Pokles teploty s výškou a stabilita atmosféry

Teplota vzduchu klesá s výškou v průměru o 0,65 °C na 100 m. Podle toho, jak rychle klesá, je atmosféra stabilní a tlumí výstupné pohyby, nebo instabilní a podporuje vznik kupovité oblačnosti a bouřek.

Cesta z nížiny na hory je cestou do chladnějšího vzduchu. Je to jedna z nejzákladnějších vlastností atmosféry a zároveň veličina, která rozhoduje o tom, jestli se budou tvořit kupovité oblaky a bouřky, nebo jestli bude vzduch ležet v klidu pod pokličkou. Nezáleží totiž jen na tom, že teplota s výškou klesá, ale hlavně na tom, jak rychle.

Proč teplota s výškou klesá

Atmosféra je pro sluneční záření z velké části průhledná. Záření pohltí hlavně zemský povrch a teprve od něj se ohřívá vzduch. Zdroj tepla je tedy dole. Druhým důvodem je tlak. Vzduch, který stoupá, se dostává do nižšího tlaku, rozpíná se a rozpínáním se ochlazuje, aniž by teplo někam předával. Vzduch, který klesá, se naopak stlačuje a ohřívá. Stejný děj ohřívá hustilku při pumpování kola.

V průměru klesá teplota o 0,65 °C na 100 m, tedy o 6,5 °C na kilometr. Pokles pokračuje až k horní hranici troposféry ve výšce kolem 11 km, kde je asi -55 °C, viz atmosféra. Skutečný průběh se den ode dne liší a měří ho radiosondy.

Jak se ochlazuje stoupající vzduch

  • nenasycený vzduch: dokud v něm nekondenzuje vodní pára, ochlazuje se při výstupu vždy stejně, o 1 °C na 100 m. Při sestupu se stejným tempem ohřívá,
  • nasycený vzduch: jakmile se ochladí na rosný bod, začne vodní pára kondenzovat a vzniká oblak. Kondenzací se uvolňuje teplo, které ochlazování brzdí. Vzduch v oblaku se proto ochlazuje pomaleji, kolem 0,5 až 0,6 °C na 100 m, v teplém vlhkém vzduchu ještě méně.

Tento rozdíl vysvětluje fén. Vzduch, který stoupá po návětrné straně hor v oblaku, se ochlazuje pomalu. Když za hřebenem klesá už bez oblaku, ohřívá se rychle a do údolí dorazí teplejší a sušší, než byl na začátku.

O kolik je na horách chladněji 20 °C nížina 13,5 °C 1 000 m 7 °C 2 000 m průměrný pokles 0,65 °C na 100 m
V průměru klesá teplota o 0,65 °C na každých 100 m výšky. Skutečný pokles se den ode dne liší: za slunečného odpoledne bývá větší, při inverzi je naopak na horách tepleji než v údolí.

Stabilní a instabilní atmosféra

O počasí rozhoduje srovnání obou čísel: jak rychle klesá teplota v okolním vzduchu a jak rychle by se ochlazoval vzduch, který začne stoupat.

  • stabilní atmosféra: teplota v okolí klesá pomalu, méně než asi 0,5 °C na 100 m. Vzduch, který se zvedne, je brzy chladnější a těžší než okolí a vrací se zpět. Výstupné pohyby jsou tlumené, oblačnost je vrstevnatá nebo žádná, srážky trvalé a slabé,
  • instabilní atmosféra: teplota klesá rychle, kolem 1 °C na 100 m. Zvednutý vzduch zůstává teplejší než okolí a stoupá dál. Vznikají kupovité oblaky, přeháňky a bouřky, vítr je nárazovitý, dohlednost dobrá,
  • podmíněná instabilita: nejčastější stav. Pro suchý vzduch je atmosféra stabilní, pro nasycený instabilní. Vzduch se musí nejdřív něčím zvednout až do výšky, kde v něm začne kondenzace, a teprve pak stoupá sám. Proto bouřky potřebují spouštěč, tedy frontu, hory nebo silné ohřátí povrchu. Energii, kterou takto může vzduch získat, vyjadřuje bouřková energie.

