Fenologie
Fenologie sleduje, kdy během roku nastávají pravidelné děje v přírodě: rašení, kvetení, zrání plodů, opad listí, přílet ptáků. Jejich načasování závisí na počasí a dlouhodobě ukazuje změny klimatu.
Astronomické jaro začíná kolem 20. března, meteorologické 1. března. Příroda se neřídí ani jedním. Sněženky vykvetou jeden rok v lednu a jiný v březnu a jabloně mohou kvést v polovině dubna i v polovině května. Sledováním toho, kdy se pravidelné děje v životě rostlin a živočichů odehrávají a jak souvisejí s počasím, se zabývá fenologie. Je to jeden z nejstarších způsobů pozorování přírody a jeden z nejcitlivějších ukazatelů toho, jak se mění podnebí.
Co se sleduje
U vybraných druhů rostlin se zapisuje datum, kdy nastala daná fáze vývoje. Sledují se divoce rostoucí dřeviny a byliny, ovocné stromy a polní plodiny.
- rašení: pupeny se otevírají,
- první listy a plné olistění,
- počátek kvetení, plný květ, odkvět,
- zralost plodů,
- žloutnutí a opad listí.
U živočichů se zaznamenává přílet a odlet tažných ptáků, první zpěv, první let včel a motýlů, probouzení obojživelníků.
Fenologická roční období
Místo čtyř ročních období dělí fenologie rok na deset. Každé začíná fází některé dobře známé rostliny, takže si je může určit každý na vlastní zahradě.
- předjaří: kvete líska a sněženka,
- časné jaro: kvete zlatice, raší angrešt a bříza,
- plné jaro: kvete jabloň a šeřík,
- časné léto: kvete černý bez a trávy,
- plné léto: kvete lípa, zraje rybíz,
- pozdní léto: zrají raná jablka a jeřabiny, žně,
- časný podzim: zraje černý bez, kvete ocún,
- plný podzim: zrají žaludy a kaštany, listí se barví,
- pozdní podzim: listí opadává,
- zima: vegetační klid.
Co načasování řídí
Na jaře rozhoduje hlavně teplota. Dřeviny potřebují nejdřív období chladu, které ukončí zimní klid, a potom určité množství tepla. To se vyjadřuje součtem teplot nad zvolenou hranicí, nejčastěji nad 5 °C, den po dni. Každý druh rozkvétá, když jeho součet dosáhne potřebné hodnoty. Podle toho se dá kvetení odhadnout předem, stejně jako nástup pylové sezony a výskyt škůdců. U některých druhů spolurozhoduje délka dne, která brání tomu, aby je teplá zima probudila příliš brzy.
Na podzim je vztah méně jednoznačný. Barvení a opad listí řídí zkracující se den, chladné noci a sucho. Suché léto podzim uspíší, teplý a vlhký podzim prodlouží.
Jak jaro postupuje krajinou
Jaro přichází do Evropy od jihozápadu a postupuje k severovýchodu rychlostí kolem 30 až 40 km za den. V horách stoupá o zhruba 100 m za tři až čtyři dny. V Česku začíná v nejteplejších nížinách jižní Moravy a Polabí a na hřebeny hor dorazí o šest až osm týdnů později. Podzim postupuje opačně, z hor do nížin. Délka období mezi jarními a podzimními fázemi odpovídá vegetačnímu období.
Fenologie a změna klimatu
Fenologické záznamy sahají místy staletí zpět, například data vinobraní nebo rozkvětu třešní. Za posledních padesát let ukazují v Evropě zřetelný posun: jarní fáze nastupují v průměru o dva až tři dny za desetiletí dřív, podzimní o něco později. Vegetační období se prodloužilo o dva až tři týdny.
Posun nese i potíže. Rostliny, které dřív kvetou, jsou zranitelnější jarními mrazy. Druhy, které na sobě závisejí, se mohou časově rozejít, když jeden reaguje na teplotu a druhý na délku dne: ptáci přiletí ve stejnou dobu, housenky, kterými krmí mláďata, už ale mají vrchol za sebou. Delší sezona znamená také delší období pylu a další generace některých škůdců.
Časté otázky
Proč kvetou stromy každý rok jindy?
Rozhoduje teplota v předchozích týdnech. Rostlina musí nejdřív projít zimním chladem a potom nasbírat určité množství tepla. V teplém předjaří ho nasbírá brzy, po studeném březnu pozdě. Rozdíl mezi roky dělá u téhož stromu tři až čtyři týdny.
O kolik se jaro opozdí na horách?
Zhruba o tři až čtyři dny na každých 100 m výšky. Jabloně, které v nížině kvetou koncem dubna, rozkvétají v podhůří v polovině května a ve vyšších polohách ještě později.
Proč je časné jaro pro ovocné stromy riziko?
Mrazy na konci dubna a v květnu přicházejí zhruba stejně jako dřív, stromy ale kvetou dřív. Květy a mladé plody, které mráz zasáhne, pomrznou. Brzký nástup jara tak nebezpečí škod zvyšuje, i když mrazů samotných nepřibývá.
Co je fenologie?
Fenologie je obor, který sleduje, kdy během roku nastávají pravidelné děje v přírodě: rašení, kvetení, zrání plodů, opad listí, přílety ptáků. Jejich načasování porovnává s počasím a podnebím.
Kolik má fenologický rok období?
Deset: předjaří, časné, plné jaro, časné, plné a pozdní léto, časný, plný a pozdní podzim a zimu. Každé začíná kvetením nebo zráním určité rostliny.
Podle čeho se pozná začátek jara v přírodě?
Předjaří začíná kvetením lísky a sněženky. Časné jaro se pozná podle kvetoucí zlatice a rašící břízy, plné jaro podle kvetoucí jabloně a šeříku.
Co je předjaří?
Předjaří je první fenologické období roku, které začíná rozkvětem lísky a sněženky. V nížinách nastává obvykle v únoru nebo začátkem března, v mírných zimách i dřív.
Co fenologie říká o změně klimatu?
Rostliny reagují hlavně na teplotu, takže posun jejich vývoje ukazuje oteplování přímo v přírodě. Jarní fáze dnes nastávají zřetelně dřív než v polovině 20. století.
Související pojmy
Kategorie: Počasí, příroda a člověk. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.