PM10 a PM2,5

Označení PM pochází z anglického particulate matter, tedy částicové hmoty. Číslo v názvu je horní hranice velikosti částic v mikrometrech: PM10 zahrnuje všechny částice menší než 10 µm, PM2,5 jen ty menší než 2,5 µm. Jemnější frakce je tedy součástí té hrubší. Pro představu, lidský vlas má průměr kolem 70 µm, takže i hrubší frakce je pouhým okem neviditelná. Koncentrace se uvádí v mikrogramech na metr krychlový a měří se automatickými přístroji na stanicích, které nasávají vzduch a částice váží nebo počítají opticky.

Odkud se částice berou

Jemné částice PM2,5 vznikají hlavně spalováním. V Česku jsou jejich největším zdrojem lokální topeniště na uhlí a dřevo, zvlášť starší kotle, dál doprava, průmysl a energetika. Část jemných částic se netvoří přímo, ale až ve vzduchu chemickými reakcemi plynů, například oxidů dusíku, oxidu siřičitého a amoniaku ze zemědělství. Hrubší frakce PM10 navíc obsahuje otěr pneumatik a brzd, zvířený prach ze silnic a staveb, pyl a půdní prach. Do střední Evropy občas doputuje i saharský prach, který koncentrace krátkodobě zvedne plošně.

Kdy je ovzduší nejhorší

Nejvyšší koncentrace bývají v zimě při bezvětrném anticyklonálním počasí s teplotní inverzí. Lidé víc topí a teplá vrstva vzduchu nad studenou přízemní vrstvou funguje jako poklička, pod kterou se znečištění den za dnem hromadí. Nejhůř jsou na tom kotliny a údolí, kde se vzduch nemá kam rozptýlit. Takovou situaci ukončí až silnější vítr nebo příchod fronty, která vzduch promíchá a spláchne. Vysoké koncentrace jemných částic zhoršují i dohlednost a podporují vznik mlhy a kouřma.

Limity a doporučení

• PM10, denní průměr: 50 µg/m³, smí být překročen nejvýš 35× za rok,
• PM10, roční průměr: 40 µg/m³,
• PM2,5, roční průměr: 20 µg/m³.

Limity platí podle české a evropské legislativy. Doporučení Světové zdravotnické organizace z roku 2021 jsou výrazně přísnější, pro PM2,5 jde o roční průměr 5 µg/m³ a pro PM10 o 15 µg/m³. Nová evropská směrnice proto limity do roku 2030 zpřísňuje. Bezpečná hranice, pod kterou by částice neškodily vůbec, podle současného poznání neexistuje.

Proč na velikosti záleží

Čím menší částice, tím hlouběji pronikne. Hrubší frakce se zachytí převážně v nose, hrtanu a průduškách. Jemné PM2,5 se dostávají až do plicních sklípků a nejmenší z nich i do krevního oběhu. Dlouhodobé vystavení zvyšuje riziko onemocnění dýchacích cest, srdce a cév a přispívá k předčasným úmrtím. Krátkodobě vysoké koncentrace zhoršují astma a obtíže lidí s onemocněním srdce a plic.

Na stránce kvality ovzduší ukazujeme naměřené hodnoty PM10, PM2,5, oxidu dusičitého a přízemního ozonu ze stanic ČHMÚ. Barva bodu na mapě je index kvality ovzduší, který ČHMÚ počítá ze všech sledovaných látek naráz, nejde o naši vlastní stupnici.