Prachová a písečná bouře
Prachová bouře je silný vítr, který zvedne ze suchého povrchu tolik prachu nebo písku, že dohlednost klesne pod kilometr. Typická je pro pouště, vyskytuje se ale i nad vyschlými poli ve střední Evropě.
Vítr dokáže přemisťovat půdu stejně jako vodu nebo sníh. Když fouká dost silně přes suchý povrch bez rostlin, začne z něj zvedat částice. Zrnka písku poskakují při zemi a při dopadu vyrážejí do vzduchu další. Jemný prach, který je mnohonásobně menší, se dostane do proudění a vznáší se. Při silném větru je ho tolik, že zastíní slunce. O prachové nebo písečné bouři se mluví, když dohlednost klesne pod jeden kilometr.
Co bouře potřebuje
- suchý sypký povrch: poušť, vyschlé jezerní dno, zoraná nebo spasená půda,
- chybějící vegetaci: rostliny povrch kryjí a kořeny ho drží pohromadě,
- silný vítr: prach se začíná zvedat zhruba od 20 až 30 km/h, bouře potřebují nárazy přes 50 km/h,
- turbulenci: nestabilní vzduch vynese prach do výšky, stabilní ho drží při zemi.
Jak vzniká
- na čele bouřky: studený vzduch vytékající z bouřky zvedá na svém čele stěnu prachu, která postupuje rychlostí desítek kilometrů za hodinu. Trvá desítky minut a končí deštěm nebo jen ochlazením,
- na studené frontě: silný vítr za frontou zvedá prach na pásu dlouhém stovky kilometrů,
- při stálém silném větru: v pouštích fouká v určitých obdobích den za dnem a prach se drží ve vzduchu týdny,
- prachové víry: malé rotující sloupce prachu za horkých dnů nad rozpálenou zemí. Jsou většinou neškodné a s bouřemi nesouvisejí, viz prachový vír.
Kde jsou nejčastější
Největšími zdroji prachu jsou Sahara a její jižní okraj, Arabský poloostrov, pouště střední Asie a severní Číny, vnitrozemí Austrálie a jihozápad Severní Ameriky. Prach odtud putuje přes oceány: saharský přes Atlantik do Karibiku a přes Středozemní moře do Evropy, asijský přes Tichý oceán. Ve střední Evropě se dálkově přenesený saharský prach projeví zakalenou oblohou, ne bouří.
Místní prachové bouře v Evropě mají jiný původ, zemědělskou půdu. Hrozí hlavně na jaře a po sklizni, když jsou velké lány bez porostu, déle nepršelo a přejde studená fronta se silným větrem. Vítr odnáší nejjemnější a nejúrodnější část ornice. Této větrné erozi jsou nejvíc vystavené suché nížiny s lehkými půdami a velkými poli bez remízků.
Následky
Nejbezprostřednějším nebezpečím je ztráta viditelnosti. Stěna prachu přichází náhle a řidič vjede z jasného dne do šera, ve kterém nevidí auto před sebou. Jemný prach dráždí dýchací cesty a zvyšuje koncentrace prachových částic mnohonásobně nad běžné hodnoty. Písek obrušuje vše, co mu stojí v cestě, zanáší stroje a v pouštních oblastech zavírá letiště. Dlouhodobě je nejvážnější ztráta půdy, která se tvoří stovky let a jedna bouře jí odnese centimetry.
Prach má i širší účinky. V atmosféře zeslabuje sluneční záření, slouží jako jádro pro vznik ledových oblaků a po dopadu hnojí oceány a vzdálené půdy železem a fosforem. Na ledovcích a sněhu urychluje tání.
Časté otázky
Jaký je rozdíl mezi písečnou a prachovou bouří?
Ve velikosti částic. Zrnka písku jsou těžká, poskakují při zemi a výš než několik metrů se nedostanou. Prach je mnohem jemnější, vítr ho vynese kilometry vysoko a odnese přes celé kontinenty. Většina bouří je směsí obojího.
Může být prachová bouře v Česku?
V menším měřítku ano. Na jaře, když jsou pole oraná, vyschlá a bez porostu, zvedne silný vítr prach z ornice. Na jižní Moravě a v Polabí takové bouře opakovaně snížily dohlednost na desítky metrů. V severním Německu zavinila prachová bouře z polí v roce 2011 hromadnou nehodu na dálnici.
Co je haboob?
Stěna prachu hnaná čelem studeného vzduchu, který vytéká z bouřky. Může být přes kilometr vysoká a desítky kilometrů široká a přichází náhle. Název pochází ze Súdánu, jev je známý i z Arábie a jihozápadu Spojených států.
Co je prachová bouře?
Prachová bouře je silný vítr, který zvedne ze suchého povrchu tolik prachu, že dohlednost klesne pod 1 km. Typická je pro pouště a jejich okolí, vyskytuje se ale i nad vyschlými poli.
Jak vzniká písečná bouře?
Potřebuje suchý sypký povrch bez vegetace a silný vítr s nárazy přes 50 km/h. Vzniká na čele bouřky, na studené frontě nebo při stálém silném větru, který v pouštích fouká den za dnem.
Při jaké rychlosti větru se začne zvedat prach?
Zhruba od 20 až 30 km/h. Pro skutečnou bouři jsou potřeba nárazy přes 50 km/h a nestabilní vzduch, který prach vynese do výšky.
Jak vysoko a daleko se prach dostane?
Písek jen do výšky jednotek metrů. Jemný prach vystoupí do výšky kilometrů a vítr ho odnese tisíce kilometrů daleko, saharský prach tak doletí až do střední Evropy.
Co dělat při prachové bouři v autě?
Zpomalit a při první možnosti sjet ze silnice co nejdál od jízdních pruhů, zastavit a vypnout světla, aby se podle nich neřídila auta jedoucí zezadu. Dohlednost klesá během sekund na několik metrů.
Související pojmy
Kategorie: Bouřky a nebezpečné jevy. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.