Atmosféra a její vrstvy

Atmosféra je plynný obal Země, tvořený hlavně dusíkem a kyslíkem. Dělí se na vrstvy podle toho, jak se v nich s výškou mění teplota. Počasí se odehrává v té nejnižší, v troposféře.

Atmosféra je tenká. Kdyby byla Země velká jako jablko, byla by vrstva vzduchu, ve které se dá dýchat, tenčí než jeho slupka. Přesto v ní vzniká všechno počasí, chrání povrch před zářením a meteority a udržuje teplotu, při které může existovat kapalná voda. Drží ji zemská přitažlivost, a protože vzduch je stlačitelný, je nejhustší u země a směrem vzhůru rychle řídne.

Z čeho je vzduch

  • dusík: 78 % objemu,
  • kyslík: 21 %,
  • argon: necelé 1 %,
  • oxid uhličitý: asi 0,04 %,
  • vodní pára: proměnlivě od stop po 4 %,
  • stopové plyny a částice: ozon, metan, prach, sůl, saze, pyl.

Poměr hlavních plynů je do výšky kolem 80 km všude stejný, protože se vzduch neustále promíchává. Pro počasí jsou přitom nejdůležitější složky, kterých je nejméně. Vodní pára tvoří oblaka a srážky a při kondenzaci uvolňuje teplo, které pohání bouřky a tlakové níže. Oxid uhličitý a další plyny zajišťují skleníkový efekt. Drobné částice slouží jako jádra, na kterých vznikají kapky a ledové krystalky.

Tlak a hustota

Tlak vzduchu je váha sloupce vzduchu nad daným místem. S výškou klesá zhruba na polovinu každých 5,5 km. Ve výšce Sněžky je tlak asi o šestinu nižší než u moře, ve výšce dopravních letadel kolem čtvrtiny a na vrcholu nejvyšších hor třetinový. Polovina veškerého vzduchu je pod 5,5 km a tři čtvrtiny pod 10 km.

Vrstvy atmosféry termosféra polární záře, družice 85 km mezosféra shoří tu meteory 50 km stratosféra ozonová vrstva 8 až 17 km troposféra oblaky a všechno počasí
Vrstvy atmosféry se rozlišují podle toho, jestli v nich teplota s výškou klesá, nebo roste. Výšky ve schématu nejsou v měřítku: troposféra je nejtenčí, obsahuje ale většinu hmotnosti vzduchu a skoro všechnu vodní páru.

Vrstvy atmosféry

  • troposféra: od země do 8 km nad póly, 11 km v mírných šířkách a až 17 km nad rovníkem. Teplota v ní s výškou klesá. Obsahuje skoro všechnu vodní páru a odehrává se v ní všechno počasí,
  • tropopauza: horní hranice troposféry, kde pokles teploty ustává. Funguje jako strop, o který se rozlévají vrcholky bouřkových oblaků do kovadlin. Těsně pod ní vane tryskové proudění,
  • stratosféra: do výšky asi 50 km. Teplota v ní s výškou roste, protože ozonová vrstva pohlcuje ultrafialové záření. Vzduch je suchý, stabilní a skoro bez oblaků,
  • mezosféra: do 85 km. Teplota znovu klesá až k -90 °C, je to nejchladnější místo atmosféry. Shoří v ní většina meteorů a v létě se tu tvoří noční svítící oblaka,
  • termosféra: nad 85 km. Řídký plyn pohlcuje tvrdé záření Slunce a jeho teplota stoupá na stovky až tisíce stupňů, teplo by tu ale kvůli řídkosti nebylo cítit. Vzniká zde polární záře a obíhají tu družice na nízkých drahách.

Proč je počasí jen v troposféře

Počasí potřebuje vodu a svislé pohyby vzduchu. Obojí je v troposféře. Vzduch se tu ohřívá od povrchu, stoupá, ochlazuje se a vodní pára v něm kondenzuje. Pokles teploty s výškou umožňuje, aby teplý vzduch od země stoupal vzhůru. Ve stratosféře teplota s výškou roste, je tam tedy trvalá inverze, která výstupné pohyby zastaví. Proto ani nejsilnější bouřka nevyroste výš než k tropopauze a proto je nad ní stále jasno.

Výška troposféry se mění. Nad teplým vzduchem je vyšší, nad studeným nižší, v létě vyšší než v zimě. V mírných šířkách se při přechodu tlakových útvarů posouvá o kilometry během jednoho dne.

Časté otázky

Jak vysoko sahá atmosféra?

Ostrou hranici nemá, řídne postupně. Devět desetin její hmotnosti je pod 16 km a 99,9 % pod 50 km. Stopy plynů jsou i ve výšce tisíců kilometrů. Za hranici vesmíru se dohodou považuje výška 100 km.

Proč je na horách zima, když jsou blíž slunci?

Vzduch se neohřívá přímo od slunce, ale od zemského povrchu, který sluneční záření pohltí. S rostoucí výškou navíc klesá tlak a vzduch, který stoupá, se rozpíná a tím chladne. V troposféře proto teplota s výškou ubývá, v průměru o 6,5 °C na kilometr.

Kolik vody je ve vzduchu?

Málo a proměnlivě, od téměř nuly v mrazivém vzduchu po 4 % objemu v tropech. Kdyby všechna vodní pára v atmosféře naráz spadla jako déšť, vytvořila by vrstvu vysokou jen asi 25 mm.

Co je atmosféra?

Atmosféra je plynný obal Země, který drží zemská přitažlivost. Tvoří ji ze 78 % dusík a z 21 % kyslík. Chrání povrch před zářením a udržuje teplotu, při které může existovat kapalná voda.

Jaké jsou vrstvy atmosféry?

Od země vzhůru troposféra, stratosféra, mezosféra a termosféra. Troposféra sahá do 8 až 17 km, stratosféra do 50 km, mezosféra do 85 km a nad ní je termosféra.

Z čeho se skládá vzduch?

Ze 78 % z dusíku, z 21 % z kyslíku a zbylé 1 % tvoří argon, oxid uhličitý a další plyny. K tomu se přidává proměnlivé množství vodní páry.

Co je troposféra?

Troposféra je nejnižší vrstva atmosféry, od země do 8 km nad póly a až 17 km nad rovníkem. Teplota v ní s výškou klesá a odehrává se v ní všechno počasí.

Ve které vrstvě atmosféry je ozonová vrstva?

Ve stratosféře, tedy nad troposférou do výšky asi 50 km. Ozon tam pohlcuje ultrafialové záření, a proto ve stratosféře teplota s výškou roste.

Související pojmy

Kategorie: Klima. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.