Nulová izoterma
Nulová izoterma je výška nad zemí, ve které má vzduch teplotu 0 °C. Nad ní mrzne, pod ní je nad nulou, a podle její polohy se určuje, kde bude sněžit a kde pršet.
Teplota vzduchu s výškou zpravidla klesá, v průměru o 6,5 °C na kilometr. V určité výšce proto dosáhne nuly, a právě té se říká výška nulové izotermy. Izoterma je obecně čára nebo plocha spojující místa se stejnou teplotou, nulová je z nich pro počasí nejdůležitější, protože odděluje vzduch, ve kterém voda mrzne, od vzduchu, ve kterém taje. Její poloha rozhoduje o skupenství srážek, o tání sněhu na horách, o růstu krup i o námraze na letadlech.
Kde leží a jak se mění
Výška nulové izotermy se mění s ročním obdobím a s tím, jaký vzduch nad územím právě je. V létě leží nad Českem obvykle ve 3 až 4,5 km, vysoko nad nejvyššími horami. V zimě klesá k zemi, v mrazivém vzduchu je pod nulou celý sloupec a nulová izoterma se vůbec neuvádí. Během jediného přechodu fronty se může posunout o víc než kilometr: za studenou frontou klesá, před teplou stoupá. Zjišťuje se z měření radiosond, které dvakrát až čtyřikrát denně stoupají s balonem a měří teplotu cestou vzhůru, a mezi sondážemi z předpovědi modelu.
Nulová izoterma nemusí být jen jedna. Při inverzi teplota s výškou roste, a když se nad mrazivou přízemní vrstvu nasune teplý vzduch, protne profil teploty nulu třikrát: u země je mráz, ve středním patře nad nulou a výš znovu mráz. V předpovědi se pak mluví o horní a dolní nulové izotermě.
Co určuje u srážek
- hranice sněžení: sníh dopadá obvykle 200 až 400 m pod nulovou izotermou, viz sněhová hranice,
- mrznoucí déšť: vzniká při dvou nulových izotermách nad sebou, kdy sníh ve výšce roztaje a kapky se u země znovu přechladí, viz mrznoucí déšť,
- kroupy: rostou nad nulovou izotermou v oblasti přechlazené vody, a čím výš izoterma leží, tím delší cestu teplým vzduchem musí kroupa přežít, viz kroupy,
- radar: tající vločky těsně pod nulovou izotermou odrážejí zvlášť silně a na radaru tvoří jasný pás, který nadhodnocuje intenzitu srážek, viz radarová odrazivost.
Pro skupenství srážek je přesnějším ukazatelem než samotná teplota takzvaná teplota vlhkého teploměru, která zahrnuje i ochlazení odpařováním. V suchém vzduchu může sněžit i při teplotě 2 až 3 °C nad nulou, ve vzduchu nasyceném vlhkostí přechází sníh v déšť už těsně nad nulou. Proto se v předpovědi sněžení vedle výšky nulové izotermy sleduje i vlhkost.
Nulová izoterma na horách
V horách je nulová izoterma každodenní údaj. Když leží nad vrcholy, taje sníh v celé výšce hor a déšť do sněhové pokrývky zrychluje odtok, což je na jaře obvyklý začátek povodní z tání. Když klesne pod hřebeny, sníh nahoře přimrzne a vydrží. V Alpách se podle ní hodnotí i stav ledovců: v posledních letech za letních vln veder opakovaně vystoupila nad 5 km, tedy nad nejvyšší alpské štíty.
V letectví se výška nulové izotermy uvádí v předpovědích kvůli námraze. V oblacích nad ní jsou kapky přechlazené a při nárazu na letadlo namrzají, nejvíc ve vrstvě od 0 do zhruba -15 °C.
Časté otázky
Proč sněží níž, než kde je nulová izoterma?
Vločky pod ní netají okamžitě. Tání trvá a spotřebovává teplo z okolního vzduchu, v suchém vzduchu vločky navíc ochlazuje odpařování. Sníh proto obvykle dopadá ještě 200 až 400 m pod nulovou izotermou, při silných srážkách i níž.
Může být nulových izoterem víc nad sebou?
Ano. Když se nad studený vzduch u země nasune teplý, je pod nulou přízemní vrstva, nad ní vrstva nad nulou a ještě výš znovu mráz. Právě tohle uspořádání dává mrznoucí déšť.
Jak vysoko bývá nulová izoterma v létě?
Nad střední Evropou obvykle mezi 3 a 4,5 km. Při vlnách veder vystupuje nad Alpami i nad 5 km, tedy nad všechny alpské vrcholy, a ledovce pak tají v celé své výšce.
Co je nulová izoterma?
Nulová izoterma je výška nad zemí, ve které má vzduch teplotu 0 °C. Nad ní mrzne, pod ní je nad nulou. Podle její polohy se určuje, kde bude sněžit a kde pršet.
Co je izoterma?
Izoterma je čára na mapě, která spojuje místa se stejnou teplotou. Nulová izoterma spojuje místa s teplotou 0 °C, v předpovědích se tak označuje i výška, ve které tato teplota je.
V jaké výšce je nulová izoterma v zimě?
U země nebo do výšky 1,5 km. Při oblevě vystoupí výš, při silných mrazech leží celý sloupec vzduchu pod nulou.
Od jaké výšky sněží?
Sníh dopadá obvykle 200 až 400 m pod nulovou izotermou. Když je nulová izoterma v 1 200 m, sněží zhruba od 800 až 1 000 m.
Proč je nulová izoterma důležitá na horách?
Určuje, kde padá sníh a kde déšť, kde sníh taje a jak je pevný. V létě ve velehorách říká, do jaké výšky v noci nemrzne, což rozhoduje o stabilitě sněhových mostů a padání kamení.
Související pojmy
Kategorie: Teplota a vlhkost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.