Halové jevy a duha
Halové jevy jsou světelné kruhy a skvrny kolem slunce, které vznikají lomem světla v ledových krystalcích. Duha vzniká lomem a odrazem světla v dešťových kapkách na opačné straně oblohy.
Světlo ze slunce prochází atmosférou většinou bez povšimnutí. Když ale narazí na ledové krystalky nebo vodní kapky, láme se, odráží a rozkládá na barvy, a na obloze vznikají kruhy, oblouky a skvrny. Podle toho, kde se objeví a jak vypadají, se dá poznat, čím světlo prošlo. Jevy kolem slunce patří ledovým krystalkům, jevy naproti slunci kapkám deště.
Halové jevy
Halové jevy vznikají v ledových krystalcích vysokých oblaků, nejčastěji v řasové sloze, tenkém mléčném závoji ve výšce kolem 8 km. Krystalky mají tvar šestibokých destiček a sloupků a chovají se jako drobné hranoly. Světlo, které projde dvěma stěnami svírajícími úhel 60°, se odchýlí nejméně o 22°. Proto se kolem slunce objevuje světlý kruh o tomto poloměru, na vnitřní straně načervenalý.
- malé halo: kruh o poloměru 22° kolem slunce nebo měsíce, nejčastější halový jev, v Česku viditelný v desítkách dnů v roce,
- vedlejší slunce: jasné barevné skvrny vlevo a vpravo od slunce ve stejné výšce, vznikají v destičkách, které se při pádu ustálí naplocho,
- halový sloup: svislý světelný sloup nad sluncem nebo pod ním při východu a západu, vzniká odrazem od ploch krystalků,
- cirkumzenitální oblouk: krátký, sytě barevný oblouk vysoko nad sluncem, připomíná obrácenou duhu,
- velké halo: kruh o poloměru 46°, vzácný a slabý.
Rozpětí ruky na natažené paži od palce po malík odpovídá na obloze zhruba 20°, malé halo je tedy o něco dál od slunce, než kam ruka dosáhne. Při pozorování je potřeba slunce zakrýt, přímý pohled do něj poškozuje zrak. V zimě za silných mrazů vznikají halové jevy i u země, v ledových krystalcích vznášejících se ve vzduchu.
Duha
Duha vzniká v dešťových kapkách. Sluneční paprsek se při vstupu do kapky láme, na její zadní stěně se odrazí a při výstupu se láme podruhé. Protože se každá barva láme pod trochu jiným úhlem, rozloží se bílé světlo do spektra. Nejvíc světla se vrací pod úhlem 42° od směru slunečních paprsků, a proto je duha vidět jako oblouk o poloměru 42° kolem bodu přesně proti slunci. Vnější okraj je červený, vnitřní fialový.
Z toho plyne, kdy a kde ji hledat. Slunce musí být za zády a nízko, déšť před pozorovatelem. Čím níž slunce stojí, tím vyšší je oblouk, při západu slunce tvoří skoro celý půlkruh. Typická situace jsou letní přeháňky a bouřky v pozdním odpoledni, kdy na západě už svítí slunce a na východě ještě prší. Nad hlavní duhou bývá slabší vedlejší duha o poloměru 51° s obráceným pořadím barev a obloha mezi oběma oblouky je znatelně tmavší než uvnitř hlavní duhy.
Koróna a další ohybové jevy
Třetí skupina jevů nevzniká lomem, ale ohybem světla na velmi malých kapičkách. Koróna je malý barevný věnec těsně kolem měsíce nebo slunce, viditelný přes tenkou vrstvu oblaků z vodních kapiček. Je mnohem menší než halo, má poloměr jen několik stupňů. Irizace je perleťové zbarvení okrajů oblaků poblíž slunce. Glórie je soustava barevných kroužků kolem stínu pozorovatele na mlze nebo oblaku, známá z hor a z letadla.
Co úkazy říkají o počasí
Halo prozrazuje ledové oblaky ve vysokém patře. Ty jsou často prvním projevem blížící se teplé fronty, kdy vysoká oblačnost postupně houstne a snižuje se, viz druhy oblaků. Koróna naopak ukazuje na oblak z kapiček ve středním nebo nízkém patře. Duha znamená jen to, že někde naproti slunci prší a u pozorovatele svítí slunce. Odpolední duha na východě tak obvykle doprovází odcházející přeháňku.
Časté otázky
Znamená halo kolem slunce, že bude pršet?
Často, ne vždy. Halo vzniká v tenké řasové oblačnosti, která obvykle předchází teplé frontě. Když oblačnost dál houstne a snižuje se, přichází déšť zhruba do jednoho dne. Řasy ale mohou i odejít bez srážek.
Proč je duha vidět jen ráno a odpoledne?
Střed duhového oblouku leží přesně proti slunci, pod obzorem. Když je slunce výš než 42° nad obzorem, je celá duha pod obzorem a ze země není vidět. V létě kolem poledne proto duha nevzniká.
Proč má druhá duha obrácené barvy?
Vedlejší duha vzniká dvojím odrazem světla uvnitř kapky místo jednoho. Druhý odraz pořadí barev otočí a zároveň část světla ubere, proto je vedlejší duha slabší a má červenou barvu uvnitř.
Jak vzniká duha?
Sluneční světlo se v kapkách deště láme, uvnitř kapky se odrazí a při výstupu se láme znovu. Každá barva se láme pod trochu jiným úhlem, takže se bílé světlo rozloží na barvy. Duha je vidět se sluncem v zádech a s deštěm před sebou.
Proč má duha tvar oblouku?
Barevné světlo se z kapek vrací pod úhlem 42° od směru, kterým svítí slunce. Všechny kapky, které tento úhel splňují, leží na kružnici kolem bodu přímo naproti slunci. Ze země je z ní vidět jen horní část.
Co je halo?
Halo je světelný kruh kolem slunce nebo měsíce, který vzniká lomem světla v ledových krystalcích vysoké oblačnosti. Nejčastější je malé halo o poloměru 22°.
Co je vedlejší slunce?
Vedlejší slunce jsou jasné barevné skvrny vlevo a vpravo od slunce ve stejné výšce nad obzorem. Vznikají lomem světla v ledových destičkách, které se při pádu vznášejí naplocho.
Jaké barvy má duha a v jakém pořadí?
Od vnějšího okraje červenou, oranžovou, žlutou, zelenou, modrou a fialovou. U slabší vedlejší duhy, která je vidět nad hlavní, je pořadí barev obrácené.
Související pojmy
Kategorie: Obloha a dohlednost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.