Všeobecná cirkulace atmosféry
Všeobecná cirkulace atmosféry je soustava stálých větrů a tlakových pásů, která přenáší teplo od rovníku k pólům. Patří k ní pasáty, západní větry mírných šířek a pásy vysokého a nízkého tlaku.
Počasí jednotlivých dnů vypadá chaoticky, za ním je ale řád. Na rovník dopadá po celý rok mnohem víc sluneční energie než na póly. Atmosféra a oceány tento rozdíl vyrovnávají a přenášejí teplo z tropů do vyšších šířek. Kdyby to nedělaly, byly by tropy mnohem teplejší a polární kraje mnohem studenější. Výsledné uspořádání větrů a tlaku je na celé Zemi podobné a nazývá se všeobecná cirkulace atmosféry.
Tři buňky na každé polokouli
Na neotáčející se Zemi by teplý vzduch u rovníku stoupal, ve výšce proudil k pólům, tam klesal a při zemi se vracel. Otáčení Země tento jednoduchý oběh rozbije. Coriolisova síla stáčí proudění stranou, takže vzduch od rovníku k pólu nedoteče a oběh se rozpadne na tři části.
- tropická buňka: u rovníku vzduch stoupá, ve výšce proudí k 30. rovnoběžce, tam klesá a při zemi se vrací k rovníku jako pasáty. Je nejsilnější a nejpravidelnější,
- buňka mírných šířek: mezi 30. a 60. rovnoběžkou. Není to souvislý oběh, ale průměr z neustále putujících tlakových níží a výší. Při zemi tu převládají západní větry,
- polární buňka: nad pólem studený vzduch klesá a při zemi odtéká k nižším šířkám jako východní větry.
Pásy tlaku a počasí
- rovníkový pás nízkého tlaku: pasáty obou polokoulí se tu sbíhají, vzduch stoupá a tvoří pás mohutných bouřek obepínající Zemi. Každodenní vydatné deště, slabý vítr,
- subtropické pásy vysokého tlaku: kolem 30. rovnoběžky. Klesající suchý vzduch, jasná obloha, pouště. Patří sem azorská výše, viz azorská výše a další útvary,
- pás nízkého tlaku mírných šířek: kolem 60. rovnoběžky. Teplý vzduch od jihu se tu střetává se studeným od pólu. Na tomto rozhraní vznikají tlakové níže a fronty, počasí je proměnlivé, srážky po celý rok,
- polární výše: studený suchý vzduch, málo srážek.
Stejné pásy určují rozložení podnebí, viz podnebné pásy.
Proudění ve výšce
Na hranicích buněk, kde vedle sebe leží teplý a studený vzduch, vanou ve výšce 9 až 12 km úzké pásy velmi silného západního větru, trysková proudění. Subtropické leží nad okrajem tropické buňky, polární nad rozhraním mírných a polárních šířek. Polární tryskové proudění se vlní a jeho vlny řídí pohyb tlakových níží a výší při zemi. Je to spojnice mezi velkým oběhem a počasím konkrétního dne.
Posun během roku
Celá soustava se během roku stěhuje za Sluncem, v létě k severu, v zimě k jihu. Proto má Středomoří suché léto, kdy ho ovládne subtropická výše, a deštivou zimu, kdy do něj zasahují tlakové níže mírných šířek. Proto mají oblasti na okraji tropů období dešťů a období sucha. Nad velkými kontinenty je posun zesílen rozdílným ohřevem pevniny a moře, výsledkem je monzun.
Podíl oceánů
Zhruba čtvrtinu až třetinu tepla směrem k pólům přenášejí mořské proudy, které jsou stálými větry poháněny. Atmosféra a oceán tvoří jeden propojený systém. Když se rozložení teplé vody v oceánu změní, změní se i cirkulace nad ním, a s ní počasí na velké části Země. Nejznámějším příkladem je El Niño.
Časté otázky
Proč k nám počasí přichází většinou od západu?
Česko leží v pásu západních větrů mírných šířek. Vzduch, který ve výšce proudí od subtropů k pólu, stáčí otáčení Země k východu. Tlakové níže a fronty jsou tímto prouděním unášeny od Atlantiku nad Evropu.
Proč jsou největší pouště kolem 30. rovnoběžky?
Vzduch, který u rovníku vystoupil a vypršel se, tu klesá zpět k zemi. Klesáním se ohřívá a vysušuje, oblaky se rozpouštějí a srážky nevznikají. Leží tu Sahara, Arabská poušť, pouště Austrálie i jižní Afriky.
Mění se cirkulace s oteplováním?
Ano, pomalu. Tropický pás se rozšiřuje a suché subtropické oblasti se posouvají směrem k pólům, na severní polokouli tedy do Středomoří. Dráhy tlakových níží mírných šířek se posouvají stejným směrem.
Co je všeobecná cirkulace atmosféry?
Všeobecná cirkulace atmosféry je soustava stálých větrů a tlakových pásů, která přenáší teplo od rovníku k pólům. Patří k ní pasáty, západní větry mírných šířek a pásy vysokého a nízkého tlaku.
Proč vůbec fouká vítr?
Slunce ohřívá Zemi nerovnoměrně, rovník víc než póly. Rozdíly teploty vytvářejí rozdíly tlaku a vzduch se je snaží vyrovnat. Otáčení Země jeho pohyb stáčí, proto nevane přímo od rovníku k pólům.
Kolik buněk má cirkulace atmosféry?
Tři na každé polokouli: tropickou mezi rovníkem a 30. rovnoběžkou, buňku mírných šířek mezi 30. a 60. rovnoběžkou a polární buňku.
Proč v mírných šířkách vanou západní větry?
Vzduch proudící od subtropů k pólu se vlivem otáčení Země stáčí k východu. V pásu mezi 30. a 60. rovnoběžkou proto převládá proudění od západu, které k nám přivádí tlakové níže z Atlantiku.
Kde na Zemi nejvíc prší a kde nejméně?
Nejvíc v rovníkovém pásu nízkého tlaku, kde vzduch stoupá a tvoří mohutné bouřky. Nejméně kolem 30. rovnoběžky, kde vzduch klesá, a v polárních oblastech.
Související pojmy
Kategorie: Tlak a fronty. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.