Lidová meteorologie
Lidová meteorologie je soubor zkušeností, podle kterých lidé odhadovali počasí před vznikem předpovědí: znamení na obloze, chování zvířat a pranostiky. Část z nich má fyzikální základ, část ne.
Lidé odhadovali počasí dávno před tím, než vznikla meteorologie. Rolník, pastýř a námořník na něm záviseli a neměli nic než vlastní oči a paměť. Z opakované zkušenosti vznikla pravidla dvojího druhu. Jedna vycházejí z toho, co je právě vidět, tedy z oblohy, větru a chování přírody, a říkají, co přijde v nejbližších hodinách. Druhá, pranostiky, se vážou ke kalendáři a slibují výhled na týdny a měsíce. První skupina obstojí mnohem lépe než druhá.
Znamení na obloze
- kruh kolem slunce nebo měsíce: halo vzniká v řasové oblačnosti, která často předchází teplé frontě. Déšť přichází zhruba do jednoho dne, viz halové jevy,
- večerní a ranní červánky: počasí přichází většinou od západu. Večerní červánky znamenají čistý západní obzor a odcházející oblačnost, ranní čistý východ a oblačnost, která se blíží, viz soumrak,
- ranní rosa a mlha v údolí: jasná klidná noc pod tlakovou výší, obvykle následuje pěkný den, viz rosa,
- houstnoucí a snižující se oblačnost: postup od řas přes mléčný závoj k šedé vrstvě je spolehlivý předvoj dlouhého deště, viz druhy oblaků,
- věžovité kupy už dopoledne: vzduch je instabilní, odpoledne přijdou bouřky,
- neobvykle dobrá viditelnost a zřetelné zvuky z dálky: vlhký vzduch před frontou nebo fén.
Tato pravidla fungují, protože popisují skutečné souvislosti. Jejich dosah je ale krátký, hodiny až jeden den, a platí pro obvyklé západní proudění. Při jiném směru postupu počasí selhávají.
Zvířata, rostliny a lidské tělo
Řada živočichů reaguje na vlhkost, tlak a elektrické pole citlivěji než člověk. Hmyz před deštěm létá nízko a s ním ptáci, kteří ho loví. Včely se vracejí do úlu, mravenci uzavírají vchody, šišky a některé květy se při vysoké vlhkosti zavírají. Jsou to reakce na stav vzduchu v dané chvíli. Říkají totéž co vlhkoměr a barometr, a stejně jako ony ukazují jen na nejbližší hodiny.
Představa, že zvířata vědí, jaká bude zima, tedy že tlustá srst, vysoká mraveniště nebo hojnost bukvic věští tuhé mrazy, se nepotvrzuje. Tyto znaky jsou důsledkem počasí, které už bylo, ne toho, které přijde. Bolesti kloubů a jizev při změně počasí popisuje mnoho lidí. Souvislost s poklesem tlaku a růstem vlhkosti je možná, průkazná ale není.
Pranostiky
Pranostiky se dají rozdělit podle toho, co tvrdí.
- popis obvyklého chodu roku: „Na Tři krále mrzne stále“, „Březen, za kamna vlezem“. Říkají, jaké počasí v dané části roku bývá, a většinou odpovídají klimatu,
- výkyvy vázané na určitou dobu: zmrzlí muži, Medard, babí léto, vánoční obleva. Popisují skutečné, i když nepravidelné jevy, viz singularita,
- astronomické: „Na Nový rok o slepičí krok“, „Na Hromnice o hodinu více“. Popisují přibývání dne a platí,
- předpověď z jednoho dne: „Medardova kápě čtyřicet dní kape“, „Kateřina na ledě, Vánoce na blátě“. Z počasí jednoho data usuzují na týdny dopředu. Na měřeních se nepotvrzují,
- vyrovnávání mezi měsíci: „Suchý leden, mokrý červen“. Předpokládají, že si příroda bere zpět, co dala. Ani ty neobstojí.
