Vegetační období
Vegetační období je část roku, kdy je dost teplo na růst rostlin. Vymezuje se průměrnou denní teplotou: velké vegetační období začíná při 5 °C, hlavní při 10 °C.
Rostliny mírného pásu přes zimu odpočívají a růst začnou, až je dost teplo. Pro většinu z nich je hranicí průměrná denní teplota kolem 5 °C, při které začíná rašit tráva a ozimé obilí. Teplomilnější plodiny potřebují 10 °C a víc. Klimatologie proto vymezuje vegetační období průměrnou denní teplotou: je to část roku, kdy se průměr trvale drží nad zvolenou hranicí.
Tři vegetační období
- velké vegetační období: průměrná denní teplota 5 °C a víc. Roste tráva, ozimy a většina dřevin,
- hlavní vegetační období: 10 °C a víc. Rostou teplomilnější plodiny, kvete většina ovocných stromů,
- vegetační léto: 15 °C a víc. Dozrává obilí, daří se kukuřici, zelenině a vinné révě.
Začátek a konec se určují ze sledu denních průměrů tak, aby krátké výkyvy nerozhodovaly. Několik teplých dnů v únoru ještě vegetační období nezahajuje, stejně jako ho neukončí jedno chladné ráno v říjnu. Vedle teplotního vymezení se pro praktické účely používá i kalendářní, od dubna do září, ke kterému se vztahují například srážkové úhrny v zemědělství.
Délka podle polohy
Délka vegetačního období klesá s nadmořskou výškou, protože teplota ubývá zhruba o 0,6 °C na 100 m. V nejteplejších nížinách Česka trvá velké vegetační období kolem 8 měsíců, na horských hřebenech jen 4 až 5 měsíců. Hlavní vegetační období je všude asi o dva měsíce kratší. Rozdíl mezi nížinou a horami tak není jen v tom, jak je v létě teplo, ale hlavně v tom, jak dlouho se dá pěstovat. Odtud plyne, co se kde daří: vinná réva a meruňky potřebují dlouhé a teplé období, brambory a len vystačí s kratším.
Na místní poměry má vliv i terén. Jižní svahy se prohřejí dřív, mrazové kotliny a údolí vegetaci zdržují a zkracují jí bezmrazé období. Ve městech začíná vegetace o několik dnů dřív než v okolní krajině.
Teplotní sumy
Délka období neříká, kolik tepla rostliny dostaly. K tomu slouží teplotní suma, součet průměrných denních teplot nad zvoleným prahem. Častější je suma efektivních teplot, kdy se od každého denního průměru odečte práh, například 5 nebo 10 °C, a sčítají se jen kladné rozdíly. Každá plodina a každý škůdce potřebuje ke svému vývoji určitou sumu. Podle ní se odhaduje termín kvetení, sklizně nebo náletu hmyzu a porovnává se, jak teplý byl rok z pohledu rostlin.
Vegetace a mráz
Nejrizikovější částí vegetačního období je jeho začátek. Po teplém předjaří vegetace vyrazí, a když potom přijde vpád studeného vzduchu s jasnou nocí, pomrznou květy a mladé výhony. Rozhoduje bezmrazé období, tedy doba mezi posledním jarním a prvním podzimním mrazem, které je kratší než vegetační období. U země je ještě kratší, protože přízemní mráz přichází i tehdy, když ve 2 m nemrzne. Proto se choulostivé rostliny vysazují až v polovině května.
Druhým omezením je voda. Dlouhé a teplé vegetační období znamená i větší výpar, takže rostliny potřebují víc srážek. Když nepřijdou, nastává sucho právě v době, kdy vegetace vodu potřebuje nejvíc.
Jak se vegetační období mění
S oteplováním se vegetační období prodlužuje, hlavně dřívějším začátkem na jaře. Rostliny dnes raší a kvetou dřív než před několika desetiletími, což dokládají dlouhodobá pozorování přírody. Poslední jarní mrazy se ale posouvají pomaleji než nástup vegetace. Riziko, že mráz zasáhne už rozkvetlé stromy, se proto nezmenšilo, v některých oblastech naopak vzrostlo.
Co se v daném měsíci vysévá a sází a kdy v konkrétním místě obvykle přichází poslední jarní a první podzimní mráz, je na stránce zahrady.
Časté otázky
Kdy v Česku začíná vegetační období?
Velké vegetační období začíná v nejteplejších nížinách obvykle v druhé polovině března, ve středních polohách v dubnu a na horách v květnu. Končí v opačném pořadí, na horách v říjnu, v nížinách začátkem listopadu.
Znamená začátek vegetačního období, že už nemrzne?
Ne. Průměrná denní teplota 5 °C nevylučuje ranní mráz a mrazíky jsou běžné ještě několik týdnů po začátku vegetace. Právě souběh rozkvetlých stromů a pozdního mrazu působí největší škody.
Co je teplotní suma?
Součet průměrných denních teplot nad zvoleným prahem za určité období. Vyjadřuje, kolik tepla rostliny dostaly, a dá se podle ní odhadnout, kdy rozkvetou, dozrají nebo kdy se vylíhnou škůdci.
Co je vegetační období?
Vegetační období je část roku, kdy je dost teplo na růst rostlin. Vymezuje se průměrnou denní teplotou: velké vegetační období začíná při 5 °C, hlavní při 10 °C a vegetační léto při 15 °C.
Kdy začíná a končí vegetační období v Česku?
Velké vegetační období začíná v nížinách obvykle v druhé polovině března a končí začátkem listopadu. Ve vyšších polohách začíná o několik týdnů později a končí dřív.
Co je období vegetačního klidu?
Období vegetačního klidu je část roku mimo vegetační období, kdy rostliny nerostou. Pro kácení dřevin se jím rozumí zpravidla doba od 1. listopadu do 31. března.
Co je teplotní suma?
Teplotní suma je součet průměrných denních teplot nad zvolenou hranicí za určité období. Rostlina vykvete nebo dozraje, až nasbírá potřebnou sumu, proto se podle ní odhaduje termín kvetení a sklizně.
Jak se vegetační období mění?
Prodlužuje se. Začíná dřív na jaře a končí později na podzim než v polovině 20. století. Dřívější začátek zároveň zvyšuje riziko, že rozkvetlé stromy poškodí jarní mrazy.
Související pojmy
Kategorie: Počasí, příroda a člověk. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.