Slunečné pobřeží je největší bulharské letovisko a leží asi třicet kilometrů severně od Burgasu, v zálivu, který je z celého pobřeží nejotevřenější k jihu. Vzniklo od nuly v roce 1958 jako plánované rekreační středisko a rozrostlo se do pásu dlouhého zhruba osm kilometrů, ve kterém dnes stojí stovky hotelů. Není to historické město ani rybářská vesnice, je to letovisko postavené k jedinému účelu, což je jeho hlavní přednost i hlavní výhrada.
Pláž je důvod, proč se sem jezdí. Je široká na řadě míst přes šedesát metrů, je celá písečná se světlým jemným pískem a vstup do moře je tak pozvolný, že se dá jít desítky metrů a voda sahá do pasu. Právě to z ní udělalo destinaci pro rodiny s malými dětmi, pro které je oblázková pláž a rychle padající dno v Chorvatsku nebo Řecku problém. Za pískem se táhne pás dun, který je částečně chráněný.
Černé moře se chová jinak než Středozemní. Je uzavřené, mělké a ústí do něj velké řeky včetně Dunaje, takže má zhruba poloviční slanost, tedy asi osmnáct promile proti pětatřiceti ve Středomoří. Nižší slanost znamená menší vztlak a voda nenadnáší tak jako v Řecku. Mělkost má naopak výhodu, záliv se v létě prohřeje rychle a od poloviny července do začátku září má voda pravidelně přes čtyřiadvacet stupňů, což je víc, než mívá severní Jadran.
Sezona je krátká a ostrá. V květnu má moře sotva sedmnáct stupňů a koupou se jen otužilci, červen je přechodný, červenec a srpen jsou vrchol s teplotami vzduchu kolem osmadvaceti až třiceti stupňů, a v půlce září sezona rychle končí, protože mělká voda ztrácí teplo stejně rychle, jak ho nabrala. Srážky jsou v létě řídké, ale bouřky se objevují častěji než ve Středomoří, protože je moře menší a vzduch nad pevninou se rychle prohřívá.
Hned vedle letoviska leží Nesebar a to je věc, která Slunečné pobřeží zachraňuje před tím, aby bylo jen betonovým pásem. Je to starobylé město na skalnatém poloostrově spojeném s pevninou úzkou šíjí, založené Thráky a přestavěné Řeky a Byzantinci, s desítkami středověkých kostelů, dřevěnými domy z devatenáctého století a s hradbami padajícími do moře. Je celé na seznamu UNESCO a je odtud pěšky nebo lodí pár minut. Dál na jih leží Sozopol, klidnější a méně navštěvované město podobného charakteru.
Kdo chce jinou stránku Bulharska, má ji na dosah. Pohoří Stara planina se zvedá dvacet kilometrů od pobřeží a dá se do něj vyrazit na výlet, jižně od Burgasu leží mokřady a jezera Poda a Atanasovsko, kde hnízdí pelikáni a plameňáci, a v okolí Burgasu se dodnes těží sůl odparem mořské vody.
Prakticky se z Prahy létá do Burgasu zhruba dvě hodiny a transfer do letoviska trvá půl hodiny. Bulharsko je v Evropské unii i v Schengenu, platí se levem s pevným kurzem přibližně 1,96 za euro, takže se ceny odhadnou dělením dvěma. Letovisko je pěší a v sezoně hlučné, kdo chce klid, bydlí na jeho severním konci nebo v sousedním Svatém Vlasu.