Fata morgána a zrcadlení ve vzduchu
Zrcadlení ve vzduchu vzniká ohybem světla ve vrstvách vzduchu o různé teplotě. Patří k němu „mokrá“ silnice za horkého dne, předměty vznášející se nad obzorem, fata morgána i zelený záblesk při západu slunce.
Světlo se ve vzduchu nešíří úplně přímo. Vzduch je tím hustší, čím je chladnější a čím blíž je k zemi, a paprsek, který prochází vrstvami různé hustoty, se ohýbá směrem k hustšímu vzduchu. Za běžných podmínek je ohyb nepatrný a nevnímáme ho. Když se ale teplota s výškou mění prudce, ohne se světlo natolik, že předměty vidíme jinde, než jsou, zdvojené, převrácené nebo zdeformované. Všem těmto jevům se říká zrcadlení.
Spodní zrcadlení
Vzniká nad povrchem, který je mnohem teplejší než vzduch: nad asfaltem, pískem nebo rozpálenou plání. V několika centimetrech až decimetrech nad zemí teplota prudce klesá s výškou. Paprsky mířící šikmo k zemi se v horké vrstvě stáčejí vzhůru a pozorovatel vidí pod skutečným předmětem jeho převrácený obraz, jako by se zrcadlil ve vodě. Nejčastěji se takto zrcadlí obloha a vzniká dojem louže na silnici nebo jezera v poušti. Obraz se chvěje, protože horký vzduch stoupá a víří.
Svrchní zrcadlení
Opačný případ nastává nad studeným povrchem, kde leží chladný vzduch a nad ním teplejší, tedy při inverzi. Paprsky se stáčejí dolů, sledují zakřivení Země a obraz se objeví nad skutečným předmětem. Jsou pak vidět věci, které leží za obzorem: vzdálené pobřeží, ostrovy, lodě, hřebeny hor. Někdy se zdá, že se vznášejí ve vzduchu, jindy je nad nimi druhý, převrácený obraz. Jev je častý nad studeným mořem a nad ledem v polárních krajích, u nás nad zamrzlými plochami a za zimních inverzí. Tehdy bývají z hor vidět Alpy na vzdálenost přes 200 km. Hlavní zásluhu na tom má čistý vzduch nad inverzí, ohyb světla ale vzdálené hřebeny nad obzor o něco přizvedne.
Fata morgána
Fata morgána je složité zrcadlení, při kterém se nad sebou střídá několik vrstev vzduchu různé teploty. Obraz se skládá z několika vzpřímených a převrácených částí, je silně protažený do výšky a rychle se mění. Z nízkého pobřeží nebo lodi se stane stěna útesů, věže a hradby. Název pochází z italštiny podle víly Morgany z artušovských pověstí, protože jev je odedávna známý z Messinské úžiny mezi Itálií a Sicílií. V běžné řeči se slovo používá i pro obyčejné zrcadlení v poušti, což je spodní zrcadlení a jev mnohem jednodušší.
Slunce u obzoru
Ohyb světla v atmosféře je nejsilnější u obzoru, kde paprsky procházejí nejdelší cestou. Má několik následků.
- posun východu a západu: slunce vidíme asi o půl stupně výš, než je. Den je díky tomu o několik minut delší a polární den začíná o něco jižněji, viz polární den a noc,
- zploštění: spodní okraj kotouče je zvednut víc než horní, slunce i měsíc u obzoru proto vypadají zploštělé,
- zubatý a rozdělený kotouč: při inverzi se obraz slunce rozpadá na pásy nebo získá tvar vázy,
- zelený záblesk: atmosféra láme modré a zelené světlo o něco víc než červené. Horní okraj slunce má proto tenký zelený lem, který je vidět na jednu až dvě sekundy ve chvíli, kdy zbytek kotouče zmizí pod obzorem. K pozorování je potřeba velmi čistý vzduch a ostrý vzdálený obzor, nejlépe mořský.
To, že slunce a měsíc vypadají nízko nad obzorem větší, s lomem světla nesouvisí. Je to klam vnímání, úhlová velikost kotouče je stejná.
Chvění vzduchu a mihotání hvězd
Stejný původ má chvění obrazu nad rozpálenou plochou a mihotání hvězd. Vzduch není v klidu, drobné víry různé teploty paprsek neustále nepatrně vychylují. Hvězda, která je pro oko bodem, proto mění jas i barvu, hlavně nízko nad obzorem. Planety mají viditelný kotouček a svítí klidněji. Silné mihotání svědčí o neklidném vzduchu ve výšce.
Časté otázky
Proč vypadá silnice v létě mokrá?
Těsně nad rozpáleným asfaltem je vrstva velmi horkého řídkého vzduchu. Světlo z oblohy, které do ní dopadá pod malým úhlem, se v ní ohne zpět vzhůru k oku. Vidíme tedy odraz oblohy, který mozek vyloží jako vodní hladinu.
Je fata morgána přelud?
Ne, je to skutečný obraz skutečného předmětu, jen posunutý, převrácený nebo protažený. Dá se vyfotografovat. Klamný je pouze výklad, tedy dojem, že věc leží tam, kde ji vidíme.
Je slunce při západu tam, kde ho vidíme?
Ne. Atmosféra ohýbá jeho světlo a zvedá obraz asi o půl stupně, což je celý průměr slunečního kotouče. Ve chvíli, kdy se slunce zdánlivě dotýká obzoru, je geometricky už celé pod ním.
Co je fata morgána?
Fata morgána je složité zrcadlení ve vzduchu, při kterém se vzdálené předměty nad obzorem zobrazují protažené, převrácené nebo v několika vrstvách nad sebou. Vzniká ohybem světla ve vrstvách vzduchu o různé teplotě.
Jak vzniká fata morgána?
Světlo se láme na rozhraní vrstev vzduchu s různou teplotou a hustotou. Když leží teplý vzduch nad studeným, typicky nad chladným mořem, ohýbají se paprsky dolů a přinášejí obraz míst, která jsou jinak za obzorem.
Co je zelený záblesk?
Zelený záblesk je krátké zelené zbarvení horního okraje slunce při jeho západu nebo východu. Atmosféra láme zelené světlo o něco víc než červené. Trvá sekundu až dvě a je vidět jen při čistém obzoru.
Proč se nad silnicí tetelí vzduch?
Nad rozpáleným povrchem stoupají bubliny teplého vzduchu a mísí se s chladnějším. Světlo se v nich láme pokaždé trochu jinak, takže se obraz za nimi chvěje.
Proč hvězdy blikají?
Jejich světlo prochází neklidnými vrstvami vzduchu, které ho neustále trochu vychylují. Hvězda je bodový zdroj, takže se mění její jas i barva. Planety blikají méně, protože mají na obloze malý kotouček.
Související pojmy
Kategorie: Obloha a dohlednost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.