Tsunami
Tsunami je série dlouhých mořských vln vyvolaná náhlým posunem velkého množství vody, nejčastěji při zemětřesení pod mořským dnem. S počasím nesouvisí, výjimkou je meteotsunami způsobené prudkou změnou tlaku vzduchu.
Slovo tsunami pochází z japonštiny a znamená vlnu v přístavu. Označuje vlny, které nevznikají větrem, ale tím, že se náhle pohne celý sloupec vody od dna po hladinu. Počasí je nezpůsobuje a meteorologická předpověď je nepostihuje, s výjimkou vzácné odrůdy, kterou vyvolá prudká změna tlaku vzduchu.
Jak vzniká
- zemětřesení pod mořským dnem: nejčastější příčina. Dno se na ploše tisíců kilometrů čtverečních skokem zvedne nebo poklesne o několik metrů a voda nad ním s ním,
- sesuvy: pod hladinou nebo zřícení svahu do moře či fjordu. Vlna je místní, ale může být mimořádně vysoká,
- sopečná činnost: výbuch, zřícení části sopky nebo vniknutí žhavých proudů do moře,
- prudká změna tlaku vzduchu: meteotsunami, viz níže.
Na oceánu a u břehu
Od běžných vln se tsunami liší délkou. Větrná vlna měří od hřebene k hřebeni desítky až stovky metrů, tsunami desítky až stovky kilometrů. Rychlost závisí na hloubce: nad oceánem hlubokým čtyři kilometry postupuje rychlostí dopravního letadla, 700 až 800 km/h. Je přitom vysoká jen decimetry a loď na širém moři ji nezaznamená.
U pobřeží se dno zvedá, vlna zpomaluje na desítky kilometrů za hodinu a voda se stlačuje do výšky. Nepřichází jako vysoká lámající se vlna z obrázků, ale spíš jako rychle stoupající hladina nebo vodní stěna, za kterou se valí další a další voda po mnoho minut. Proniká stovky metrů až kilometry do vnitrozemí a unáší vše, co jí stojí v cestě. Ničivý je i zpětný proud. Někdy přichází nejdřív prohlubeň vlny a moře ustoupí daleko od břehu. Je to poslední varování, ne podívaná.
Kde hrozí
Nejčastější jsou tsunami v Tichém oceánu, který lemuje pás silných zemětřesení: Japonsko, Indonésie, Filipíny, Chile, Aljaška. Tsunami v Indickém oceánu v roce 2004 zabilo přes 220 tisíc lidí ve čtrnácti zemích, tsunami u Japonska v roce 2011 dosáhlo místy výšky přes 30 m. V Evropě je ohroženo hlavně Středomoří, zejména Řecko, jižní Itálie a Turecko, a atlantické pobřeží Portugalska a Španělska, které zpustošilo tsunami po lisabonském zemětřesení v roce 1755.
Meteotsunami
Vlny podobné tsunami dokáže vyvolat i počasí. Když se nad mořem rychle pohybuje prudká změna tlaku vzduchu, například s čelem silných bouřek, a postupuje stejnou rychlostí jako vlna na vodě, vlna pod ní postupně narůstá. V zálivech a přístavech vhodného tvaru se ještě zesílí. Hladina pak během minut stoupne a klesne o jeden až několik metrů, za jasného počasí i bez větru. V Evropě jsou tím známé Baleáry a pobřeží Jadranu, kde se hladina v úzkých zátokách výjimečně zvedla o několik metrů. Ve srovnání se seizmickým tsunami jde o jev místní, pro přístavy a pláže ale nebezpečný.
Výstraha a co dělat
V oceánech pracují výstražné systémy, které po zemětřesení odhadnou, jestli tsunami vzniklo, a pomocí bójí a tlakových čidel na dně sledují jeho postup. Na vzdálená pobřeží přichází výstraha hodiny předem. Místům blízko ohniska ale vlna dorazí za minuty a výstraha nemusí stihnout přijít. Tam platí jednoduché pravidlo: po silném nebo dlouhém zemětřesení u moře, nebo když moře náhle ustoupí, hned odejít do výšky aspoň 20 až 30 m nebo co nejdál od břehu, případně do vyšších pater pevné budovy, a zůstat tam několik hodin.
Čím se liší od jiných vln
- větrné vlny a příboj: krátké, přicházejí po sekundách, viz výška vln,
- příliv: pravidelný, hladina stoupá hodiny, viz příliv a odliv. Starší označení tsunami „přílivová vlna“ je proto zavádějící,
- bouřlivý příliv: způsobený větrem a tlakem, předpověditelný dny dopředu, viz bouřlivý příliv.
Časté otázky
Jak poznat, že se blíží tsunami?
Silné nebo dlouhé zemětřesení na pobřeží, náhlý ústup moře daleko od břehu, nebo neobvyklý hukot od moře. Kterýkoli z těchto znaků je důvodem okamžitě odejít do výšky nebo do vnitrozemí a nečekat na výstrahu.
Může tsunami vzniknout ve Středozemním moři?
Ano. Středomoří je seizmicky činné a v historii tu tsunami opakovaně ničila pobřeží Řecka, Itálie, Turecka a severní Afriky. Jsou méně častá než v Tichém oceánu, na útěk je ale kvůli malým vzdálenostem jen několik minut.
Je první vlna největší?
Často není. Tsunami je řada vln, které přicházejí po desítkách minut, a největší bývá druhá, třetí nebo některá další. Nebezpečí trvá hodiny. Vracet se na pobřeží po první vlně je častá smrtelná chyba.
Jak vzniká tsunami?
Nejčastěji při zemětřesení pod mořským dnem, kdy se dno skokem zvedne nebo poklesne a uvede do pohybu celý sloupec vody nad sebou. Tsunami vyvolá i sesuv do moře, sopečný výbuch nebo prudká změna tlaku vzduchu.
Co je tsunami?
Tsunami je série dlouhých mořských vln vyvolaná náhlým posunem velkého množství vody. Na oceánu postupuje rychlostí 700 až 800 km/h a je vysoká do 1 m, u pobřeží vyroste na metry až desítky metrů.
Jak rychle se tsunami šíří?
Na hlubokém oceánu rychlostí 700 až 800 km/h, tedy jako dopravní letadlo. Na mělčině u pobřeží zpomalí na desítky kilometrů za hodinu a zároveň vyroste do výšky.
Co dělat při varování před tsunami?
Okamžitě odejít od moře na vyvýšené místo nebo do vyšších pater pevné budovy. Varováním je i silné nebo dlouhé zemětřesení na pobřeží a náhlý ústup moře od břehu. Zpět se nevracet několik hodin, vln přichází víc.
Co je meteotsunami?
Meteotsunami je vlna podobná tsunami, kterou nevyvolá zemětřesení, ale prudká změna tlaku vzduchu, například při přechodu bouřkové linie. V zálivech a přístavech zvedne hladinu o metr i víc během minut.
Související pojmy
Kategorie: Moře. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.