Tepelná zátěž
Tepelná zátěž vyjadřuje, jak silně horko nebo chlad namáhá lidské tělo. Kromě teploty vzduchu do ní vstupuje vlhkost, vítr a sluneční záření, protože všechny ovlivňují, jak se tělo zbavuje tepla.
Lidské tělo potřebuje udržet vnitřní teplotu kolem 37 °C. Samo přitom teplo vyrábí, v klidu asi jako stowattová žárovka, při těžké práci několikanásobně víc. Tohoto tepla se musí zbavovat: sáláním, předáváním okolnímu vzduchu a hlavně odpařováním potu. Když je okolí teplé, vlhké a bezvětrné a navíc svítí slunce, tyto cesty přestávají stačit. Tělo se přehřívá, srdce pracuje naplno, aby dostalo krev ke kůži, a člověk ztrácí vodu a soli. Tomu se říká tepelná zátěž nebo tepelný stres.
Co o ní rozhoduje
- teplota vzduchu: když přesáhne teplotu kůže, kolem 35 °C, tělo už teplo vzduchu nepředává, ale přijímá ho,
- vlhkost: určuje, jak rychle se odpařuje pot. Nejlépe ji vystihuje rosný bod,
- vítr: odnáší od kůže ohřátý vlhký vzduch a pomáhá odpařování. V extrémním horku nad 35 °C ale suchý horký vítr tělo naopak ohřívá a vysušuje,
- záření: přímé slunce a sálání rozpáleného asfaltu, zdí a střech přidává tělu tolik tepla, jako by bylo o mnoho stupňů tepleji než ve stínu,
- člověk sám: fyzická námaha, oblečení, věk, zdravotní stav, pitný režim a to, jak je na horko zvyklý.
Jak se měří
Žádný teploměr tepelnou zátěž neukáže, protože měří jen jednu z veličin. Používá se proto několik ukazatelů, které je spojují.
- pocitová teplota: přepočet z teploty a vlhkosti pro stín. Jednoduchá a rozšířená, slunce nezahrnuje,
- teplota vlhkého teploměru: teplota, na kterou se vzduch ochladí odpařováním vody. Udává spodní mez, na kterou se může ochladit zpocená kůže. Hodnoty kolem 30 °C jsou nebezpečné i pro zdravého člověka v klidu, 35 °C je teoretická hranice přežití,
- index pro sport a práci: kombinuje teplotu vlhkého teploměru, teplotu černé koule vystavené slunci a teplotu vzduchu. Podle něj se omezuje fyzická zátěž při práci venku a při sportovních akcích,
- univerzální index tepelné zátěže: vychází z modelu tepelné bilance lidského těla a zahrnuje všechny čtyři meteorologické veličiny. Výsledkem je teplota, která by v klidném stínu působila stejně. Dělí se do stupňů od silného chladového stresu po extrémní tepelný stres, který začíná kolem 46 °C.
Co horko s tělem dělá
Lehčím projevem je vyčerpání z horka: únava, bolest hlavy, závratě, křeče, nevolnost. Vážným stavem je úpal, kdy tělo přestane regulovat teplotu, ta vystoupí nad 40 °C a hrozí selhání orgánů. Většina úmrtí během vln veder ale nejsou úpaly. Jsou to infarkty, mrtvice a selhání ledvin u lidí, jejichž oběhový systém dlouhodobou zátěž nevydržel. Proto úmrtnost roste až po několika dnech vedra a nejvíc mezi staršími a chronicky nemocnými.
Rozhodující je noc. Když teplota neklesne pod 20 °C, tedy při tropické noci, tělo se nezotaví a zátěž se sčítá. Ve městech je situace horší kvůli tepelnému ostrovu, který drží noční teploty o několik stupňů výš, a kvůli bytům, které se nestihnou vyvětrat.
Jak zátěž snížit
Z toho, co o zátěži rozhoduje, plyne i obrana. Stín odstraní záření, což je často větší úleva než pokles teploty vzduchu o několik stupňů. Lehký vzdušný oděv a proudění vzduchu pomáhají odpařování. Pití nahrazuje ztracenou vodu, při delším pocení i soli. Fyzická práce se přesouvá na ráno a večer. Byt se větrá v noci a přes den se zatemňuje. Na vysoké teploty upozorňují výstrahy.
Časté otázky
Proč se vlhké horko snáší hůř než suché?
Tělo se chladí odpařováním potu. Ve vlhkém vzduchu se pot odpařuje pomalu a stéká, aniž by chladil. Při stejné teplotě je proto zátěž ve vlhku mnohem větší a při velmi vysoké vlhkosti se tělo neochladí ani ve stínu a v klidu.
Čím se tepelná zátěž liší od pocitové teploty?
Pocitová teplota je jednoduchý přepočet z teploty a vlhkosti nebo větru pro stín. Ukazatele tepelné zátěže zahrnují i sluneční záření a sálání okolních povrchů a některé i oblečení a fyzickou námahu, takže lépe vystihují skutečné riziko.
Zvykne si tělo na horko?
Do určité míry ano, během jednoho až dvou týdnů. Začne se potit dřív a víc a ztrácí při tom méně solí. Proto jsou první vlny veder v sezoně nebezpečnější než ty pozdější a lidé v teplých oblastech snášejí stejné teploty lépe.
Co je dusno?
Dusno je pocit těžkého, vlhkého a teplého vzduchu, ve kterém se pot špatně odpařuje a tělo se nestačí chladit. Nastává při vysokém obsahu vodní páry, zhruba od rosného bodu 16 až 18 °C, výrazné je nad 20 °C.
Co je tepelná zátěž?
Tepelná zátěž vyjadřuje, jak silně horko nebo chlad namáhá lidské tělo. Vstupuje do ní teplota vzduchu, vlhkost, vítr a sluneční záření, protože všechny čtyři ovlivňují, jak se tělo zbavuje tepla.
Proč se vlhké horko snáší hůř než suché?
Tělo se chladí odpařováním potu. Ve vlhkém vzduchu se pot odpařuje pomalu nebo vůbec, stéká po kůži a neochlazuje. Stejná teplota je proto při vysoké vlhkosti mnohem nebezpečnější.
Při jaké teplotě je horko nebezpečné?
Když teplota vzduchu přesáhne teplotu kůže, kolem 35 °C, tělo už vzduchu teplo nepředává, ale přijímá ho. Při vysoké vlhkosti nebo na přímém slunci je nebezpečné i horko o několik stupňů nižší.
Kdo je horkem nejvíc ohrožen?
Senioři, malé děti, chronicky nemocní a lidé, kteří v horku těžce pracují nebo sportují.
Související pojmy
Kategorie: Teplota a vlhkost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.