Přízemní mráz

Přízemní mráz je mráz těsně nad povrchem země. Měří se přízemním minimálním teploměrem umístěným 5 cm nad zemí, tedy ve výšce, kde rostou květy jahod, mladé sazenice a pupeny nízkých keřů. Standardní teplota vzduchu se přitom měří ve 2 m v meteorologické budce. Za jasné a klidné noci bývá rozdíl mezi oběma výškami několik stupňů, takže u země mrzne i tehdy, když oficiální minimum zůstane nad nulou. Proto se přízemní mráz uvádí jako samostatný údaj a v předpovědích pro zemědělce má vlastní místo.

Jak vzniká

Přízemní mráz je důsledek radiačního ochlazování. Povrch země v noci vyzařuje teplo do prostoru a bez oblačnosti, která by část záření vracela zpět, rychle chladne. Od něj se ochlazuje nejbližší vrstva vzduchu, a protože je studený vzduch těžší, zůstává dole. Vzniká tak přízemní inverze, kdy je u země chladněji než o kousek výš. Vítr tuto vrstvu promíchá s teplejším vzduchem nad ní, oblačnost zase brzdí vyzařování, takže obojí přízemní mráz potlačí.

Velkou roli hraje terén. Studený vzduch stéká ze svahů dolů a hromadí se v uzavřených kotlinách, na dně údolí a v terénních sníženinách. Tam mrzne dřív a silněji než na svahu o pár desítek metrů výš. Podobně působí i holá půda, tráva nebo sníh, které vyzařují teplo rychleji než okolí. Zahrada v údolí u potoka proto bývá ohroženější než zahrada na mírném svahu nad ní.

Proč je důležitý pro zahrádkáře

Pro ovocnáře a zahrádkáře je přízemní mráz zásadnější než teplota ve 2 m, protože poškodí květy a mladé výhonky i tehdy, když mrazový den podle meteorologické budky nenastal. Nejcitlivější je období od dubna do poloviny května, kdy je většina ovocných stromů rozkvetlá a jasné noci s mrazem ještě přicházejí. Pozdní mrazy v této době dokážou zničit velkou část úrody. Ochranou je zakrytí rostlin textilií, kropení nebo výběr místa mimo nejnižší polohy pozemku.