Prachový vír (rarášek)
Prachový vír, lidově rarášek, je malý rotující sloupec vzduchu, který vzniká za horkého slunečného dne nad rozpáleným povrchem. Zvedá prach, listí a lehké předměty. Není to tornádo a vzniká při jasné obloze.
Za horkého letního odpoledne se nad polem zničehonic zvedne sloup prachu, zatočí se, popojde o pár set metrů a rozplyne se. Lidová řeč mu říká rarášek nebo čertík a přisuzovala ho zlému duchu, meteorologie mluví o prachovém nebo písečném víru. Je to nejmenší a nejběžnější z atmosférických vírů. Na rozdíl od tornáda nepotřebuje bouřku ani oblak, stačí mu slunce a rozpálená země.
Jak vzniká
Za jasného dne se suchý povrch ohřeje na 50 °C i víc a těsně nad ním vznikne tenká vrstva velmi horkého vzduchu. Je mnohem lehčí než vzduch o pár metrů výš a tento stav je silně nestabilní, viz pokles teploty s výškou. Na některém místě se horký vzduch protrhne vzhůru a začne stoupat v úzkém sloupci. Do uvolněného místa se při zemi stahuje okolní horký vzduch. Stačí malá nerovnoměrnost proudění, třeba slabý vítr kolem meze nebo budovy, aby se přitékající vzduch začal otáčet. Jak se stahuje ke středu, otáčení se zrychluje, stejně jako u krasobruslaře, který přitáhne ruce k tělu.
Vír je vidět jen díky tomu, co zvedne. Nad trávou nebo vodou může být stejný vír neviditelný. Směr otáčení je náhodný, po směru i proti směru hodinových ručiček, protože vír je na působení otáčení Země příliš malý.
Jak vypadá
- velikost: průměr od půl metru po několik desítek metrů, výška od několika metrů po stovky. V pouštích dosahují i přes kilometr,
- trvání: většinou desítky sekund až několik minut. Zanikne, když vyčerpá zásobu horkého vzduchu nebo přejde nad chladnější povrch, do stínu či nad vodu,
- pohyb: unáší ho slabý vítr rychlostí chůze až běhu,
- vítr: obvykle 30 až 70 km/h, u největších výjimečně přes 100 km/h. Uprostřed je vzduch teplejší a tlak o něco nižší.
Kdy se tvoří
Rarášky přejí dny s jasnou oblohou, vysokou teplotou, suchou půdou a slabým větrem. Nejčastější jsou od dubna do srpna, kolem poledne a brzy odpoledne, kdy je povrch nejteplejší. Na jaře se tvoří nad holými poli, v létě nad strništi po žních, kde zvedají slámu do výšky desítek metrů. Silný vítr je rozfouká a pod oblačností nevzniknou vůbec.
Příbuzné víry
- sněhový vír: totéž nad sněhem za slunečného mrazivého dne, vzácný,
- parní vír: nad teplou vodou za mrazivého rána, kdy se nad hladinou zvedá pára,
- ohnivý vír: nad požárem, kde je ohřev mnohonásobně silnější. Vtahuje plameny a žhavé úlomky a šíří oheň,
- vír na čele poryvů: krátký vír na okraji studeného vzduchu vytékajícího z bouřky. Vzniká jinak, ze střihu větru.
Od těchto vírů je třeba odlišit tornádo a vodní smršť, které jsou spojeny s oblakem nad sebou.
Pouště a jiné planety
V pouštích a polopouštích jsou prachové víry každodenní a významně přispívají k množství prachu v ovzduší. Velmi časté jsou i na Marsu, kde je řídká atmosféra a suchý prašný povrch. Dosahují tam výšky několika kilometrů, zanechávají na povrchu tmavé stopy a opakovaně očistily od prachu sluneční panely průzkumných vozítek.
Časté otázky
Je rarášek malé tornádo?
Ne. Tornádo visí z bouřkového oblaku a pohání ho bouřka. Rarášek vzniká od země za jasného počasí, bez oblaku, a pohání ho jen přehřátý vzduch při povrchu. Je mnohem slabší a kratší.
Je rarášek nebezpečný?
Většinou ne, zvedne prach, listí a seno. Silnější dokáže převrhnout stany a slunečníky, odnést trampolínu nebo nafukovací hrad a ohrozit padákové kluzáky při startu a přistání. Zranění jsou vzácná, ale stávají se.
Kdy a kde raráška čekat?
Za horkého slunečného dne se slabým větrem, nejčastěji mezi polednem a třetí hodinou odpoledne. Nad suchým tmavým povrchem: zoraným polem, strništěm, hřištěm, parkovištěm, vyprahlou loukou.
Co je rarášek?
Rarášek, odborně prachový vír, je malý rotující sloupec vzduchu, který vzniká za horkého slunečného dne nad rozpáleným povrchem. Zvedá prach, listí a lehké předměty a trvá sekundy až minuty.
Jak vzniká prachový vír?
Slunce silně ohřeje suchý povrch a vzduch těsně nad ním. Horký vzduch prudce stoupá, okolní vzduch se sbíhá na jeho místo a při tom se roztočí do úzkého sloupce.
Jaký je rozdíl mezi raráškem a tornádem?
Rarášek vzniká od země za jasného počasí a není spojen s žádným oblakem. Tornádo sestupuje z bouřkového oblaku a je mnohonásobně silnější. Rarášek má vítr obvykle do 70 km/h.
Jak velký je rarášek?
Průměr má od půl metru po několik desítek metrů, výšku od několika metrů po stovky. V pouštích dosahují prachové víry výšky i přes kilometr.
Kdy se rarášci tvoří?
Za horkého, slunečného a téměř bezvětrného dne, nejčastěji kolem poledne a odpoledne. Vznikají nad suchými poli, hřišti, parkovišti a staveništi.
Související pojmy
Kategorie: Bouřky a nebezpečné jevy. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.