Sluneční záření

Sluneční záření je energie, která ze Slunce dopadá na zemský povrch. Okamžitý výkon se udává ve wattech na metr čtvereční, denní množství v kilowatthodinách na metr čtvereční.

Sluneční záření je zdrojem skoro veškeré energie, která pohání počasí. Na horní hranici atmosféry dopadá na plochu kolmou k paprskům stále zhruba 1 361 W/m², této hodnotě se říká sluneční konstanta. Cestou k zemi část záření pohltí a rozptýlí vzduch, vodní pára, prach a hlavně oblaka, takže na povrch za jasného letního poledne dopadá v Česku kolem 900 až 1 000 W/m² a v prosinci v poledne jen kolem 200 až 250 W/m². O tom, kolik energie na vodorovnou plochu dopadne, rozhoduje hlavně výška slunce nad obzorem a oblačnost.

Přímé a rozptýlené záření

  • přímé záření: přichází rovnou od slunečního kotouče a vrhá stíny,
  • rozptýlené (difuzní) záření: světlo rozptýlené vzduchem a oblaky, přichází z celé oblohy,
  • globální záření: součet obou na vodorovné ploše, základní veličina, kterou měří stanice a počítají modely.

Za jasného dne tvoří přímé záření většinu, pod souvislou oblačností zbývá jen rozptýlené. Proto se pod mraky nespálí kůže tak rychle a proto nejsou stíny, energie ale dopadá dál. Podle přímého záření se určuje sluneční svit: počítá se doba, kdy přímé záření překročí 120 W/m².

Přímé a rozptýlené záření přímé rozptýlené z celé oblohy globální záření = přímé + rozptýlené
Přímé záření přichází rovnou od slunce a vrhá stíny. Rozptýlené přichází z celé oblohy, i když je slunce za mrakem. Stanice měří jejich součet na vodorovné ploše, globální záření.

Jak se měří a v čem se udává

Globální záření měří pyranometr, čidlo pod skleněnou kopulí, které zachytí světlo z celé polokoule oblohy. Udává okamžitý výkon ve wattech na metr čtvereční. Sečtením přes den vznikne denní suma energie, která se uvádí v kilowatthodinách na metr čtvereční, v odborných přehledech i v megajoulech. Jasný červnový den dá v Česku kolem 7 až 8 kWh/m², zatažený prosincový den jen několik desetin. Za celý rok dopadne na vodorovnou plochu v Česku zhruba 1 000 až 1 250 kWh/m², nejvíc na jižní Moravě.

Domácí stanice měří záření jednoduššími křemíkovými čidly. Jsou méně přesná než pyranometr, hlavně při nízkém slunci, a hodně u nich záleží na umístění. Stačí stín stožáru nebo komína v část dne a denní suma vyjde znatelně nižší.

Záření a počasí

Záření určuje denní chod teploty. Po východu slunce povrch začne přijímat víc energie, než kolik vyzařuje, a ohřívá se, nejteplejší je ale až dvě až tři hodiny po poledni, protože teplo se nějakou dobu střádá. V noci povrch jen vyzařuje a chladne, nejrychleji pod jasnou oblohou, což vede k přízemním mrazům a inverzím. Silné záření na vlhký vzduch je také palivem odpoledních bouřek.

Záření na tomto webu

Z předpovědi globálního záření počítáme odhad výroby fotovoltaiky po hodinách na tři dny. Záření na skloněný a natočený panel přepočítáváme z hodnoty pro vodorovnou plochu, výsledek je proto odhad a skutečná výroba závisí i na stínění, teplotě panelů a stavu zařízení. U meteostanic uživatelů, které mají čidlo záření, ukazujeme okamžitý výkon a denní sumu energie.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi slunečním zářením a slunečním svitem?

Sluneční svit je doba v hodinách, po kterou slunce svítí nad stanoveným prahem. Sluneční záření je množství energie. Dva dny se stejným počtem hodin svitu mohou mít velmi rozdílnou energii, v prosinci je slunce nízko a i za jasného dne jí dopadne zlomek toho co v červnu.

Vyrábí fotovoltaika i pod mrakem?

Ano, jen méně. Pod zataženou oblohou dopadá rozptýlené záření, které dává zhruba 10 až 25 % výkonu jasného dne. Panely pracují s celkovým zářením, přímé slunce nepotřebují.

Proč může záření krátce přesáhnout hodnotu jasné oblohy?

Při proměnlivé kupovité oblačnosti se k přímému slunci přidá světlo odražené od okrajů oblaků. Na chvíli tak čidlo naměří víc než za úplně jasného dne, i přes 1 100 W/m².

Co je globální záření?

Globální záření je součet přímého a rozptýleného slunečního záření, které dopadá na vodorovnou plochu. Je to základní veličina, kterou měří stanice a počítají modely. Udává se ve wattech na metr čtvereční.

Kolik slunečního záření dopadá na zem?

Za jasného letního poledne dopadá v Česku na vodorovnou plochu kolem 900 až 1 000 W/m². V prosinci je to v poledne jen 200 až 250 W/m².

Jaký je rozdíl mezi přímým a rozptýleným zářením?

Přímé záření přichází rovnou od slunečního kotouče a vrhá stíny. Rozptýlené, jinak difuzní, bylo rozptýleno vzduchem a oblaky a přichází z celé oblohy. Pod souvislou oblačností dopadá jen rozptýlené.

V čem se sluneční záření měří?

Okamžitý výkon ve wattech na metr čtvereční, množství energie za den v kilowatthodinách na metr čtvereční. Měří se přístrojem zvaným pyranometr.

Kolik energie dopadne za den?

Za jasného letního dne dopadne v Česku na vodorovnou plochu několik kilowatthodin na metr čtvereční, v zimě jen zlomek toho. Rozdíl dělá délka dne i výška slunce nad obzorem.

Související pojmy

Kategorie: Měření a modely. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.