Krušné hory

V zimě to tady umí být na jednom místě mizerně a o pět set metrů výš krásně. Pod srázem se v Mostecké pánvi drží inverze a smog, na hřebeni nad ní svítí. Není to jednou za zimu, je to normální stav klidného počasí.

Krušné hory jsou nesouměrné. K severu, do Saska, klesají pozvolna, k jihu spadají prudkým srázem do pánve, místy o 600 m na pár kilometrech. Hřeben je široký a plochý, Klínovec má 1 244 m. Boží Dar pod ním je s 1 028 m nejvýš položené město ve střední Evropě.

Srážky přicházejí od severozápadu a vyprší se právě na hřebeni, kde roční úhrn přesahuje 1 000 mm. Pod srázem je přitom výrazně sušeji. Sníh drží na náhorní plošině dobře a Krušnohorská magistrála má přes 80 km stopy, což z Božího Daru dělá jedno z nejjistějších míst pro běžky u nás. Sjezdovky na Klínovci a v Novém Městě jsou největší v západní půlce země, sezona jde obvykle od poloviny prosince do konce března.

Hornictví je tu všude. Těžilo se stříbro a cín, v Jáchymově pak radioaktivní ruda, a hornická krajina Krušnohoří je od roku 2019 na seznamu UNESCO, česko-německy dohromady. Jáchymov je zároveň prvními radonovými lázněmi na světě, léčí se tu od roku 1906.

Božídarské rašeliniště je největší na české straně hor, vede přes ně naučná stezka po povalech. Roste tu kleč a jsou v něm mrazové kotliny, ve kterých v jasných nocích klesne teplota pod nulu i v létě.