Příliv a odliv
Příliv a odliv je pravidelné stoupání a klesání mořské hladiny, které způsobuje přitažlivost Měsíce a Slunce. Na pobřeží Atlantiku činí rozdíl hladin několik metrů, ve Středozemním moři jen decimetry.
Na březích oceánu se dvakrát denně odehrává děj, který s počasím nesouvisí, a přesto o pobytu u moře rozhoduje víc než předpověď. Moře ustoupí o stovky metrů a odkryje dno, za šest hodin se vrátí a zaplaví ho. Tomuto pohybu se říká slapy nebo dmutí, stoupání hladiny příliv a klesání odliv. Kdo zná jen Jadran a Egejské moře, kde je sotva znatelný, bývá na pobřeží Atlantiku překvapen.
Proč k němu dochází
Měsíc přitahuje Zemi a vodu na ní. Na straně přivrácené k Měsíci je jeho přitažlivost o něco silnější než ve středu Země, na odvrácené straně o něco slabší. Voda se proto vzdouvá na obou stranách a mezi nimi hladina klesá. Země se pod těmito dvěma vzdutími otáčí, takže jimi každé místo projde dvakrát za dobu, než se Měsíc vrátí na stejné místo na obloze, tedy za 24 hodin a 50 minut. Příliv proto přichází každý den zhruba o 50 minut později než předchozí den.
Stejným způsobem, jen slaběji, působí Slunce. Při novu a úplňku stojí Slunce, Země a Měsíc v jedné přímce, oba vlivy se sčítají a rozdíl mezi přílivem a odlivem je největší. Říká se tomu skočné dmutí. Když je Měsíc v první nebo poslední čtvrti, působí Slunce napříč a rozdíl je nejmenší, hluché dmutí. Obě fáze se střídají po týdnu.
Kde je jak vysoký
Na otevřeném oceánu je přílivová vlna vysoká jen kolem půl metru. U pobřeží ji zvětšuje tvar dna a břehů. V mělkých mořích, zálivech a ústích řek, které se zužují, se vlna zvedá a v některých místech se rozkmitá tak, že rozdíl hladin přesahuje deset metrů.
- pobřeží Bretaně a Normandie, Bristolský záliv: 10 až 14 m, nejvíc v Evropě,
- Lamanšský průliv, Severní moře, západní pobřeží Francie: 3 až 8 m,
- Portugalsko, Kanárské ostrovy, Madeira: 2 až 4 m,
- Středozemní moře: většinou 20 až 40 cm, severní Jadran až kolem 1 m, záliv Gabès v Tunisku až 2 m,
- Baltské a Černé moře: centimetry, prakticky žádný.
Kdy do toho vstupuje počasí
Slapy se dají spočítat na roky dopředu a tabulky přílivu platí bez ohledu na předpověď. Skutečná hladina se od nich ale liší podle počasí. Tlak vzduchu působí na hladinu jako píst: pokles o 1 hPa ji zvedne asi o 1 cm, hluboká tlaková níže tedy o několik decimetrů. Mnohem víc dokáže vítr, který žene vodu k pobřeží a v mělkém moři a v zálivech ji hromadí. Tomuto zvýšení se říká bouřlivý příliv. Když se sejde se skočným dmutím, voda přelije hráze a zaplaví pobřeží. Tak vznikají velké povodně na pobřeží Severního moře a při tropických cyklónách.
Ve Středomoří jsou tyto meteorologické vlivy větší než samotný příliv. Vysoká voda v Benátkách přichází, když se astronomický příliv spojí s nízkým tlakem a s jižním větrem, který tlačí vodu Jadranu k severu. Na Baltu hladinu určuje jen vítr a tlak a při silném větru se mění až o metr.
Co to znamená na pláži
- odříznutí přílivem: na plochém pobřeží postupuje voda rychlostí chůze i rychleji a zaplavuje nejdřív prohlubně za zády. Zátoky pod útesy a cesty na přílivové ostrovy jsou přístupné jen pár hodin,
- přílivové proudy: v úžinách, mezi ostrovy a v ústích zálivů teče voda při přílivu a odlivu jako řeka a plavce odnáší,
- vlny: stejné vlny se při odlivu lámou daleko od břehu a při přílivu u jeho paty,
- pláž: při přílivu může zmizet úplně, při odlivu se rozšíří o stovky metrů.
U oceánu se proto den plánuje podle tabulky přílivu. Bývá vyvěšená u vstupu na pláž a čas přílivu a odlivu se každý den posouvá.
Časté otázky
Proč jsou přílivy dva denně, když Měsíc oběhne jednou?
Voda se vzdouvá na straně Země přivrácené k Měsíci a zároveň na straně odvrácené, kde je přitažlivost Měsíce nejslabší. Země se pod oběma vzdutími otáčí, takže každé místo projde dvěma přílivy a dvěma odlivy.
Proč není příliv na Jadranu skoro poznat?
Středozemní moře je s oceánem spojené jen úzkým Gibraltarským průlivem a přílivová vlna do něj skoro nepronikne. Vlastní slapy jsou v tak malém moři slabé. Výjimkou je severní Jadran, kde rozdíl dosahuje až kolem jednoho metru.
Souvisí příliv s počasím?
Samotný příliv ne, je dán postavením Měsíce a Slunce a dá se spočítat roky dopředu. Počasí ale hladinu mění navíc: nízký tlak vzduchu ji zvedá a vítr žene vodu k pobřeží. Když se bouře sejde s vysokým přílivem, hrozí záplavy.
Jak vzniká příliv a odliv?
Přitažlivost Měsíce a v menší míře Slunce vytahuje vodu oceánů do dvou vln, na straně přivrácené k Měsíci a na straně odvrácené. Země se pod nimi otáčí, takže každé místo na pobřeží projde za den oběma.
Kolikrát denně je příliv?
Dvakrát za 24 hodin a 50 minut. Mezi přílivem a následujícím odlivem tak uplyne zhruba 6 hodin a čas přílivu se každý den posouvá asi o 50 minut.
Kde je v Evropě největší příliv?
Na pobřeží Bretaně a Normandie a v Bristolském zálivu, kde rozdíl hladin dosahuje 10 až 14 m.
Je příliv a odliv v Chorvatsku?
Ano, ale malý. Ve Středozemním moři činí rozdíl hladin většinou 20 až 40 cm, na severním Jadranu až kolem 1 m. Hladinu tam víc než slapy mění vítr a tlak vzduchu.
Kdy je příliv nejvyšší?
Při novu a úplňku, kdy se přitažlivost Měsíce a Slunce sčítá. Tomuto přílivu se říká skočný. Nejmenší rozdíl hladin je při první a poslední čtvrti.
Související pojmy
Kategorie: Moře. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.