Polární záře
Polární záře je světelný úkaz ve výšce 100 až 300 km, který vzniká, když částice ze Slunce narážejí do horních vrstev atmosféry. Běžná je kolem polárních kruhů, při silných bouřích je vidět i z Česka.
Slunce nevydává jen světlo. Proudí z něj i sluneční vítr, řídký proud elektricky nabitých částic, který k Zemi dorazí za dva až čtyři dny. Většinu ho magnetické pole Země odkloní. Část částic je ale polem zachycena, urychlena a svedena podél magnetických siločar do okolí magnetických pólů. Tam ve výšce kolem sta kilometrů narážejí do atomů a molekul řídké atmosféry a předávají jim energii. Ty ji vzápětí vyzáří jako světlo. Tak vzniká polární záře, na severu nazývaná aurora borealis, na jihu aurora australis.
Odkud jsou barvy
- zelená: atomy kyslíku ve výšce 100 až 150 km. Nejčastější a nejjasnější barva,
- červená: atomy kyslíku nad 200 km, kde je vzduch tak řídký, že atom stihne vyzářit dřív, než se s něčím srazí. Tvoří horní okraj záře,
- modrá a fialová: molekuly dusíku, na spodním okraji záře pod 100 km a při velmi silných bouřích.
Barva tedy říká, v jaké výšce záře svítí a co v ní svítí. Stejný princip, tedy plyn rozsvícený proudem nabitých částic, se využívá v zářivkách a neonových trubicích.
Jak záře vypadá
Nejběžnější podobou je klidný oblouk táhnoucí se od východu k západu. Při vyšší aktivitě se oblouk zvlní do pásů a závěsů se svislými paprsky, které se pohybují a mění jas během sekund. Přímo pod září se paprsky sbíhají do jednoho bodu nad hlavou a tvoří korunu. Daleko od ní, jako ve střední Evropě, je vidět jen nízko nad obzorem jako načervenalá záře nebo svislé sloupy světla.
Kde a kdy je vidět
Polární záře se nejčastěji vyskytuje v prstenci kolem magnetického pólu, kterému se říká aurorální ovál. Leží zhruba mezi 65. a 70. stupněm zeměpisné šířky, tedy nad severní Skandinávií, Islandem, jižním Grónskem, Kanadou a Aljaškou. Tam je vidět za většiny jasných nocí. Když Zemi zasáhne silný oblak částic vyvržený při erupci na Slunci, magnetické pole se rozbouří, ovál se rozšíří a posune k rovníku. Míru tohoto rozbouření vyjadřuje index Kp. Při silných bouřích je záře vidět z Německa a Česka, při výjimečných i ze Středomoří.
Sluneční činnost kolísá v cyklu dlouhém asi 11 let a kolem jeho maxima jsou silné bouře častější. Během roku je víc polárních září kolem rovnodenností, v březnu a v září až říjnu. V létě je ve vysokých šířkách v noci světlo a záři není vidět, i když nastává. V Česku tomu v červnu brání dlouhý soumrak.
Záře a počasí
Polární záře vzniká desetkrát výš, než sahají oblaka, a s počasím nesouvisí. Počasí ale rozhoduje o tom, jestli ji uvidíme. Stačí souvislá oblačnost a je po pozorování. Vadí i jasný Měsíc, světla měst a zákal u obzoru, protože z Česka je záře vidět právě tam. Nejlepší vyhlídky jsou za jasné noci po přechodu studené fronty, s průzračným vzduchem, na místě s tmavým severním obzorem. Předpověď geomagnetické aktivity a oblačnosti pro nejbližší noci je na stránce polární záře.
Časté otázky
Proč je polární záře z Česka většinou červená?
Z naší zeměpisné šířky je vidět jen horní okraj záře, která svítí daleko na severu. Ve výškách nad 200 km září kyslík červeně. Zelená část leží níž a zůstává schovaná pod obzorem, objeví se jen při nejsilnějších bouřích.
Kdy je nejlepší šance polární záři vidět?
Za tmavé jasné noci daleko od světel, s volným výhledem k severu. Statisticky nejvíc kolem jarní a podzimní rovnodennosti a v letech kolem maxima sluneční činnosti. V Česku je k tomu potřeba silná geomagnetická bouře.
Proč na fotografii vypadá záře výrazněji než ve skutečnosti?
Oko za tmy špatně rozlišuje barvy a slabou záři vnímá jako šedavý závoj. Fotoaparát při expozici několika sekund nasbírá víc světla a barvy zachytí. Při silné záři jsou barvy a pohyb vidět i okem.
Jak vzniká polární záře?
Nabité částice ze Slunce jsou magnetickým polem Země svedeny k pólům. Tam narážejí do atomů kyslíku a molekul dusíku ve výšce 100 až 300 km a ty získanou energii vyzáří jako světlo.
Co je polární záře?
Polární záře je světelný úkaz na noční obloze ve výšce 100 až 300 km. Má podobu oblouků, pruhů a závojů, nejčastěji zelených. Běžná je v pásu kolem 65 až 70° zeměpisné šířky.
Proč je polární záře zelená?
Zelené světlo vyzařují atomy kyslíku ve výšce 100 až 150 km. Je to nejčastější a nejjasnější barva záře. Červenou dávají atomy kyslíku nad 200 km, modrou a fialovou molekuly dusíku.
Kde je polární záře vidět nejčastěji?
V pásu kolem 65 až 70° zeměpisné šířky: na severu Norska, Švédska a Finska, na Islandu, v Grónsku, na Aljašce a v severní Kanadě.
Je polární záře vidět i z Česka?
Ano, ale jen při silných geomagnetických bouřích, několikrát za rok v době zvýšené sluneční činnosti. Bývá nízko nad severním obzorem a většinou červená.
Související pojmy
Kategorie: Obloha a dohlednost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.