UV index

UV index je mezinárodní stupnice intenzity ultrafialového záření. Čím vyšší hodnota, tím rychleji se nechráněná kůže spálí.

UV index je mezinárodní stupnice zavedená Světovou zdravotnickou organizací spolu s meteorologickými službami. Vyjadřuje intenzitu ultrafialového záření, které na povrchu Země působí na kůži, tedy hlavně složky UVB a části UVA. Hodnota se počítá z dopadajícího záření váženého podle toho, jak silně jednotlivé vlnové délky kůži spalují. Jednotka je zvolená tak, aby stejné číslo znamenalo stejný účinek kdekoli na světě. Index se předpovídá a uvádí hlavně pro dobu kolem slunečního poledne, kdy je záření nejsilnější.

Stupnice

0 až 2: nízký, ochrana většinou není potřeba,
3 až 5: střední, kolem poledne stín, pokrývka hlavy a opalovací krém,
6 až 7: vysoký, ochrana nutná, kolem poledne omezit pobyt na slunci,
8 až 10: velmi vysoký, mezi 11. a 15. hodinou se slunci vyhnout,
11 a víc: extrémní, nechráněná kůže se spálí během několika minut.

Stupnice je otevřená směrem nahoru. V tropech a ve vysokých horách jižní polokoule se běžně objevují hodnoty kolem 12 až 15. Jednoduché pravidlo pro odhad bez předpovědi: když je vlastní stín kratší než postava, je slunce vysoko a UV index nejspíš vysoký.

Stupnice UV indexu je mezinárodní a od hodnoty 3 se doporučuje ochrana před sluncem. Nejvíc rozhoduje výška slunce: v létě kolem poledne prochází záření kratší cestou atmosférou a v Česku dosahuje UV index 7 až 8, v zimě jen 1 až 2.

Na čem UV index závisí

Nejvíc rozhoduje výška slunce nad obzorem. V Česku dosahuje index v létě kolem poledne hodnot 7 až 8, v zimě v nížinách jen 1 až 2. Během dne je záření nejsilnější tři až čtyři hodiny kolem slunečního poledne, v letním čase zhruba mezi 11. a 15. hodinou. Dalším faktorem je množství ozonu ve stratosféře, který ultrafialové záření pohlcuje. Při přechodném úbytku ozonu nad střední Evropou, typicky na jaře, může být index o něco vyšší, než by odpovídalo ročnímu období.

S nadmořskou výškou index roste zhruba o 10 % na každých 1 000 m, protože záření prochází tenčí vrstvou vzduchu. Výrazně ho zesiluje i odraz od povrchu. Čerstvý sníh vrací až 80 % záření, písek kolem 15 % a vodní hladina menší část, takže na horách v zimě nebo u moře lze dostat spáleniny i zespodu a ve stínu. Proto se na lyžích spálí obličej i při hodnotách, které by v létě ve městě vypadaly nevinně.

Oblačnost a klamný pocit bezpečí

Oblačnost tlumí ultrafialové záření jen částečně. Tenká vysoká oblačnost a roztrhané kupy propouštějí velkou část záření a na okrajích oblaků se intenzita krátkodobě dokonce zvyšuje rozptylem. Spolehlivě chrání jen hustá souvislá oblačnost. Riziko zvyšuje i to, že ultrafialové záření není cítit. Vítr nebo chladné počasí potlačí pocit horka, který by jinak varoval, a lidé se spálí v dnech, kdy jim slunce nepřipadá silné.

Časté otázky

Jaký UV index bývá v Česku v létě?

V poledne za jasného počasí obvykle 7 až 8, tedy vysoký až velmi vysoký. Na horách a při odrazu od vody nebo sněhu je skutečná dávka ještě vyšší. V zimě se index v nížinách drží kolem 1 až 2.

Spálí se člověk i při zatažené obloze?

Ano. Tenká nebo roztrhaná oblačnost propustí velkou část ultrafialového záření a chybí přitom pocit horka, který by varoval. Spolehlivě tlumí jen hustá souvislá oblačnost.

Proč je UV index na horách vyšší?

Protože záření prochází tenčí vrstvou atmosféry. Na každých 1 000 m výšky přibývá zhruba 10 % a na horách se k tomu často přidává odraz od sněhu, který vrací až 80 % záření.

Související pojmy

Sluneční svit Přízemní ozon Stupně oblačnosti Sněhová pokrývka

Kategorie: Klima a ovzduší. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.