Krajním případem stability je inverze, vrstva, ve které teplota s výškou neklesá, ale roste. Působí jako poklička, pod kterou se drží chlad, vlhkost a znečištění.

Jak se stabilita mění během dne a roku

Za jasné noci se povrch ochladí vyzařováním a od něj i přízemní vrstva vzduchu. Ráno je u země inverze a vzduch je stabilní. Dopoledne slunce povrch ohřeje, pokles teploty s výškou zesílí a vzduch se začne promíchávat. Odpoledne bývá spodní vrstva atmosféry nejvíc instabilní, proto se kupovité oblaky a bouřky z tepla tvoří právě tehdy. Večer se vše vrací.

V zimě je slunce slabé a noci dlouhé, stabilní stavy a inverze převládají. Na jaře a na začátku léta je povrch už silně ohřívaný, ale ve výšce je ještě chladno, a atmosféra je instabilní nejčastěji.

Co z toho plyne pro hory

Průměrný pokles 0,65 °C na 100 m slouží k odhadu teploty ve výšce z teploty v údolí a k odhadu, kde leží nulová izoterma a sněhová hranice. Je to ale jen průměr. Za slunečného letního dne je rozdíl mezi údolím a hřebenem větší, až 1 °C na 100 m. Za deště a v oblacích menší, kolem 0,5 °C. A při zimní inverzi se obrací: v údolí mrzne a je mlha, na hřebenech svítí slunce a je o deset stupňů tepleji.

Časté otázky

O kolik je na horách chladněji?

V průměru o 6 až 7 °C na každý kilometr výšky. Na Sněžce bývá proti Praze chladněji asi o 8 až 9 °C. Skutečný rozdíl se mění: za slunečného letního odpoledne je větší, při zimní inverzi může být na horách tepleji než v nížině.

Proč je ve výšce zima, když je tam blíž ke Slunci?

Rozdíl ve vzdálenosti od Slunce je zanedbatelný. Vzduch se ohřívá hlavně od zemského povrchu, který pohlcuje sluneční záření. Vzduch, který stoupá, se navíc rozpíná do nižšího tlaku a tím se ochlazuje.

Co znamená, že je atmosféra instabilní?

Že teplota s výškou klesá rychle. Vzduch, který se u země ohřeje a začne stoupat, zůstává teplejší a lehčí než okolí a stoupá dál sám od sebe. Vznikají kupovité oblaky, přeháňky a bouřky.

O kolik klesá teplota s nadmořskou výškou?

V průměru o 0,65 °C na 100 m, tedy o 6,5 °C na kilometr. Když je v nížině 20 °C, je v 1 000 m kolem 13,5 °C.

Proč je na horách větší zima než v nížinách?

Vzduch se neohřívá přímo od slunce, ale od zemského povrchu. S výškou navíc klesá tlak, a vzduch, který stoupá, se rozpíná a tím chladne.

Co je konvekce?

Konvekce je výstup teplého vzduchu od země do výšky. Vzduch ohřátý od povrchu je lehčí než okolí, stoupá, ochlazuje se a při dostatečné vlhkosti v něm vznikají kupovité oblaky, přeháňky a bouřky.

Co je termika?

Termika je označení pro stoupavé proudy teplého vzduchu, které vznikají za slunečného dne nad ohřátým povrchem. Využívají ji ptáci, kluzáky a paraglidisté.

Co znamená instabilní atmosféra?

Teplota s výškou klesá tak rychle, že vzduch, který se jednou zvedne, zůstává teplejší než okolí a stoupá dál sám. Vznikají kupovité oblaky, přeháňky a bouřky. Ve stabilní atmosféře se zvednutý vzduch vrací zpět.

Související pojmy

Kategorie: Teplota a vlhkost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.