Jíní

Jíní je bílý povlak z ledových krystalků, který vzniká za jasné mrazivé noci přímo z vodní páry na trávě, střechách a autech. Je znamením přízemního mrazu.

Po jasné mrazivé noci je tráva bílá, i když nesněžilo. V běžné řeči se tomu říká jinovatka, správně je to jíní. Jinovatka je něco jiného: bílé jehličky, které v mrazivé mlze obalí stromy a dráty. Oba jevy vypadají podobně a žádný z nich nepadá z oblohy, vznikají ale každý jinak a za jiného počasí. Jinovatce se věnuje samostatný pojem jinovatka.

Jíní a jinovatka jíní jinovatka jasná klidná noc pára se mění přímo v led mrazivá mlha jehličky na větvích
Jíní vzniká za jasné noci z vodní páry a pokrývá povrchy u země. Jinovatka narůstá v mrazivé mlze na větvích a drátech.

Jak vzniká jíní

Za jasné a klidné noci vyzařuje povrch teplo k obloze a ochlazuje se rychleji než vzduch nad ním. Když teplota povrchu klesne pod nulu a zároveň pod teplotu, při které je vzduch vodní párou nasycen, začne se pára na povrchu měnit přímo v led. Kapalná voda při tom nevzniká. Je to stejný děj jako u rosy, jen pod bodem mrazu.

Jíní se tvoří na předmětech, které dobře vyzařují a mají malou zásobu tepla: na stéblech trávy, listech, střechách, plotech a na sklech a kapotách aut. Na holé půdě a na silnici bývá slabší, protože je zespodu ohřívá teplo ze země. Pod stromy a přístřešky chybí úplně. Jíní se může objevit i tehdy, když teploměr ve 2 m ukazuje pár stupňů nad nulou, protože u země je chladněji, viz přízemní mráz.

Kdy a kde bývá

Jíní potřebuje jasnou oblohu, slabý vítr a dost vlhkosti ve vzduchu. Oblačnost vyzařování brání a vítr promíchává chladný vzduch u země s teplejším nad ním, takže za zatažených a větrných nocí se netvoří. Nejčastější je na podzim a na jaře, kdy jsou noci už nebo ještě dost dlouhé a vzduch vlhký. V zimě se objevuje tam, kde neleží sníh. Nejdřív a nejsilněji se tvoří v údolích a kotlinách, kam stéká studený vzduch. Po východu slunce rychle taje, ve stínu vydrží déle.

Jíní a jinovatka

Jinovatka vzniká v mrazivé mlze, jejíž kapičky namrzají na větvích a drátech. Jíní mlhu nepotřebuje, naopak vzniká za jasna.

  • počasí: jíní vzniká za jasné noci, jinovatka v mlze,
  • místo: jíní pokrývá trávu, střechy a auta, jinovatka větve, dráty a ploty i vysoko nad zemí,
  • tvar: jíní je tenký rovnoměrný povlak, jinovatka delší jehličky a praporce na návětrné straně,
  • trvání: jíní zmizí krátce po východu slunce, jinovatka vydrží, dokud trvá mlha a mráz, i několik dní.

Od obou se liší zmrzlá rosa, tedy průhledné ledové kapky, které vznikly jako voda a zmrzly až později, a ledovka, která vzniká z deště nebo mrholení.

Co z jíní plyne

Jíní je viditelným znamením přízemního mrazu. Na jaře a na podzim tak ukazuje, že noc ohrozila kvetoucí stromy a citlivé rostliny, i když teploměr pod nulu neklesl. Řidičům přidává ranní škrábání skel a na mostech a v údolích může vytvořit kluzký povlak na vozovce. Jasné noci s mrazem naznačuje předpověď nízkou noční teplotou a malou oblačností.

Časté otázky

Proč je ráno na autě led, i když nepršelo ani nesněžilo?

Je to jíní. Karoserie a skla za jasné noci vyzáří teplo a ochladí se pod nulu, i když je vzduch o něco teplejší. Vodní pára ze vzduchu se na nich mění přímo v ledové krystalky.

Může být jíní, když teploměr ukazuje nad nulou?

Ano. Teplota se měří ve 2 m nad zemí, kdežto povrch trávy nebo auta bývá za jasné klidné noci o několik stupňů chladnější. Jíní se proto objeví i při 2 až 3 °C na teploměru.

Proč není jíní pod stromy a přístřešky?

Koruna stromu nebo střecha brání povrchu vyzařovat teplo k obloze. Povrch pod nimi se ochladí méně a zůstane nad bodem mrazu.

Co je jíní?

Jíní je bílý povlak z drobných ledových krystalků, který vzniká za jasných mrazivých nocí přímo z vodní páry na trávě, střechách a dalších vychladlých površích.

Kdy jíní vzniká?

Za jasných a klidných nocí, kdy teplota povrchu klesne pod nulu. Nejčastěji na podzim a na jaře, v zimě tam, kde neleží sníh.

Jaký je rozdíl mezi jíním a jinovatkou?

Jíní vzniká bez mlhy z vodní páry a pokrývá hlavně vodorovné plochy u země. Jinovatka potřebuje mrazivou mlhu a obaluje větve a dráty, hlavně ze strany, odkud fouká.

Jak vzniká jíní?

Povrch se za jasné klidné noci ochladí vyzařováním pod bod mrazu. Vodní pára ze vzduchu se na něm mění rovnou v led, bez kapalné fáze.

Je jíní totéž co zmrzlá rosa?

Ne. Zmrzlá rosa jsou průhledné ledové kapky, které vznikly jako voda a zmrzly až potom. Jíní jsou bílé krystalky, které vznikly rovnou jako led.

Související pojmy

Kategorie: Teplota a vlhkost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.