Kosmické počasí

Kosmické počasí je stav prostředí mezi Sluncem a Zemí, který se mění podle sluneční činnosti. Sluneční erupce a výrony hmoty vyvolávají polární záře a geomagnetické bouře, které ruší navigaci, spojení a rozvod elektřiny.

Slunce neposílá k Zemi jen světlo a teplo. Trvale z něj proudí řídký proud nabitých částic, sluneční vítr, a čas od času vyvrhne do prostoru oblaka žhavé hmoty a záblesky tvrdého záření. Stav tohoto prostředí se mění podobně jako počasí, má klidná období a bouře, a proto se mu říká kosmické počasí. Na teplotu, vítr ani srážky u země nepůsobí. Působí na horní vrstvy atmosféry, na magnetické pole Země a na techniku, která je na nich závislá.

Co se děje na Slunci

  • sluneční vítr: stálý proud částic o rychlosti 300 až 800 km/s. K Zemi letí dva až čtyři dny,
  • sluneční skvrny: tmavší místa se silným magnetickým polem. Jejich počet udává, jak je Slunce činné,
  • erupce: náhlý záblesk záření v okolí skvrn. Rentgenové a ultrafialové záření dorazí k Zemi za osm minut, zároveň se světlem, takže se nedá předpovědět příchod, jen pravděpodobnost,
  • výron hmoty z koróny: oblak miliard tun nabitých částic vyvržený do prostoru. Míří-li k Zemi, dorazí za jeden až tři dny. Je příčinou největších bouří,
  • proudy energetických částic: urychlené protony, které doletí za desítky minut až hodiny.

Činnost Slunce kolísá v cyklu dlouhém asi jedenáct let. V maximu je skvrn, erupcí a výronů mnohonásobně víc než v minimu.

Jak rychle to dorazí k Zemi záření z erupce 8 minut energetické částice desítky minut až hodiny výron hmoty z koróny 1 až 3 dny Slunce Země
Záření z erupce dorazí zároveň se světlem a nedá se předpovědět předem. Oblak částic z výronu hmoty letí jeden až tři dny, takže před geomagnetickou bouří a polární září přichází varování s předstihem.

Co se děje u Země

Zemi chrání její magnetické pole, které sluneční vítr odklání. Když dorazí výron hmoty s vhodně orientovaným magnetickým polem, obě pole se propojí a energie a částice proniknou dovnitř. Magnetické pole Země se rozkolísá, nastává geomagnetická bouře. Její sílu vyjadřuje index Kp. Částice vedené magnetickým polem dopadají do atmosféry kolem pólů a rozsvěcují polární záři. Při silných bouřích se pás záře rozšíří k nižším šířkám a je vidět i ze střední Evropy.

Dopady na techniku

  • družicová navigace: rozbouřená horní atmosféra zkresluje signál. Chyba polohy vzroste z metrů na desítky metrů, přesné aplikace v zemědělství a geodézii vypadnou,
  • rádiové spojení: po silné erupci na osvětlené straně Země na desítky minut vypadne krátkovlnné spojení, které používá letectví a lodní doprava nad oceány,
  • družice: částice poškozují elektroniku a nabíjejí povrch. Horní atmosféra se při bouři ohřeje a rozepne, nízko letící družice jsou víc brzděny a klesají,
  • elektrické sítě: kolísání magnetického pole vyvolává proudy v dlouhých vodičích, tedy ve vedeních, potrubích a kabelech. Mohou poškodit transformátory,
  • letectví: lety přes polární oblasti se při bouřích odklánějí kvůli spojení a vyšší dávce záření.

Pro hodnocení se používají pětistupňové stupnice, zvlášť pro geomagnetické bouře, pro bouře energetických částic a pro výpadky rádiového spojení.

Velké bouře

Nejsilnější zaznamenaná geomagnetická bouře proběhla v roce 1859. Polární záře byla vidět až v tropech a telegrafní vedení jiskřila a fungovala bez baterií. Tehdy šlo o kuriozitu. Stejně silná bouře by dnes zasáhla elektrické sítě, družice a navigaci na celé Zemi a náprava by trvala týdny až měsíce. Bouře srovnatelné síly se podle odhadů vyskytují jednou za jedno až dvě století. Menší bouře, které způsobí místní výpadky, přicházejí několikrát za sluneční cyklus.

Předpověď

Slunce nepřetržitě sledují družice a pozemní dalekohledy. Z počtu a složitosti skvrn se odhaduje pravděpodobnost erupcí na několik dní dopředu. Výron hmoty je vidět při odchodu od Slunce a jeho příchod se dá spočítat s přesností na hodiny. Jak silnou bouři vyvolá, se ale ukáže teprve asi hodinu před dopadem, kdy oblak mine družice umístěné mezi Sluncem a Zemí a změří se orientace jeho magnetického pole. Proto bývají předpovědi polární záře nejisté až do poslední chvíle.

Časté otázky

Ovlivňuje kosmické počasí běžné počasí?

Prokazatelně ne. Energie, kterou sluneční bouře dodá, se pohltí ve výškách nad 80 km a je nepatrná proti energii slunečního světla, které pohání počasí. Děje se odehrávají v jiné vrstvě atmosféry.

Je sluneční bouře nebezpečná pro lidi na Zemi?

Přímo ne. Atmosféra a magnetické pole Země částice a tvrdé záření zadrží. Zvýšené dávce jsou vystaveni kosmonauti a v menší míře posádky a cestující letadel na polárních trasách. Ohrožena je technika: družice, navigace a elektrické sítě.

Může sluneční bouře způsobit výpadek proudu?

Ano, stalo se to. Při silné geomagnetické bouři vznikají v dlouhých vedeních proudy, které přetěžují transformátory. V roce 1989 tak zůstala kanadská provincie Québec devět hodin bez elektřiny. Nejvíc jsou ohroženy sítě ve vysokých zeměpisných šířkách.

Co je kosmické počasí?

Kosmické počasí je stav prostředí mezi Sluncem a Zemí, který se mění podle sluneční činnosti. Zahrnuje sluneční vítr, erupce a výrony hmoty a jejich účinky na magnetické pole Země, družice a techniku.

Co je sluneční erupce?

Sluneční erupce je náhlý záblesk záření v okolí slunečních skvrn. Rentgenové a ultrafialové záření z ní dorazí k Zemi za 8 minut a na osvětlené straně planety ruší rádiové spojení.

Co je geomagnetická bouře?

Geomagnetická bouře je silné rozrušení magnetického pole Země, které vyvolá oblak nabitých částic ze Slunce. Provází ji polární záře a může rušit navigaci, spojení a elektrické sítě.

Co je sluneční vítr?

Sluneční vítr je stálý proud nabitých částic ze Slunce o rychlosti 300 až 800 km/s. K Zemi letí 2 až 4 dny.

Jak dlouhý je sluneční cyklus?

Asi 11 let. Během něj počet slunečních skvrn, erupcí a výronů hmoty naroste do maxima a zase klesne.

Související pojmy

Kategorie: Obloha a dohlednost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.