Při posuzování je potřeba pamatovat na kalendář. Řada pranostik vznikla před reformou kalendáře z roku 1582, která posunula data o deset dní. Svátek, ke kterému se pranostika váže, tehdy připadal na jinou část roku než dnes. Proto „Lucie noci upije“: svátek svaté Lucie tehdy vycházel na zimní slunovrat, dnes je o více než týden dřív. Pranostiky také vznikaly v různých krajích a klimatu, které bylo místy chladnější než dnešní. Jednotlivé pranostiky ověřené na dlouhých řadách měření jsou na stránce pranostik.
Stoletý kalendář a jiné dlouhodobé výhledy
Zvláštní místo má takzvaný stoletý kalendář. Vychází ze zápisků německého opata, který v polovině 17. století sedm let zaznamenával počasí a věřil, že se řídí sedmi tehdy známými nebeskými tělesy a opakuje se po sedmi letech. Vydavatel později záznamy rozepsal na sto let dopředu. Počasí se v takovém cyklu neopakuje a kalendář se nestrefuje častěji než náhoda. Totéž platí pro předpovědi podle cibulových slupek, podle prvních dvanácti dnů roku nebo podle fází Měsíce.
Co si z lidové meteorologie vzít
Hodnota lidové meteorologie není v předpovědi na dlouho dopředu, tam nemůže soupeřit ani se slabou předpovědí počasí. Je v pozornosti k obloze. Kdo umí přečíst druh oblaků, směr větru a změnu viditelnosti, pozná blížící se frontu nebo bouřku dřív, než se podívá do telefonu, a rozumí tomu, proč předpověď říká to, co říká.
Časté otázky
Dá se počasí předpovědět podle chování zvířat?
Jen na velmi krátkou dobu. Zvířata reagují na to, co už nastalo: na vlhkost, tlak, vítr a teplotu. Vlaštovky létají nízko, protože nízko létá hmyz, který loví, a ten se drží u země ve vlhkém vzduchu před deštěm. Na týdny dopředu neví zvířata nic.
Platí pranostiky?
Záleží na druhu. Ty, které popisují obvyklý chod roku, například že v polovině května ještě může mrznout, mají reálný základ. Ty, které z počasí jednoho dne usuzují na týdny či měsíce dopředu, při ověření na měřeních většinou neobstojí.
Co je stoletý kalendář?
Předpověď počasí na celá léta dopředu, která vychází z představy, že se počasí opakuje v sedmiletém cyklu podle planet. Vznikla v 17. století ze zápisků jediného pozorovatele a měření ji nepotvrzují.
Co znamenají červánky?
Večerní červánky znamenají čistý západní obzor, tedy odcházející oblačnost a obvykle pěkné počasí. Ranní červánky ukazují na oblačnost přicházející od západu a častěji předcházejí dešti.
Jak poznat podle oblohy, že bude pršet?
Podle houstnoucí a snižující se oblačnosti: od řas přes mléčný závoj k šedé souvislé vrstvě. Déšť ohlašuje i kruh kolem slunce nebo měsíce a ráno ranní červánky.
Co znamená kruh kolem měsíce nebo slunce?
Halo vzniká v řasové oblačnosti, která často předchází teplé frontě. Déšť pak přichází zhruba do jednoho dne, jistota to ale není.
Které pranostiky platí?
Ty, které popisují obvyklý chod roku nebo přibývání dne, například „Na Hromnice o hodinu více“. Neplatí pranostiky, které z počasí jednoho dne předpovídají týdny dopředu.
Co je lidová meteorologie?
Lidová meteorologie je soubor zkušeností, podle kterých lidé odhadovali počasí před vznikem předpovědí: znamení na obloze, chování zvířat a pranostiky. Část z nich má fyzikální základ.
Související pojmy
Kategorie: Počasí, příroda a člověk. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.