Zvláštní oblaky
Zvláštní oblaky jsou nápadné tvary a vzácné druhy oblaků, které se vymykají běžnému třídění. Patří k nim vaky pod kovadlinou bouřky, čočkovité oblaky nad horami a noční svítící oblaka.
Deset základních druhů oblaků popisuje to, co je na obloze většinu času. Vedle nich existují tvary a zvláštnosti, které se objevují jen za určitých podmínek, a několik druhů oblaků, které leží vysoko nad obvyklým počasím. Jsou vyhledávané pro svůj vzhled a většina z nich zároveň něco říká o tom, co se v atmosféře děje.
Tvary spojené s bouřkami
- kovadlina: plochý rozšířený vrchol bouřkového oblaku. Výstupný proud narazí na horní hranici troposféry, výš nemůže a rozlévá se do stran. Vítr ve výšce ji protahuje po směru proudění, někdy na stovky kilometrů,
- přestřelující vrchol: kopule, kterou nejsilnější výstupný proud vytlačí nad kovadlinu. Známka silné bouřky,
- mammatus: zaoblené vaky visící ze spodku kovadliny. Vznikají tam, kde vzduch s ledovými krystalky klesá do suššího vzduchu pod kovadlinou. Nejlépe jsou vidět při nízkém slunci po přechodu bouřky,
- húlavový límec: nízký klínovitý nebo válcovitý oblak na čele bouřky, který ohlašuje náraz větru,
- stěnový oblak: snížená část základny pod výstupným proudem silné bouřky. Když rotuje, může z něj vzniknout tornádo.
Oblaky za horami
Když silný vítr přechází přes horský hřeben, rozkmitá se vzduch za ním do vln, které stojí na místě. Na hřebenech vln, kde vzduch vystoupí a ochladí se, vznikají hladké oblaky ve tvaru čočky nebo mandle, často naskládané v několika patrech nad sebou. Ukazují silné proudění ve výšce a často provázejí fén. V Česku se tvoří hlavně za Krkonošemi, Jeseníky a Beskydy. Pro piloty kluzáků znamenají stoupání do velkých výšek, pod nimi ale bývá silná turbulence.
Stejného původu je oblačná čepice, hladký oblak přisedlý na vrcholu hory nebo na vršku rostoucí kupy, a praporový oblak, který vlaje z vrcholu osamělé hory po větru.
Další nápadné tvary
- vlny podobné příboji: řada pravidelných zavinutých hřebenů na horní hranici oblaku. Vznikají na rozhraní dvou vrstev vzduchu, které se pohybují různou rychlostí, a trvají jen minuty,
- průrazová díra: kruhový otvor ve vrstvě vyvýšené kupy s vlečkou ledových krystalků uprostřed. Vrstvu tvoří přechlazené kapičky, a když v jednom místě začnou mrznout, například po průletu letadla, krystalky vypadnou a díra se rozšiřuje,
- srážkové pruhy: vlečky srážek pod oblakem, které se vypaří dřív, než dopadnou na zem,
- zvlněná spodní základna: tmavý, chaoticky zvlněný spodek vrstevnatého oblaku, připomínající rozbouřené moře při pohledu zdola.
Oblaka nad počasím
Dva druhy oblaků leží vysoko nad troposférou, kde se odehrává běžné počasí.
Perleťová oblaka vznikají ve stratosféře ve výšce 15 až 25 km, kde je vzduch tak suchý, že k jejich vzniku je potřeba teplota pod -78 °C. Ta nastává jen v zimě ve vysokých zeměpisných šířkách. Jsou vidět krátce po západu a před východem slunce a hrají duhovými barvami. Na jejich povrchu probíhají reakce, které vedou k rozkladu ozonu, viz ozonová vrstva.
Noční svítící oblaka jsou nejvyššími oblaky vůbec. Tvoří se v mezosféře kolem 83 km z ledových krystalků, které namrzají na prachu z meteorů. Paradoxně vznikají v létě, kdy je mezosféra nad polárními oblastmi nejchladnější. Jsou velmi tenká a přes den neviditelná. Ukážou se až za soumraku, kdy je země i běžná oblačnost ve stínu, kdežto ona jsou ve své výšce ještě osvětlená sluncem. Ze střední Evropy jsou vidět v červnu a červenci nad severním obzorem.
Časté otázky
Znamenají vaky pod bouřkovým oblakem tornádo?
Ne. Mammatus vzniká na spodní straně kovadliny, obvykle na odvrácené straně bouřky a často až po jejím přechodu. Ukazuje, že bouřka byla nebo je silná, sám ale žádné nebezpečí nepřináší.
Proč čočkovitý oblak stojí na místě, i když fouká silný vítr?
Protože to není jeden oblak, který by vítr unášel. Vzduch jím proudí: na návětrné straně vlny vystupuje, vodní pára kondenzuje a oblak vzniká, na závětrné klesá a oblak se rozpouští. Tvar zůstává na místě jako vlna na řece nad kamenem.
Kdy jsou z Česka vidět noční svítící oblaka?
Od konce května do začátku srpna, hodinu až dvě po západu nebo před východem slunce, nízko nad severním obzorem. Mají stříbřitě modrou barvu a jemnou vlnkovanou strukturu.
Co je mammatus?
Mammatus jsou zaoblené vaky visící ze spodku kovadliny bouřkového oblaku. Vznikají tam, kde vzduch s ledovými krystalky klesá do suššího vzduchu pod kovadlinou. Ukazují na silnou bouřku, samy ale nebezpečné nejsou.
Co je shelf cloud?
Shelf cloud, česky húlavový límec, je nízký klínovitý nebo válcovitý oblak na čele bouřky. Vzniká nad studeným vzduchem, který z bouřky vytéká, a ohlašuje náraz silného větru během několika minut.
Co je čočkovitý oblak?
Čočkovitý oblak je hladký oblak ve tvaru čočky nebo talíře, který vzniká na hřebeni vzduchové vlny za horami. Stojí na místě, i když jím vzduch rychle proudí, protože na návětrné straně stále vzniká a na závětrné se rozpouští.
Co jsou noční svítící oblaka?
Noční svítící oblaka jsou stříbřitě modré jemné oblaky ve výšce kolem 80 km, nejvyšší oblaky v atmosféře. Jsou vidět v létě za soumraku nízko nad severním obzorem, kdy je ještě osvětluje slunce pod obzorem.
Co je virga?
Virga jsou srážkové pruhy, tedy vlečky deště nebo sněhu pod oblakem, které se vypaří dřív, než dopadnou na zem.
Související pojmy
Kategorie: Obloha a dohlednost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.