N-letá srážka

N-letá srážka je úhrn srážek za určitou dobu, který je na daném místě dosažen nebo překročen v průměru jednou za N let. Vyjadřuje, jak výjimečný déšť byl.

Samotný srážkový úhrn neříká, jestli byl déšť obyčejný, nebo mimořádný. Sedmdesát milimetrů za den je na návětrných hřebenech hor běžná věc, která se opakuje několikrát do roka. V suché nížině je to událost, jakou pamětníci zažili jednou či dvakrát. Aby se dala výjimečnost deště porovnat mezi místy, vyjadřuje se dobou opakování, stejně jako velikost povodní.

Co údaj říká

N-letá srážka je úhrn za zvolenou dobu trvání, který je na daném místě dosažen nebo překročen v průměru jednou za N let. Dvouletá srážka je tedy úhrn, který se v dlouhém průměru vyskytne v každém druhém roce, stoletá úhrn s roční pravděpodobností jednoho procenta. Je to statistická charakteristika, ne perioda. Po stoletém dešti může další přijít příští rok nebo za tři sta let.

Údaj má vždy tři části: úhrn, dobu trvání a místo. Bez doby trvání nedává smysl. Stoletá hodinová srážka je v nížinách Česka řádu desítek milimetrů, stoletá denní srážka kolem sta milimetrů a na horách několikanásobně víc. Stejný déšť tak může být stoletý z hlediska jedné hodiny a jen pětiletý z hlediska celého dne, nebo naopak.

Pravděpodobnost v jednom roce dvouletá srážka 50 % desetiletá srážka 10 % padesátiletá srážka 2 % stoletá srážka 1 % platí pro jedno místo a jednu dobu trvání deště
Doba opakování je jen jiný zápis pravděpodobnosti. Stoletá srážka má v každém roce pravděpodobnost 1 %, bez ohledu na to, kdy se vyskytla naposledy. Může proto přijít dva roky po sobě.

Jak se zjišťuje

Vychází se z dlouhé řady měření na stanici. Pro každý rok se vybere největší úhrn za zvolenou dobu a těmito hodnotami se proloží statistické rozdělení, ze kterého se odečte úhrn pro požadovanou dobu opakování. Potíž je v délce řad. Na spolehlivý odhad stoleté srážky by bylo potřeba několik set let měření, k dispozici jich bývá padesát až sto. Hodnoty pro vzácné události jsou proto zatížené značnou nejistotou a s každým novým extrémem se mění. Aby se nejistota zmenšila, spojují se data z více stanic v podobných podmínkách.

Výsledkem bývají křivky, které pro dané místo ukazují vztah mezi intenzitou deště, dobou trvání a dobou opakování. Krátké deště mají vysokou intenzitu a malý úhrn, dlouhé nižší intenzitu a velký úhrn.

K čemu slouží

  • návrh staveb: kanalizace ve městech se navrhuje na deště s dobou opakování jeden až pět let, propustky a mosty na vzácnější. Při silnějším dešti, než na jaký je kanalizace navržená, teče voda po povrchu, a je to očekávaný stav, ne porucha,
  • hodnocení událostí: po přívalovém dešti nebo povodni se určuje, jak vzácné srážky ji způsobily,
  • pojišťovnictví a územní plánování: odhad rizika pro dané místo,
  • porovnání míst: stejný úhrn je v různých oblastech různě výjimečný.

Na co si dát pozor

Údaj platí pro jeden bod. Čím větší území se sleduje, tím častěji na něm někde extrémní déšť spadne. Zpráva, že v jedné obci napršela stoletá srážka, proto neznamená, že se v zemi stalo něco, co se stává jednou za sto let. Naopak stoletý úhrn zprůměrovaný přes celé velké povodí je mnohem vzácnější než stoletý úhrn na jedné stanici.

Přívalové deště jsou navíc tak malé, že je síť srážkoměrů často mine. Nejvyšší úhrny pak nejsou vůbec změřené a odhadují se z radaru, jehož přesnost je omezená. A konečně, výpočet předpokládá, že se podnebí nemění. Když se srážkové extrémy s oteplováním posouvají, hodnoty odvozené z minulých desetiletí budoucí riziko podhodnocují.

Mezi N-letou srážkou a N-letou povodní není přímý vztah. O odtoku rozhoduje i to, jak byla půda nasycená, jak rychle déšť spadl a jakou část povodí zasáhl.

Časté otázky

Co znamená stoletá srážka?

Úhrn, který je na daném místě za danou dobu překročen v průměru jednou za sto let. Každý rok má jednoprocentní pravděpodobnost, že k tomu dojde. Neznamená to, že mezi dvěma takovými dešti musí uplynout sto let.

Proč se o stoletých deštích píše skoro každý rok?

Protože údaj platí pro jedno místo. V zemi velké jako Česko jsou tisíce míst, která se z hlediska přívalových dešťů chovají nezávisle, takže je téměř jisté, že někde stoletý déšť spadne každý rok.

Způsobí stoletá srážka stoletou povodeň?

Ne nutně. Na povodeň má vliv i nasycení půdy, velikost povodí a to, jakou jeho část déšť zasáhl. Stoletý hodinový déšť nad malým povodím způsobí bleskovou povodeň, na velké řece se téměř neprojeví.

Co je N-letá srážka?

N-letá srážka je úhrn srážek za určitou dobu, který je na daném místě dosažen nebo překročen v průměru jednou za N let. Vyjadřuje, jak výjimečný déšť byl.

Znamená stoletá srážka, že přijde jednou za sto let?

Ne. Znamená, že v každém roce má pravděpodobnost 1 %. Může přijít dva roky po sobě, nebo se nevyskytnout dvě stě let. Jde o dlouhodobý průměr, ne o pravidelný interval.

Jaký je rozdíl mezi stoletou srážkou a stoletou vodou?

Stoletá srážka hodnotí úhrn deště na jednom místě, stoletá voda průtok v řece. O povodni rozhoduje i plocha zasaženého území, nasycení půdy a tání sněhu, takže jedno neznamená druhé.

Proč záleží na době trvání deště?

Stejný úhrn je jinak výjimečný, když spadne za hodinu, a jinak, když spadne za tři dny. N-letost se proto vždy udává pro konkrétní dobu trvání, například hodinový nebo denní úhrn.

K čemu se N-leté srážky používají?

K návrhu kanalizací, propustků a mostů, k hodnocení povodní a přívalových dešťů, v pojišťovnictví a v územním plánování.

Související pojmy

Kategorie: Výstrahy a povodně. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.