Itálie je z hlediska počasí spíš několik zemí najednou. Od alpského hřebene na severu k nejjižnějšímu cípu Sicílie je to přes tisíc dvě stě kilometrů, tedy víc než z Prahy do Barcelony, a k tomu má poloostrov po celé délce vlastní páteř. Apeniny se táhnou od Ligurie až do Kalábrie a rozdělují ho na tyrhénskou a jaderskou stranu, které mají jiné moře, jiný vítr i jinou sezonu.
Sever se s Českem počasím spíš potkává, než liší. Pádská nížina je uzavřená mezi Alpami a Apeninami, vzduch v ní stojí, a tak je v zimě proslulá mlhami a v létě dusnem srovnatelným s Panonií. Právě proto tu bývají prudké bouřky, které se z Alp valí do nížiny odpoledne, a proto je Furlansko s dvěma tisíci milimetry srážek za rok nejdeštivější oblastí celé pevninské Itálie. Kdo jede k Gardskému jezeru, počítá s tím, že polovina červnových odpolední skončí přeháňkou.
Střed země, tedy Toskánsko, Umbrie a Marche, má klasické středomořské léto se suchým červencem a srpnem a vlídný podzim. Sezona u moře drží od června do září, na Jaderské riviéře kolem Rimini se voda kvůli mělkosti prohřeje rychle a v srpnu má i sedmadvacet stupňů. Cenou za mělkost je horší průzračnost, protože do severního Jadranu ústí Pád a s ním hodně sedimentu.
Jih je jiný svět. Kalábrie, Apulie a Sicílie leží na úrovni severního Řecka a Tuniska, léto tu je dlouhé a tvrdé a od května do září prakticky neprší. Přichází sem scirocco, horký vítr od Sahary, který dokáže i v květnu vyhnat teplotu ke čtyřicítce a přinést jemný saharský prach. Zato sezona u moře vydrží do poloviny října a moře má ještě v tu dobu přes dvaadvacet stupňů.
Itálie je zároveň země, kde se moře skoro vždy dá spojit s něčím jiným. Z pláží v Kampánii je hodina do Pompejí a na Vesuv, ze Sicílie se dá vyjet na Etnu a nad dva tisíce metrů, kde je i v srpnu chladno. Na severu se v jednom týdnu dá koupat u Jadranu a lyžovat na ledovci v Marmoladě. Kulturní zastávky jsou hustě posázené po celé délce země, takže i cesta autem na jih se dá rozdělit na etapy s Florencií nebo Sienou uprostřed.
Prakticky je Itálie snadná. Je v Schengenu i v eurozóně, dálnice jsou kvalitní a placené podle ujetých kilometrů přes odběr lístku na vjezdu. Na sever a ke Gardě se jezdí autem přes Rakousko, na jih a na ostrovy se vyplatí letět, protože z Prahy do Kalábrie by cesta zabrala dva dny. Historická centra měst jsou skoro vždy uzavřená zónou ZTL, do které se nesmí bez povolení, a pokuta chodí do Česka i s ročním zpožděním.