Sněhová pokrývka

Sněhová pokrývka je výška souvislé vrstvy sněhu na zemi, která se udává v celých centimetrech. Na meteorologických stanicích se odečítá jednou denně, ráno v 7 hodin místního času, na sněhoměrné lati nebo automatickým čidlem. Pozorovatel měří na několika místech kolem stanice a bere průměr, aby se do výsledku nepromítla náhodná závěj nebo místo, odkud vítr sníh odvál. Za pokrývku se počítá sníh, který pokrývá aspoň polovinu okolí stanice. Když leží jen v ostrůvcích, zapisuje se jako nesouvislá pokrývka.

Pokrývka a nový sníh

Sněhovou pokrývku nelze zaměňovat s novým sněhem, který udává, kolik napadlo za posledních 24 hodin. Nový sníh se měří zvlášť na desce, která se po odečtu očistí. Rozdíl mezi oběma údaji bývá velký, protože starý sníh mezitím sesedá. Vločky se pod vlastní vahou stlačují, jejich výběžky se odpařují a sníh se přeměňuje na zrna. Deset centimetrů čerstvého prašanu tak během pár dní klesne zhruba na polovinu, i když nic neroztálo.

Vodní hodnota sněhu

Pro odhad, kolik vody ve sněhu leží, se používá vodní hodnota sněhu v milimetrech. Z výšky se spolehlivě odvodit nedá, protože záleží na hustotě. Čerstvý prašan obsahuje zhruba desetinu své výšky vody, starý slehlý a provlhlý sníh na konci zimy i třetinu a víc. Proto se vodní hodnota měří zvlášť, vážením vzorku sněhu odebraného válcem. Pro hydrology je klíčová, protože určuje, kolik vody se při tání dostane do řek, a souvisí tak přímo se srážkovým úhrnem za celou zimu.

Jak sníh mizí

• tání: při teplotě nad nulou, nejrychleji za deště a větru,
• sesedání: sníh se stlačuje i v mrazu a jeho výška klesá,
• sublimace: za suchého a teplého větru se sníh mění rovnou v páru.

Nejrychleji mizí sníh za teplého deště, který přináší teplo i vodu najednou a sněhovou pokrývku dokáže během dne zlikvidovat. Velký vliv má i fén, který sníh v podhůří hor odnese, aniž by pršelo. Naopak v sérii ledových dnů se pokrývka drží beze změny a jen pomalu sesedá. Přehled sněhových sezon v jednotlivých letech je na stránce sněhu.