Polární den, polární noc a bílé noci

Polární den je období, kdy slunce nezapadá, polární noc období, kdy nevychází. Nastávají za polárním kruhem. Bílé noci jsou letní noci ve vyšších šířkách, kdy se po západu slunce úplně nesetmí.

Zemská osa je skloněná asi o 23,4° vůči rovině, ve které Země obíhá Slunce. Proto se během roku mění délka dne, a čím dál od rovníku, tím víc. Na rovníku trvá den po celý rok kolem dvanácti hodin. V Česku se mění od osmi hodin v prosinci po šestnáct v červnu. Za polárním kruhem dojde rozdíl do krajnosti: v létě tam slunce po určitou dobu vůbec nezapadá a v zimě vůbec nevychází, viz slunovrat a roční období.

Polární den

Polární den je období, kdy slunce zůstává nad obzorem celých 24 hodin. Během dne obíhá dokola a o půlnoci je nejníž nad severním obzorem, odtud název půlnoční slunce. Na polárním kruhu, tedy na 66,6° šířky, trvá polární den jediný den kolem letního slunovratu. Směrem k pólu se prodlužuje:

  • polární kruh: jeden den, díky lomu světla v atmosféře ve skutečnosti několik týdnů,
  • 70° šířky, sever Norska: zhruba od poloviny května do konce července,
  • 78° šířky, Špicberky: od druhé poloviny dubna do druhé poloviny srpna,
  • pól: půl roku, od jarní do podzimní rovnodennosti.

Atmosféra ohýbá sluneční paprsky, takže slunce vidíme, i když je geometricky těsně pod obzorem. Půlnoční slunce je proto vidět i několik desítek kilometrů jižně od polárního kruhu a polární den je všude o něco delší než polární noc.

Jak dlouho slunce nezapadá polární kruh, 66,6° sever Norska, 70° Špicberky, 78° severní pól leden červen prosinec
Polární den se prodlužuje směrem k pólu. Na polárním kruhu trvá podle výpočtu jediný den kolem letního slunovratu, na pólu půl roku od jarní do podzimní rovnodennosti. Polární noc je jeho zimním protějškem.

Polární noc

Polární noc je období, kdy slunce nevystoupí nad obzor. Neznamená nutně tmu. Záleží na tom, jak hluboko pod obzorem slunce v poledne je, a podle toho se rozlišuje stejně jako soumrak:

  • občanská polární noc: slunce je v poledne méně než 6° pod obzorem. Několik hodin kolem poledne je šero, při kterém je venku dobře vidět, s dlouhými červánky na jižním obzoru. Tak vypadá zima na severu Norska a Finska,
  • námořní polární noc: v poledne zůstává jen slabý světlý pruh nad obzorem,
  • astronomická polární noc: úplná tma po celých 24 hodin. Nastává jen v nejbližším okolí pólů.

Tmu zmírňuje sníh, který odráží světlo Měsíce a hvězd, a polární záře.

Bílé noci

Jižně od polárního kruhu slunce v létě zapadá, ale jen mělce pod obzor. Večerní soumrak pak přechází v ranní bez tmy mezi nimi. Kolem 60. rovnoběžky a severněji je v červnu o půlnoci tolik světla, že je venku vidět bez osvětlení. Těmto nocím se říká bílé. Zažívají je Petrohrad, Helsinky, Stockholm, Oslo, sever Skotska nebo Island. Trvají zhruba od konce května do poloviny července.

Slabší podobu téhož jevu má i střední Evropa. Na 50. rovnoběžce neklesá slunce zhruba od začátku června do poloviny července hlouběji než 18° pod obzor, takže nenastává astronomická noc. Obloha na severu zůstává po celou noc nepatrně světlá. Pro běžný život to nic neznamená, pro pozorování slabých objektů noční oblohy ano. V tomto období bývají také vidět noční svítící oblaky.

Vliv na počasí

Za polárního dne dopadá na povrch sluneční záření nepřetržitě. Slunce je ale nízko, paprsky procházejí silnou vrstvou vzduchu a velkou část energie spotřebuje tání sněhu a ledu. Léto je proto za polárním kruhem chladné, i když je světla nadbytek. Denní chod teploty je malý, rozdíl mezi dnem a nocí téměř mizí.

Za polární noci povrch jen vyzařuje a nic nepřijímá. Nad sněhem a ledem vzniká velmi studený a těžký vzduch a silná přízemní inverze. Odtud pocházejí vpády arktického vzduchu, které v zimě přinášejí mrazy do mírných šířek, a nad pólem se ve výšce tvoří polární vír.

Jižní polokoule

Na jihu je vše posunuté o půl roku. Polární den vrcholí v prosinci, polární noc v červnu. Za jižním polárním kruhem ale leží téměř jen Antarktida, obydlená pevnina tak daleko na jih nesahá. Nejjižnější města Jižní Ameriky leží na šířce odpovídající severnímu Německu nebo Dánsku.

Časté otázky

Je za polární noci úplná tma?

Většinou ne. Blízko polárního kruhu slunce zůstává jen těsně pod obzorem a kolem poledne je několik hodin šero jako za soumraku. Úplná tma po celých 24 hodin nastává až ve vzdálenosti kolem 2 000 km od polárního kruhu směrem k pólu.

Kdy je nejlepší doba na polární záři?

Od září do března, kdy je za polárním kruhem dost tmy. V době polárního dne a bílých nocí je obloha příliš světlá a záře není vidět, i když probíhá.

Jsou bílé noci i v Česku?

V pravém smyslu ne. Kolem letního slunovratu ale slunce neklesá tak hluboko pod obzor, aby nastala úplná astronomická noc. Na severním obzoru zůstává po celou noc slabý světlý pruh.

Co je polární den?

Polární den je období, kdy slunce nezapadá pod obzor ani o půlnoci. Nastává v létě za polárním kruhem a směrem k pólu se prodlužuje, na pólu trvá půl roku.

Co je polární noc?

Polární noc je období, kdy slunce nevychází nad obzor ani v poledne. Nastává v zimě za polárním kruhem. Úplná tma po celý den je ale jen v nejbližším okolí pólů, jinde je kolem poledne šero.

Jak dlouho trvá polární den v Norsku?

Na severu Norska kolem 70. rovnoběžky zhruba od poloviny května do konce července. Na Špicberkách od druhé poloviny dubna do druhé poloviny srpna.

Co jsou bílé noci?

Bílé noci jsou letní noci ve vyšších zeměpisných šířkách, zhruba od 60. rovnoběžky, kdy slunce zapadá jen mělce pod obzor a soumrak plynule přechází ve svítání. Úplně se nesetmí.

Kde leží polární kruh?

Na 66,6° severní a jižní zeměpisné šířky. Severní polární kruh prochází Norskem, Švédskem, Finskem, Ruskem, Aljaškou, Kanadou a Grónskem.

Související pojmy

Kategorie: Obloha a dohlednost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.