch a sněžit může níž než na otevřené rovině.

Sněhová hranice se během dne i během jedné epizody posouvá. Při příchodu teplé fronty stoupá a sněžení se na horách mění v déšť, za studenou frontou klesá a déšť přechází ve sníh až do nížin. Na podzim a na jaře je v Česku sněhová hranice typicky v horských polohách, v zimě často v nížinách. Při teplotě kolem nuly hrozí na rozhraní mezi deštěm a sněhem i ledovka, když se pod teplou vrstvou drží mrazivý vzduch.

Nový sníh

Nový sníh je výška sněhu, který napadl za posledních 24 hodin. Na meteorologických stanicích se měří každé ráno v 7 hodin na sněhoměrné desce, která se po odečtu očistí, aby příští měření začínalo od nuly. Nový sníh se liší od celkové sněhové pokrývky, která zahrnuje i starší sníh. Pokrývka často přibude méně, než kolik napadlo, protože starý sníh pod novou vrstvou sesedá. Při tání může pokrývka dokonce klesat, i když přes den sněžilo.

Kolik vody sníh nese

Pro převod nového sněhu na vodu se běžně počítá poměr 10 ku 1, tedy 1 cm sněhu odpovídá zhruba 1 mm vody. Poměr ale silně kolísá. Mokrý těžký sníh při teplotě kolem nuly obsahuje i dvojnásobek vody, suchý prašan při silném mrazu jen polovinu i méně. Předpovědní modely počítají srážky v milimetrech vody, a výška nového sněhu je proto vždy odhad podle teploty. Proto se v předpovědi uvádí spíš rozpětí, a když je teplota kolem nuly, rozhoduje o výsledku i to, kolik sněhu na mokré zemi hned roztaje. Vztah mezi výškou sněhu a vodou vysvětluje i srážkový úhrn.

Časté otázky

Proč sněží, i když je nad nulou?

Protože vločky potřebují nějakou dobu, než roztají. Pod nulovou izotermou padají ještě několik set metrů jako sníh, a když je vzduch suchý, odpařování je navíc ochlazuje. Sněžit proto může i při 1 až 2 °C.

Co znamená v předpovědi „sněžení nad 600 m“?

Že sněhová hranice leží kolem 600 m nad mořem. Výš srážky padají jako sníh, níž jako déšť se sněhem nebo déšť. Hranice není ostrá a mění se během dne i s intenzitou srážek.

Kolik vody je v 10 cm nového sněhu?

Zhruba 10 mm, ale jen orientačně. Mokrý sníh při teplotě kolem nuly může mít i dvojnásobek, suchý prašan při silném mrazu jen polovinu.

Související pojmy

Sněhová pokrývka Srážkový úhrn Atmosférická fronta Ledovka a náledí

Kategorie: Srážky. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.