Podzimní barvení listí

Listy na podzim žloutnou a červenají, protože se v nich rozkládá zelený chlorofyl a vyniknou ostatní barviva. Spouští to zkracující se den a chladné noci. Nejsytější barvy přinášejí slunečné dny a chladné noci bez mrazu.

Podzimní barvy jsou viditelným znamením, že se stromy chystají na zimu. Nejde o odumírání, ale o řízený děj: strom si z listů bere zpět vše cenné a teprve potom je odhodí. Kdy a jak se to stane, sleduje fenologie, nauka o načasování přírodních dějů podle počasí.

Tři skupiny barviv

  • chlorofyl: zelené barvivo, kterým list zachycuje světlo. Stále se rozpadá a strom ho během léta průběžně obnovuje,
  • karotenoidy: žlutá a oranžová barviva, tatáž jako v mrkvi a kukuřici. V listu jsou celé léto, jen je zelená překrývá,
  • antokyany: červená, purpurová a fialová barviva. Vznikají až na podzim z cukrů, které v listu zůstanou.

Když se den zkrátí, strom vytvoří na bázi řapíku vrstvu korkových buněk, která list postupně odřízne od cév. Chlorofyl se přestane obnovovat a během dnů až týdnů zmizí. Dusík a další živiny z něj strom uloží do větví a kořenů. Zbydou karotenoidy a list zežloutne. U druhů, které tvoří antokyany, k tomu přibude červená. Hnědá barva dubů a buků pochází z tříslovin, které zůstanou jako poslední.

Barviva v listu během roku léto září říjen chlorofyl karotenoidy antokyany schematicky, u druhů s červeným zbarvením
Žlutá barviva jsou v listu celé léto, jen je překrývá zelený chlorofyl. Když zmizí, list zežloutne. Červená barviva se tvoří až na podzim a jen u některých druhů.

Jak barvy ovlivňuje počasí

Začátek určuje délka dne, a proto se barvení rok od roku posouvá jen o dny až dva týdny. Počasí rozhoduje o tom, jak bude podzim vypadat.

  • slunečné dny: list dál vyrábí cukry, ze kterých vznikají červené antokyany,
  • chladné noci nad nulou: zpomalí odvod cukrů z listu a urychlí rozklad chlorofylu. Barvy jsou sytější,
  • teplo a zataženo: barvení se opozdí a červené je málo,
  • letní sucho: stromy shazují listí předčasně, často hnědé a bez vybarvení, viz sucho,
  • časný mráz: poškodí listy dřív, než se stihnou vybarvit,
  • vítr a déšť: strhnou listí během jediného dne.

Ideální je tedy počasí, kterému se říká babí léto: tlaková výše s jasnými dny, chladnými nocemi a ranními mlhami.

Kdy a kde

Barvení postupuje shora dolů a od severu k jihu. Na horách začíná koncem září, v nížinách vrcholí ve druhé polovině října a ve městech, která jsou teplejší a osvětlená, ještě později. Stromy u pouličních lamp drží zelené listy déle, protože jim umělé světlo prodlužuje den. Dřív se barví osamělé a oslabené stromy a jedinci na suchých stanovištích. S oteplováním se konec vegetačního období posouvá do pozdějších dat.

Časté otázky

Proč je některý podzim barevnější než jiný?

Záleží na počasí v září a říjnu. Slunečné dny a chladné noci bez mrazu přejí červeným barvivům. Teplé a zatažené počasí dá mdlé barvy, časný silný mráz nebo vichřice listí předčasně strhne.

Proč jehličnany listí neshazují?

Jehlice mají malý povrch a voskový povlak, takže ztrácejí málo vody a zimu přečkají. Stromu se vyplatí je ponechat několik let. Výjimkou je modřín, který opadává.

Způsobuje barvení listí mráz?

Ne. Listy se začínají barvit dřív, než přijdou mrazy, podle délky dne. Silný mráz naopak barvení ukončí, protože list poškodí a ten zhnědne a opadne.

Proč se listy na podzim barví?

Strom před zimou stahuje z listů živiny a přestává vyrábět zelený chlorofyl. Když zelená zmizí, vyniknou žlutá a oranžová barviva, která v listu byla celou dobu, a u některých druhů se tvoří červená.

Co spouští barvení listí?

Hlavně zkracující se den, který je každý rok stejný. Teplota a sucho rozhodují o tom, zda barvení začne o něco dřív nebo později a jak bude výrazné.

Proč jsou některé listy červené a jiné žluté?

Žlutou a oranžovou dávají karotenoidy, které mají všechny listy. Červenou a fialovou antokyany, které si na podzim tvoří jen některé druhy, například javory, duby červené, třešně a svída.

Proč stromy shazují listí?

Listem se odpařuje voda. V zimě ji strom ze zmrzlé půdy nedokáže doplnit a uschnul by. Bez listí také lépe unese sníh a vítr.

Kdy barvení listí vrcholí?

Ve střední Evropě obvykle v říjnu. Na horách začíná koncem září, v nížinách vrcholí ve druhé polovině října.

Související pojmy

Kategorie: Počasí, příroda a člověk. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.