Rosný bod
Rosný bod je teplota, na kterou by se vzduch musel ochladit, aby v něm vodní pára začala kondenzovat. Čím je vyšší, tím víc vlhkosti vzduch obsahuje.
Rosný bod je teplota, na kterou by se vzduch musel ochladit, aby se nasytil vodní párou a pára začala kondenzovat. Vyjadřuje skutečné množství vlhkosti ve vzduchu a na rozdíl od relativní vlhkosti se nemění jen proto, že se vzduch během dne ohřeje nebo ochladí. Když teplota vzduchu klesne až na rosný bod, vzniká rosa na trávě, orosené sklo nebo mlha. Rosný bod je vždy nižší nebo nejvýš rovný teplotě vzduchu. Rovnají se právě tehdy, když je vlhkost 100 %.
Rozdíl teploty a rosného bodu
Rozdíl mezi teplotou vzduchu a rosným bodem ukazuje, jak daleko má vzduch k nasycení. Při rozdílu 1 až 2 °C je vzduch skoro nasycený, hrozí mlha a nízká oblačnost. Při rozdílu přes 15 °C je vzduch suchý, typicky za slunečného odpoledne. Večer se z rozdílu dá odhadnout, jestli se v noci vytvoří mlha. Když teplota během noci klesne až na hodnotu, kterou měl rosný bod večer, vzduch se nasytí. Z rozdílu se odhaduje i výška základny kupovitých oblaků, ta leží zhruba 125 m nad zemí na každý stupeň rozdílu.
Rosný bod a pocit dusna
Pro pocit dusna je rosný bod lepší ukazatel než relativní vlhkost. Odpoledne při 30 °C může být vlhkost jen 45 %, a přesto je dusno, protože rosný bod dosahuje kolem 17 °C. Ráno při 15 °C může být vlhkost 90 % a vzduch působí svěže, protože rosný bod je jen kolem 13 °C. Orientačně platí:
- pod 10 °C: vzduch je suchý a svěží,
- 10 až 16 °C: příjemně, běžné letní hodnoty,
- 16 až 20 °C: citelně vlhko, začíná dusno,
- nad 20 °C: dusno, tělo se špatně ochlazuje pocením.
Vysoký rosný bod v létě znamená hodně vodní páry, která je palivem pro bouřky. Když se k němu přidá výrazné ochlazení s výškou, mohou se vytvořit silné bouřky s přívalovým deštěm. Vlhkost a teplotu dohromady zohledňuje i pocitová teplota.
Pod nulou
Když rosný bod leží pod nulou, pára se při ochlazení nemění v kapky, ale rovnou v led. Místo rosy vzniká jíní a místo rosného bodu se přesněji mluví o bodu ojínění, který leží o něco výš. Za jasné noci s nízkým rosným bodem se vzduch u země ochladí hodně, ale mlha nevznikne a namísto ní bývá přízemní mráz. Uživatelské meteostanice na webu ukazují rosný bod jako aktuální hodnotu i jako graf průběhu.
Časté otázky
Může být rosný bod vyšší než teplota vzduchu?
Ne. Nejvýš se jí rovná, a to když je vzduch nasycený a relativní vlhkost dosahuje 100 %. Čím větší je rozdíl mezi teplotou a rosným bodem, tím je vzduch sušší.
Při jakém rosném bodu je dusno?
Zhruba od 16 °C začíná být vzduch citelně vlhký, nad 20 °C je dusno a nepříjemně. V Česku takové hodnoty přicházejí s teplým vlhkým vzduchem od jihu, často před bouřkami.
Jaký je rozdíl mezi rosným bodem a bodem ojínění?
Rosný bod platí nad vodou, bod ojínění nad ledem. Pod nulou se pára mění rovnou v led, vzniká jíní a bod ojínění leží o něco výš než rosný bod.
Související pojmy
Kategorie: Teplota a vlhkost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.