Městský tepelný ostrov

Městský tepelný ostrov vzniká tím, že město s okolní krajinou zachází se slunečním teplem úplně jinak. Beton, asfalt, kámen a střechy přes den pohlcují záření a ukládají teplo do hmoty budov a vozovek. Vegetace a vlhká půda se v krajině naopak ochlazují výparem, který spotřebuje velkou část dopadající energie. K tomu se ve městě přidává odpadní teplo z dopravy, vytápění, průmyslu a klimatizací. Úzké ulice mezi vysokými domy navíc brání proudění vzduchu i vyzařování tepla k obloze, takže teplo zůstává uvězněné mezi stěnami.

Kdy je ostrov nejsilnější

Rozdíl mezi centrem velkého města a okolím je nejvýraznější v noci a za jasného klidného počasí. Přes den slunce hřeje všude podobně a rozdíl bývá malý. Po západu slunce se ale krajina rychle ochlazuje vyzařováním, zatímco město vydává teplo nastřádané během dne a ochlazuje se pomalu. Nad ránem může být v centru o 5 °C tepleji než na polích za městem. Vítr a oblačnost rozdíl stírají, protože promíchávají vzduch a brzdí noční ochlazování krajiny.

Tepelný ostrov se proto pozná hlavně na nočních minimech, ne na denních maximech. Ve městech je výrazně víc tropických nocí a méně mrazivých rán než ve stejné oblasti na venkově. V zimě to znamená méně ledových dnů a rychlejší tání sněhu, v létě dusné noci, kdy se byty nestihnou vyvětrat. Na mapě teplot je ostrov velkých měst za klidných nocí vidět jako teplejší skvrna uprostřed chladnějšího okolí.

Dopady na zdraví a na měření

Nejvážnější dopad mají vlny veder. Tělo potřebuje v noci vychladnout a regenerovat, a když teplota ani ráno neklesne pod 20 °C, zátěž se kumuluje den za dnem. Proto je úmrtnost během horkých vln ve městech vyšší než na venkově a nejvíc ohroženi jsou starší lidé v horních patrech nevětraných domů. Rozdíl se projevuje i ve spotřebě energie na chlazení, která ve městě ještě dál zvyšuje odpadní teplo.

Tepelný ostrov ovlivňuje i klimatologii. Meteorologická stanice uprostřed města měří vyšší minima než stanice v otevřené krajině a dlouhé městské řady zachycují vedle změny klimatu i postupný růst zástavby kolem stanice. Při porovnávání s historií se to musí brát v úvahu. Pro hodnocení klimatu se proto používají hlavně stanice mimo souvislou zástavbu.

Jak ostrov zmírnit

Nejúčinnější je zeleň a voda. Vzrostlé stromy stíní ulice i fasády a ochlazují vzduch výparem, parky a vodní plochy vytvářejí chladnější ostrovy uvnitř města. Světlé střechy a fasády odrážejí víc záření a méně se ohřívají. Zelené střechy, propustné povrchy a zasakování dešťové vody udržují ve městě vlhkost, která se v horkých dnech odpařuje a chladí. Důležité je i zachovat průduchy, kterými do města v noci proudí chladnější vzduch z okolí.