Fenologie

Fenologie sleduje, kdy během roku nastávají pravidelné děje v přírodě: rašení, kvetení, zrání plodů, opad listí, přílet ptáků. Jejich načasování závisí na počasí a dlouhodobě ukazuje změny klimatu.

Astronomické jaro začíná kolem 20. března, meteorologické 1. března. Příroda se neřídí ani jedním. Sněženky vykvetou jeden rok v lednu a jiný v březnu a jabloně mohou kvést v polovině dubna i v polovině května. Sledováním toho, kdy se pravidelné děje v životě rostlin a živočichů odehrávají a jak souvisejí s počasím, se zabývá fenologie. Je to jeden z nejstarších způsobů pozorování přírody a jeden z nejcitlivějších ukazatelů toho, jak se mění podnebí.

Co se sleduje

U vybraných druhů rostlin se zapisuje datum, kdy nastala daná fáze vývoje. Sledují se divoce rostoucí dřeviny a byliny, ovocné stromy a polní plodiny.

  • rašení: pupeny se otevírají,
  • první listy a plné olistění,
  • počátek kvetení, plný květ, odkvět,
  • zralost plodů,
  • žloutnutí a opad listí.

U živočichů se zaznamenává přílet a odlet tažných ptáků, první zpěv, první let včel a motýlů, probouzení obojživelníků.

Fenologická roční období

Místo čtyř ročních období dělí fenologie rok na deset. Každé začíná fází některé dobře známé rostliny, takže si je může určit každý na vlastní zahradě.

  • předjaří: kvete líska a sněženka,
  • časné jaro: kvete zlatice, raší angrešt a bříza,
  • plné jaro: kvete jabloň a šeřík,
  • časné léto: kvete černý bez a trávy,
  • plné léto: kvete lípa, zraje rybíz,
  • pozdní léto: zrají raná jablka a jeřabiny, žně,
  • časný podzim: zraje černý bez, kvete ocún,
  • plný podzim: zrají žaludy a kaštany, listí se barví,
  • pozdní podzim: listí opadává,
  • zima: vegetační klid.
Deset období fenologického roku předjaříkvete líska a sněženka časné jarokvete zlatice, raší bříza plné jarokvete jabloň a šeřík časné létokvete černý bez a trávy plné létokvete lípa, zraje rybíz pozdní létozrají raná jablka, žně časný podzimzraje černý bez, kvete ocún plný podzimzrají žaludy, listí se barví pozdní podzimlistí opadává zimavegetační klid
Fenologický rok se nedělí podle kalendáře, ale podle toho, co právě kvete a zraje. Začátek každého období proto připadá každý rok a v každé nadmořské výšce na jiné datum.

Co načasování řídí

Na jaře rozhoduje hlavně teplota. Dřeviny potřebují nejdřív období chladu, které ukončí zimní klid, a potom určité množství tepla. To se vyjadřuje součtem teplot nad zvolenou hranicí, nejčastěji nad 5 °C, den po dni. Každý druh rozkvétá, když jeho součet dosáhne potřebné hodnoty. Podle toho se dá kvetení odhadnout předem, stejně jako nástup pylové sezony a výskyt škůdců. U některých druhů spolurozhoduje délka dne, která brání tomu, aby je teplá zima probudila příliš brzy.

Na podzim je vztah méně jednoznačný. Barvení a opad listí řídí zkracující se den, chladné noci a sucho. Suché léto podzim uspíší, teplý a vlhký podzim prodlouží.

Jak jaro postupuje krajinou

Jaro přichází do Evropy od jihozápadu a postupuje k severovýchodu rychlostí kolem 30 až 40 km za den. V horách stoupá o zhruba 100 m za tři až čtyři dny. V Česku začíná v nejteplejších nížinách jižní Moravy a Polabí a na hřebeny hor dorazí o šest až osm týdnů později. Podzim postupuje opačně, z hor do nížin. Délka období mezi jarními a podzimními fázemi odpovídá vegetačnímu období.

Fenologie a změna klimatu

Fenologické záznamy sahají místy staletí zpět, například data vinobraní nebo rozkvětu třešní. Za posledních padesát let ukazují v Evropě zřetelný posun: jarní fáze nastupují v průměru o dva až tři dny za desetiletí dřív, podzimní o něco později. Vegetační období se prodloužilo o dva až tři týdny.

Posun nese i potíže. Rostliny, které dřív kvetou, jsou zranitelnější jarními mrazy. Druhy, které na sobě závisejí, se mohou časově rozejít, když jeden reaguje na teplotu a druhý na délku dne: ptáci přiletí ve stejnou dobu, housenky, kterými krmí mláďata, už ale mají vrchol za sebou. Delší sezona znamená také delší období pylu a další generace některých škůdců.

Časté otázky

Proč kvetou stromy každý rok jindy?

Rozhoduje teplota v předchozích týdnech. Rostlina musí nejdřív projít zimním chladem a potom nasbírat určité množství tepla. V teplém předjaří ho nasbírá brzy, po studeném březnu pozdě. Rozdíl mezi roky dělá u téhož stromu tři až čtyři týdny.

O kolik se jaro opozdí na horách?

Zhruba o tři až čtyři dny na každých 100 m výšky. Jabloně, které v nížině kvetou koncem dubna, rozkvétají v podhůří v polovině května a ve vyšších polohách ještě později.

Proč je časné jaro pro ovocné stromy riziko?

Mrazy na konci dubna a v květnu přicházejí zhruba stejně jako dřív, stromy ale kvetou dřív. Květy a mladé plody, které mráz zasáhne, pomrznou. Brzký nástup jara tak nebezpečí škod zvyšuje, i když mrazů samotných nepřibývá.

Co je fenologie?

Fenologie je obor, který sleduje, kdy během roku nastávají pravidelné děje v přírodě: rašení, kvetení, zrání plodů, opad listí, přílety ptáků. Jejich načasování porovnává s počasím a podnebím.

Kolik má fenologický rok období?

Deset: předjaří, časné, plné jaro, časné, plné a pozdní léto, časný, plný a pozdní podzim a zimu. Každé začíná kvetením nebo zráním určité rostliny.

Podle čeho se pozná začátek jara v přírodě?

Předjaří začíná kvetením lísky a sněženky. Časné jaro se pozná podle kvetoucí zlatice a rašící břízy, plné jaro podle kvetoucí jabloně a šeříku.

Co je předjaří?

Předjaří je první fenologické období roku, které začíná rozkvětem lísky a sněženky. V nížinách nastává obvykle v únoru nebo začátkem března, v mírných zimách i dřív.

Co fenologie říká o změně klimatu?

Rostliny reagují hlavně na teplotu, takže posun jejich vývoje ukazuje oteplování přímo v přírodě. Jarní fáze dnes nastávají zřetelně dřív než v polovině 20. století.

Související pojmy

Kategorie: Počasí, příroda a člověk. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.