Vysočina

Ve Žďárských vrších se běžkuje v zimách, kdy v Krkonoších sněží a v Polabí prší. Nadmořská výška kolem 700 m nestačí na velehory, ale stačí na to, aby tu sníh ležel, když ho jinde ve vnitrozemí není.

Českomoravská vrchovina je nejvýš položená část vnitrozemí. Devět skal má 836 m, jenže poloha uprostřed země, daleko od moře i od závětří hor, dělá víc než ta výška. Roční průměr je o dva až tři stupně nižší než v nížinách a zima trvá znatelně déle.

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je tu od roku 1970 a síť upravovaných stop patří k nejhustším u nás. Krajina je rozdrobená na malá pole, remízky, rybníky a rozptýlené vsi, nad kterými vystupují rulové skály jako Devět skal, Čtyři palice nebo Malinská skála. Dobře se to fotí a špatně popisuje, protože to nemá jednu dominantu.

Památky UNESCO jsou tu tři a blízko sebe. Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru je vrcholné dílo Jana Blažeje Santiniho Aichela z roku 1722, postavené celé na symbolice čísla pět. Centrum Telče je renesanční náměstí s podloubím, které vypadá jako jedna stavba. Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči jsou jedinou židovskou památkou zapsanou mimo Izrael.

V létě sem táhne Sázava. Sjíždění od Žďáru patří k nejoblíbenějším vodáckým trasám u nás, jenže v létě často klesne pod splavný stav, takže se termín plánuje podle průtoku.