Ledovka a náledí

Ledovka a náledí vypadají podobně, oba znamenají souvislý led na zemi a v řeči se často zaměňují. Meteorologicky jde ale o dva různé jevy, které se liší tím, jak led vzniká. Ledovka je souvislá, průhledná a hladká vrstva ledu, která se tvoří při mrznoucím dešti nebo mrznoucím mrholení. Přechlazené kapky, tedy kapky vody s teplotou pod nulou, zmrznou okamžitě po dopadu na povrch, jehož teplota je záporná. Náledí je ledová vrstva na zemi, na jejímž vzniku se přechlazené kapky nepodílejí.

Jak se od sebe liší

• ledovka: přechlazené kapky deště nebo mrholení zmrznou při dopadu na zem i na předměty,
• náledí z deště: obyčejné kapky dopadnou na zem a zmrznou až později, když se ochladí,
• náledí z tání: voda z roztátého nebo rozbředlého sněhu na zemi znovu zmrzne,
• náledí ze sněhu: sníh na silnicích a chodnících se provozem uježdí a zledovatí.

Z rozdílu vyplývá i to, kde led leží. Ledovka pokrývá všechno, na co kapky dopadnou, tedy i větve, dráty, sloupy, zábradlí a zaparkovaná auta. Náledí se drží jen na zemi a na cestách, protože vzniká z vody nebo sněhu, který na nich už byl. Ledovka se proto pozná i bez teploměru podle obalených větví a drátů, kdežto při náledí jsou stromy čisté a kluzká je jen zem.

Kdy vznikají

Ledovka potřebuje zvláštní uspořádání vzduchu nad sebou: teplou vrstvu ve výšce, ve které sníh roztaje, a tenkou mrazivou vrstvu při zemi. To nastává hlavně při teplé frontě, která v zimě přetéká přes studený vzduch v nížinách, tedy při druhu teplotní inverze. Náledí je mnohem běžnější a stačí k němu obyčejné střídání tání a mrazu. Typicky odpoledne taje sníh nebo prší a večer po vyjasnění teplota klesne pod nulu a mokré povrchy zamrznou. Náledí vzniká i ráno po ledových dnech, když přes noc zmrzne voda z odpoledního tání.

Nebezpečí a výstrahy

Oba jevy jsou nebezpečné hlavně pro dopravu a chodce, ledovka ale bývá horší. Vzniká rychle, na velkém území najednou a je téměř neviditelná, silnice vypadá jen mokře. Posyp na ni působí pomalu, protože ji stále doplňují další kapky. Silná ledovka navíc láme větve a trhá dráty, takže kromě nehod a zlomenin způsobuje i výpadky proudu a zastavení železnice. Náledí bývá místní a dá se čekat tam, kde se drží voda nebo rozbředlý sníh.

ČHMÚ v systému SIVS vydává výstrahy zvlášť na ledovku a zvlášť na náledí. Výstraha na ledovku se vydává při mrznoucím dešti nebo mrholení, výstraha na náledí při očekávaném zamrzání mokrých povrchů. Platné výstrahy jsou na stránce výstrah. Od obou je potřeba odlišit námrazu, která vzniká z kapek mlhy a usazuje se hlavně na stromech a vedení.