Dusno, parno a vedro
Dusno je teplý vzduch s velkým množstvím vodní páry, ve kterém se špatně odpařuje pot. Začíná zhruba při rosném bodu 16 °C. Parno je horko s dusnem, vedro velmi vysoká teplota.
Horko se snáší různě podle toho, kolik je ve vzduchu vodní páry. Suchých 32 °C ve stínu se dá vydržet, 28 °C ve vlhkém vzduchu bez větru je k nevydržení. Pro vlhké horko má čeština slova dusno a parno, pro samotnou vysokou teplotu slovo vedro. V běžné řeči se zaměňují, popisují ale různé věci.
Co která slova znamenají
- dusno: teplý vzduch s velkým množstvím vodní páry, obvykle za bezvětří. Pot se neodpařuje a stéká, vzduch působí těžce,
- parno: horko a dusno zároveň. Typicky odpoledne před bouřkou nebo po dešti, kdy slunce odpařuje vodu z mokré krajiny,
- vedro: velmi vysoká teplota, obvykle od 30 °C, tedy tropický den. Může být suché i vlhké. Několik takových dnů po sobě je vlna veder.
Proč rozhoduje rosný bod
Tělo se v horku chladí odpařováním potu. Jak rychle se pot odpaří, závisí na tom, kolik vodní páry už ve vzduchu je. To nejlépe vyjadřuje rosný bod. Relativní vlhkost k tomu nestačí, protože se během dne mění s teplotou: stejný vzduch má ráno 90 % a odpoledne 45 %, a dusno je přitom odpoledne.
Kdy dusno přichází
Do střední Evropy přináší dusno teplý a vlhký vzduch od jihozápadu až jihu, původem ze Středomoří nebo od Azor. Nejčastěji od června do srpna, na přední straně tlakové níže před příchodem studené fronty. K vlhkosti z přitékajícího vzduchu se přidává výpar z krajiny, hlavně po deštích. Vítr bývá slabý a obloha mléčná nebo s věžovitými kupami. Dusno je zároveň znamením, že má atmosféra dost vlhkosti pro bouřky, a přechod studené fronty s bouřkami ho obvykle ukončí.
Dusné bývají i noci. Vlhký vzduch brání vyzařování tepla a teplota nemůže klesnout pod rosný bod, takže při rosném bodu kolem 20 °C zůstane noc tropická, viz tropická noc. Ve městech se k tomu přidává teplo ze zástavby.
Dusno a zdraví
Vlhké horko zatěžuje tělo víc než suché při stejné teplotě, protože selhává jeho hlavní způsob chlazení. Roste tep, člověk se rychle unaví a hrozí přehřátí, hlavně při námaze. Podrobně to popisuje tepelná zátěž. Při velmi vysokých teplotách se vydávají výstrahy, výhled teplot je v předpovědi.
Časté otázky
Proč je dusno před bouřkou?
Bouřky potřebují teplý a vlhký vzduch, tedy právě ten, který vnímáme jako dusný. Před bouřkou navíc bývá bezvětří, takže se pot neodpařuje. Po bouřce přiteče sušší a chladnější vzduch a dusno zmizí.
Je dusno totéž co vysoká relativní vlhkost?
Ne. Ráno v zimě bývá relativní vlhkost skoro 100 % a dusno není. Rozhoduje skutečné množství vodní páry ve vzduchu, které vyjadřuje rosný bod.
Proč je dusno i v noci?
Vlhký vzduch a oblačnost brání úniku tepla, takže se v noci ochladí jen málo. Teplota navíc nemůže klesnout pod rosný bod. Při rosném bodu 20 °C tak zůstane noc tropická.
Co je dusno?
Dusno je pocit těžkého, teplého a vlhkého vzduchu, ve kterém se pot špatně odpařuje a tělo se nestačí chladit. Nastává, když je ve vzduchu hodně vodní páry, zhruba od rosného bodu 16 °C.
Co je parno?
Parno je horko spojené s dusnem, tedy vysoká teplota a zároveň vlhký vzduch. Bývá před bouřkami a po deštích za horkých dnů.
Co je vedro?
Vedro je velmi vysoká teplota vzduchu, obvykle 30 °C a víc. Na rozdíl od dusna a parna může být i suché.
Podle čeho se pozná, že bude dusno?
Podle rosného bodu. Do 13 °C je vzduch příjemně suchý, kolem 16 °C začíná být dusno, nad 18 °C je dusno výrazné a nad 20 °C velmi tíživé.
Jak si při dusnu ulevit?
Pomáhá proudění vzduchu, které odpařování potu urychlí, tedy průvan nebo ventilátor, lehké vzdušné oblečení, pití a omezení námahy.
Související pojmy
Kategorie: Teplota a vlhkost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.