Bouřlivý příliv

Bouřlivý příliv je mimořádné zvýšení hladiny moře u pobřeží, které způsobí silný vítr a nízký tlak vzduchu. Když se sejde s vysokým přílivem, zaplaví nízko položené pobřeží.

Hladina moře u pobřeží se pravidelně zvedá a klesá s přílivem a odlivem. K tomu se přičítá vliv počasí. Za klidu je malý, při silné bouři ale dokáže zvednout hladinu o metry nad úroveň, která by odpovídala samotnému přílivu. Tomuto zvýšení se říká vzdutí a jeho souběhu s přílivem bouřlivý příliv. Patří k nejničivějším projevům počasí vůbec, protože voda zaplavuje hustě osídlená a nízko položená pobřeží.

Co hladinu zvedá

  • vítr: hlavní příčina. Silný vítr vanoucí delší dobu k pobřeží hrne vodu před sebou. V hlubokém moři může voda u dna odtékat zpět, v mělkém ne a hromadí se u břehu,
  • nízký tlak vzduchu: pod tlakovou níží je hladina vyklenutá. Každý hektopascal pod normálem znamená asi centimetr, hluboká níže tedy přidá několik desítek centimetrů, tropická cyklóna až metr,
  • vlny: příboj lámající se u břehu žene další vodu na pevninu a vlny dosahují výš, než by odpovídalo samotné hladině,
  • tvar pobřeží: v mělkých mořích, zálivech a ústích řek, které se zužují, voda nemá kam uhnout a stoupá nejvýš.

O výsledku rozhoduje načasování. Stejná bouře způsobí při odlivu jen vysokou vodu, při skočném přílivu katastrofu.

Vítr a nízký tlak zvednou hladinu silný vítr k pobřeží N nízký tlak obvyklá hladina vzdutí pobřeží
Vítr vanoucí k pobřeží hrne vodu před sebou a nízký tlak vzduchu hladinu navíc zvedá, asi o 1 cm na každý 1 hPa. Nejvýš voda vystoupí v mělkých mořích a zužujících se zálivech, a když se vzdutí sejde s vysokým přílivem.

Severní moře a Balt

Severní moře je mělké a směrem k jihu se zužuje do tvaru nálevky. Když po přechodu hluboké tlakové níže zesílí severozápadní vichřice, hrne vodu k pobřeží Nizozemska, Německa a východní Anglie a hladina tu stoupne o dva až čtyři metry nad běžný příliv. Při katastrofě v roce 1953 se protrhly hráze a zahynulo přes dva tisíce lidí, při zaplavení Hamburku v roce 1962 přes tři sta. Následovala stavba soustav hrází a pohyblivých uzávěr na ústích řek, které dnes pobřeží chrání.

Baltské moře příliv téměř nemá, vzdutí větrem tu ale dosahuje jednoho až dvou metrů, na konci dlouhých zálivů i víc. Zvláštností uzavřených moří je houpání celé hladiny: voda nahnaná větrem k jednomu konci se po jeho utišení vrací a několikrát se přelije tam a zpět.

Jadran a Benátky

Totéž v menším měřítku se děje v Jadranu. Jihovýchodní vítr široko, viz větry Středomoří, žene vodu po celé délce moře k severu. Přidá se nízký tlak a příliv, který je na severním Jadranu největší z celého Středomoří. V Benátkách se tomu říká vysoká voda. Nastává hlavně od října do ledna, nejvyšší zaznamenaná hladina dosáhla v roce 1966 téměř dvou metrů nad běžnou úroveň. Lagunu dnes při vysokých hladinách uzavírají pohyblivé zábrany.

Tropické cyklóny

Největší vzdutí způsobují tropické cyklóny. Vítr je mnohem silnější a tlak mnohem nižší než u evropských bouří. Na mělkém pobřeží a v zálivech stoupá hladina o šest metrů i víc a voda proniká desítky kilometrů do vnitrozemí. Vzdutí, ne vítr, je příčinou většiny obětí hurikánů a tajfunů. Nejhorší katastrofy postihly ploché a hustě osídlené pobřeží Bengálského zálivu.

Řeky a budoucnost

Zvýšená hladina moře brání odtoku řek. Když bouřlivý příliv přijde zároveň s povodní na řece, voda v ústí nemá kam odtéct a rozlévá se. Proto bývají nejvíc ohrožena města v ústích. S růstem hladiny oceánů se výchozí úroveň, ke které se vzdutí přičítá, zvyšuje. Stejná bouře tak dosáhne výš než dřív a hladiny, které byly výjimečné, se budou opakovat častěji.

Časté otázky

Je bouřlivý příliv totéž co tsunami?

Ne. Bouřlivý příliv způsobuje počasí, tedy vítr a tlak, a hladina při něm stoupá hodiny. Tsunami vzniká zemětřesením nebo sesuvem pod mořem a přichází jako série vln během minut.

Proč bývají Benátky pod vodou?

Jadran je dlouhé a mělké moře otevřené k jihovýchodu. Vítr široko v něm žene vodu k severnímu konci, nízký tlak hladinu dál zvedá a obojí se sčítá s přílivem. Nejčastěji se to stává na podzim a v zimě.

Dá se bouřlivý příliv předpovědět?

Ano, poměrně dobře. Astronomický příliv je znám předem a vzdutí se počítá z předpovědi větru a tlaku. Výstrahy přicházejí jeden až tři dny dopředu. Nejistá bývá přesná výška, která závisí na tom, jestli vrchol bouře připadne na příliv, nebo na odliv.

Co je bouřlivý příliv?

Bouřlivý příliv je mimořádné zvýšení hladiny moře u pobřeží, které způsobí silný vítr a nízký tlak vzduchu. Když se sejde s vysokým přílivem, zaplaví nízko položené pobřeží.

Jak vzniká bouřlivý příliv?

Silný vítr vanoucí delší dobu k pobřeží hrne vodu před sebou. Nízký tlak vzduchu navíc hladinu zvedá, asi o 1 cm na každý 1 hPa. V mělkých mořích a zálivech nemá voda kam uhnout a stoupá nejvýš.

Jak vysoký může být bouřlivý příliv?

V Severním moři dosahuje vzdutí 2 až 4 m. Při tropických cyklónách může přesáhnout 6 m.

Jaký je rozdíl mezi bouřlivým přílivem a tsunami?

Bouřlivý příliv způsobuje počasí, tedy vítr a nízký tlak, a hladina při něm stoupá hodiny. Tsunami vzniká při zemětřesení, sesuvu nebo výbuchu sopky pod mořem a přichází jako série vln.

Kde v Evropě hrozí bouřlivý příliv?

Hlavně na pobřeží Severního moře, v Baltu a na severu Jadranu, kde zaplavuje Benátky.

Související pojmy

Kategorie: Moře. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.