Index kvality ovzduší

Index kvality ovzduší je hodnocení, které ČHMÚ každou hodinu počítá z koncentrací několika látek. Celkový stupeň určí ta nejhorší z nich.

Index kvality ovzduší převádí koncentrace několika znečišťujících látek na jedno srozumitelné hodnocení. Měřicí stanice hlásí každou hodinu desítky čísel v mikrogramech na metr krychlový a bez znalosti limitů se z nich těžko pozná, jestli je vzduch v pořádku. Index každou látku zařadí do stupně podle jejích vlastních mezí a celkové hodnocení stanice určí ta nejhorší z nich. Stačí tedy, aby vybočila jediná látka, a index se zhorší, i když ostatní jsou nízko. V Česku ho počítá Český hydrometeorologický ústav z hodinových měření stanic imisního monitoringu.

Sledované látky

  • PM10 a PM2,5: prachové částice, hlavní problém zimních inverzí,
  • oxid dusičitý (NO₂): hlavně z dopravy, nejvyšší u rušných silnic,
  • přízemní ozon (O₃): vzniká za horkých slunečných dnů,
  • oxid siřičitý (SO₂): ze spalování uhlí, dnes výrazně nižší než v minulosti.

Každá látka působí na zdraví jinak a má jiné limity, proto se nedají jednoduše sčítat. Index je postavený tak, aby stejný stupeň znamenal podobné riziko bez ohledu na to, která látka ho způsobila. Ne každá stanice ale měří všechny látky. Index se pak počítá jen z toho, co stanice měří, a stanice v lese bez dopravy může mít výborné hodnocení i v době, kdy je ve městě opodál vzduch horší.

Stupně indexu

ČHMÚ používá šest stupňů označených 1A, 1B, 2A, 2B, 3A a 3B, které se slévají do tří slovních kategorií:

  • 1A, 1B: velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší, bez omezení,
  • 2A, 2B: přijatelná, citliví lidé mohou pociťovat potíže,
  • 3A, 3B: zhoršená až špatná, citlivým lidem se doporučuje omezit pobyt a námahu venku.

Nejhorší hodnocení se v Česku objevuje hlavně v zimě, kdy teplotní inverze drží zplodiny z topenišť a dopravy při zemi. Nejvíc bývá zasažené Ostravsko a kotliny, kde se vzduch špatně promíchává. V létě index zhoršuje hlavně přízemní ozon, a to spíš na venkově a na horách než v centru měst. Index popisuje vždy jednu hodinu na jedné stanici, ne celý den ani celé město.

Stupně indexu 3B 3A 2B 2A 1B 1A zhoršená až špatná přijatelná velmi dobrá až dobrá šedá: stanice bez úplných dat Rozhoduje nejhorší látka PM10 oxid dusičitý ozon 1B 1A 2B index stanice 2B nejhorší ukázková stanice
ČHMÚ řadí ovzduší do šesti stupňů, které se slévají do tří barev a slovních kategorií. Každá látka dostane stupeň podle svých vlastních mezí a celkový index stanice určí ta nejhorší z nich, takže stačí jediná vybočující látka.

Index na tomto webu

Na stránce kvality ovzduší ukazujeme index přesně tak, jak ho ČHMÚ vydává, i s jeho barvami. Vlastní stupnici z limitů schválně nepočítáme, aby se hodnocení na tomto webu nelišilo od toho, které ve stejnou hodinu publikuje ústav. Vedle barvy jsou v tabulce i koncentrace jednotlivých látek, takže je vidět, co index zrovna zhoršuje. Stanice bez úplných dat má šedou barvu a hodnocení se u ní neuvádí.

Časté otázky

Z čeho se index kvality ovzduší počítá?

Z hodinových koncentrací prachových částic PM10 a PM2,5, oxidu dusičitého, přízemního ozonu a oxidu siřičitého. Každá látka se zařadí do stupně podle svých mezí a výsledný index určí ta nejhorší.

Proč může mít stanice horší index, než ukazuje PM10?

Protože index nerozhoduje jen podle prachu. V létě ho často zhorší přízemní ozon a u rušné silnice oxid dusičitý, i když je prachu ve vzduchu málo.

Znamená zhoršený index smogovou situaci?

Ne vždy. Index popisuje aktuální hodinu na konkrétní stanici. Smogovou situaci a regulaci vyhlašuje ČHMÚ zvlášť podle toho, jak dlouho a na jakém území jsou koncentrace vysoké.

Související pojmy

Kategorie: Klima a ovzduší. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.