Přízemní ozon

Ozon je molekula ze tří atomů kyslíku a ve vyšších koncentracích silně dráždí. Ve stratosféře ve výšce kolem 20 až 30 km tvoří ozonovou vrstvu, která pohlcuje většinu ultrafialového záření a chrání život na Zemi. U země je ale tentýž plyn škodlivinou. Přízemní ozon nevypouští žádný komín ani výfuk přímo, vzniká až v ovzduší chemickými reakcemi oxidů dusíku a těkavých organických látek za působení slunečního záření. Proto se mu říká sekundární znečišťující látka a jeho koncentrace kopírují počasí víc než okamžité emise.

Jak a kdy vzniká

K tvorbě ozonu je potřeba silné sluneční záření, vysoká teplota a dostatek výchozích látek. Oxidy dusíku pocházejí hlavně z dopravy a spalování, těkavé organické látky z rozpouštědel, paliv a průmyslu, ale také z lesů, které je přirozeně uvolňují. Koncentrace proto rostou od rána a vrcholí odpoledne, typicky mezi 14. a 18. hodinou, tedy přesně tehdy, kdy lidé sportují venku. V noci tvorba ustane a ozon se postupně rozkládá. Nejvíc ozonu bývá od května do srpna za stabilního slunečného počasí, při vlnách veder kolem tropických dnů se koncentrace hromadí několik dní po sobě.

Paradoxně bývá ozonu víc na venkově a na horách než v centru města. V ulicích ho rozkládá oxid dusnatý z výfuků, který s ozonem reaguje a spotřebovává ho. Vzduchová hmota s výchozími látkami se ale za město dostane až po několika hodinách na slunci a tam tahle brzda chybí. Na horách navíc v noci koncentrace neklesají tolik jako v nížinách, protože tam proudí vzduch z vyšších vrstev, kde ozon přetrvává.

Prahové hodnoty

• informativní práh: 180 µg/m³ jako hodinový průměr, varování pro citlivé skupiny,
• varovný práh: 240 µg/m³ jako hodinový průměr, riziko pro celou populaci,
• cílový imisní limit: 120 µg/m³ jako nejvyšší denní osmihodinový průměr, smí být překročen nejvýš 25× za rok v průměru tří let.

Cílový limit se v Česku v horkých letech na řadě stanic překračuje, hlavně mimo velká města. Světová zdravotnická organizace doporučuje přísnější hodnotu 100 µg/m³ pro osmihodinový průměr.

Dopady na zdraví a přírodu

Ozon dráždí oči a sliznice a při vyšších koncentracích způsobuje kašel, bolest na hrudi a zhoršené dýchání. Nejcitlivější jsou astmatici, děti, starší lidé a ti, kdo venku fyzicky pracují nebo sportují, protože při námaze vdechují víc vzduchu. V dnech se zvýšeným ozonem je rozumné přesunout náročný pohyb na ráno nebo večer. Ozon poškozuje i rostliny, snižuje výnosy plodin a oslabuje lesy. Naměřené hodnoty ozonu ze stanic ČHMÚ jsou na stránce kvality ovzduší spolu s prachovými částicemi a oxidem dusičitým.