Slovácko

Na jednom metru čtverečním louky v Bílých Karpatech roste přes 70 druhů rostlin. Patří k druhově nejbohatším v Evropě a přitom to není divočina. Vznikly staletým sečením a pastvou a bez lidské péče zarostou.

Slovácko je pás jihovýchodní Moravy od Uherského Hradiště k Hodonínu a k slovenské hranici. Je tu tepleji a sušeji, léto začíná dřív a končí později než ve zbytku země. Proti Vysočině vzdálené sto kilometrů je rozdíl v ročním průměru zhruba dva stupně, a proto se tady daří révě a meruňkám.

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty je od roku 1980, biosférickou rezervací UNESCO se staly v roce 1996. Roste na nich několik desítek druhů orchidejí a část luk se smí projít jen po cestách, hlavně na jaře.

Velká Morava je tu doslova pod nohama. Ve Starém Městě a Uherském Hradišti se našly základy kostelů a pohřebiště z 9. století, Velehrad se stal duchovním centrem a vede k němu cyklostezka od nalezišť. Archeopark v Modré rekonstruuje velkomoravské sídliště přímo v místě nálezu.

Vinařství je pro většinu lidí hlavní důvod k návštěvě. Slovácká podoblast je největší ze čtyř moravských a sklepní uličky v Petrově, Vlčnově nebo Blatnici jsou samostatná kategorie. Vinné stezky spojují obce po rovině, takže se mezi nimi jezdí na kole.

Baťův kanál je zvláštnost, kterou jinde nenajdete. Vodní cesta z třicátých let, původně pro dopravu lignitu, dnes slouží rekreační plavbě na malých lodích, na které není potřeba průkaz. Splavných je asi 55 km mezi Otrokovicemi a Skalicí.

Folklorní kalendář je tu živý, ne turistický. Jízda králů ve Vlčnově je na seznamu nehmotného dědictví UNESCO a hody s právem se v každé obci drží podle patrona kostela.