Slunovrat, rovnodennost a roční období
Slunovrat je den, kdy je slunce v poledne nejvýš nebo nejníž v roce, rovnodennost den, kdy trvá den a noc stejně. Roční období způsobuje sklon zemské osy, ne vzdálenost od Slunce.
Zemská osa není kolmá k rovině, ve které Země obíhá kolem Slunce. Je skloněná o 23,4° a míří stále stejným směrem, k Polárce. Během roku se proto ke Slunci přiklání střídavě severní a jižní polokoule. Polokoule přikloněná ke Slunci má slunce výš nad obzorem, paprsky na ni dopadají strměji a den je delší. Dostává tak mnohem víc energie a má léto. O půl roku později je tomu naopak. Vzdálenost od Slunce, která se během roku mění jen o 3 %, na roční období nemá skoro žádný vliv.
Čtyři významné dny
- letní slunovrat, kolem 21. června: slunce je v poledne nejvýš, v Česku asi 63° nad obzorem, a den je nejdelší, přes 16 hodin,
- zimní slunovrat, 21. nebo 22. prosince: slunce vystoupí jen asi 17° nad obzor a den trvá kolem 8 hodin,
- jarní a podzimní rovnodennost, kolem 20. března a 22. nebo 23. září: slunce stojí nad rovníkem, vychází přesně na východě a zapadá na západě a den s nocí trvají všude na Zemi zhruba 12 hodin.
Kolem slunovratů se délka dne skoro nemění, ze dne na den o sekundy. Nejrychleji se mění kolem rovnodenností, v Česku o necelé 4 minuty denně. O rovnodennosti je den ve skutečnosti o několik minut delší než noc, protože atmosféra ohýbá paprsky a slunce vidíme ještě ve chvíli, kdy je těsně pod obzorem. Čím dál od rovníku, tím větší jsou rozdíly mezi létem a zimou. Na polárním kruhu slunce o letním slunovratu nezapadne a o zimním nevyjde.
Astronomická a meteorologická roční období
Astronomická roční období začínají slunovraty a rovnodennostmi, jaro tedy kolem 20. března a zima kolem 21. prosince. Meteorologie a klimatologie používají jiné dělení, po celých kalendářních měsících: jaro je březen až květen, léto červen až srpen, podzim září až listopad a zima prosinec až únor. Důvod je praktický. Statistiky se počítají po měsících a meteorologická období lépe odpovídají průběhu teploty, protože tři nejteplejší měsíce jsou červen, červenec a srpen a tři nejchladnější prosinec, leden a únor.
Proč se teplota opožďuje
Nejvíc energie dopadá o letním slunovratu, nejtepleji je ale až o čtyři až šest týdnů později. Povrch pevniny a hlavně oceány střádají teplo a ještě dlouho po slunovratu ho přijímají víc, než ztrácejí. V Česku připadá nejteplejší část roku na konec července a začátek srpna, nejchladnější na druhou polovinu ledna. U moře je zpoždění větší, voda bývá nejteplejší až koncem srpna a v září. Stejné zpoždění v menším měřítku je vidět během dne: slunce je nejvýš v poledne, nejtepleji bývá dvě až tři hodiny potom.
Proč nejdřív zapadá slunce před slunovratem
Kdyby Země obíhala po kružnici a osu měla kolmou, vrcholilo by slunce každý den přesně ve stejnou hodinu. Ve skutečnosti se okamžik pravého poledne během roku posouvá až o čtvrt hodiny na obě strany. Koncem roku se posouvá na pozdější čas, a to o půl minuty denně. Den se sice do slunovratu zkracuje, jenže celý se zároveň posouvá na později. Výsledkem je, že nejčasnější západ slunce připadá v Česku už na dobu kolem 13. prosince, nejkratší den na slunovrat a nejpozdější východ slunce až na začátek ledna.
Právě to popisují dvě staré pranostiky. Na svatou Lucii se večery přestávají krátit, i když den ještě ubývá, a po Novém roce přibývá dne nejdřív večer a teprve později i ráno. Obě jsou na měřeních rozebrané mezi pranostikami.
Časté otázky
Je v létě Země blíž ke Slunci?
Ne, naopak. Nejblíž Slunci je Země začátkem ledna a nejdál začátkem července. Roční období způsobuje sklon zemské osy, díky kterému je v létě slunce výš nad obzorem a svítí déle.
Proč je nejtepleji až měsíc po letním slunovratu?
Země a oceány se ohřívají pomalu. Ještě několik týdnů po slunovratu přijímají víc tepla, než kolik vyzáří, takže teplota dál roste. Stejně se zpožďuje i zima, nejchladněji bývá až v druhé polovině ledna.
Proč slunce zapadá nejdřív už v polovině prosince, a ne o slunovratu?
Pravé poledne se během roku posouvá o několik minut dopředu a dozadu, protože dráha Země není kruhová a osa je skloněná. V prosinci se posouvá na pozdější čas, takže se večery začnou prodlužovat dřív, než přestanou zkracovat rána.
Kdy začíná jaro, léto, podzim a zima?
Astronomické jaro začíná kolem 20. března, léto kolem 21. června, podzim 22. nebo 23. září a zima 21. nebo 22. prosince. Meteorologická roční období začínají vždy prvním dnem měsíce: 1. března, 1. června, 1. září a 1. prosince.
Co je slunovrat?
Slunovrat je den, kdy je slunce v poledne nejvýš nebo nejníž v roce. Letní slunovrat kolem 21. června má nejdelší den, zimní 21. nebo 22. prosince nejkratší.
Co je rovnodennost?
Rovnodennost je den, kdy trvá den i noc stejně dlouho, 12 hodin. Jarní nastává kolem 20. března, podzimní 22. nebo 23. září. Slunce tehdy vychází přesně na východě a zapadá na západě.
Proč je v létě teplo a v zimě zima?
Kvůli sklonu zemské osy, který činí 23,4°. V létě je severní polokoule ke Slunci přikloněná, paprsky dopadají strměji a den je delší. Vzdálenost od Slunce za to nemůže, Země je k němu nejblíž začátkem ledna.
Jaký je rozdíl mezi astronomickým a meteorologickým ročním obdobím?
Astronomická období začínají slunovraty a rovnodennostmi. Meteorologická jsou posunutá na první den měsíce a mají vždy celé tři měsíce, aby se dala snadno statisticky zpracovat: zima je prosinec až únor, léto červen až srpen.
Související pojmy
Kategorie: Klima. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.