Námraza a jinovatka

Námraza je ledová usazenina, která narůstá zmrznutím přechlazených kapek mlhy nebo oblaku na předmětech. Jinovatka je její křehký jehličkovitý druh, vzniká pod -8 °C.

Námraza je souhrnné označení pro ledové usazeniny, které vznikají zmrznutím přechlazených kapek mlhy nebo oblaku na předmětech. Kapky v mlze zůstávají kapalné i při teplotě pod nulou, a jakmile narazí na větev, drát nebo sloup, okamžitě zmrznou. Námraza tak nepadá z oblohy jako srážky, ale usazuje se z vzduchu, který kolem předmětů proudí. Proto narůstá hlavně z návětrné strany a na stromech a sloupech tvoří typické ledové praporce mířící proti větru. Nejčastější je v mrazivých mlhách a na horách, které v zimě často leží přímo v oblacích.

Druhy námrazy

  • jinovatka (námraza krystalická): křehké jehličky a šupinky, které jdou snadno setřást, tvoří se při teplotách pod -8 °C,
  • zrnitá námraza: bílá usazenina z ledových zrnek oddělených vzduchem, nejčastější druh, zhruba od -2 do -10 °C,
  • průsvitná námraza: kompaktní průsvitný led, který vzniká pomalým mrznutím kapek těsně pod nulou.

O druhu rozhoduje hlavně teplota a velikost kapek. Čím je mráz silnější a kapky menší, tím rychleji mrznou a usazenina je řidší a křehčí. Těsně pod nulou kapky mrznou pomalu, stihnou se roztéct a vzniká hutný led, který se podobá ledovce. Ledovka ale vzniká z padajících kapek deště nebo mrholení, kdežto námraza z kapek mlhy, které se vznášejí ve vzduchu.

Jinovatka a jíní

V běžné řeči se jinovatkou nazývá i bílý povlak na trávě po jasné mrazivé noci. Odborně jde ale o jíní, které s námrazou nesouvisí. Jíní vzniká bez mlhy, přímo z vodní páry, která se za jasných nocí na vychladlém povrchu mění rovnou v led. Je to obdoba rosy pod nulou a tvoří se hlavně na trávě, listech a nízkých předmětech, ne na větvích stromů a drátech. Jinovatka naopak potřebuje mrazivou mlhu nebo oblak a obaluje celé stromy i vedení.

Kde a kdy námraza bývá

V nížinách se námraza objevuje při déletrvající mrazivé mlze, typicky pod zimní inverzí. Bývá slabá a krajina pod ní působí jako zasněžená, i když nesněžilo. Na horách je námraza mnohem silnější, protože hřebeny jsou v zimě často zahalené v oblacích a vítr k předmětům přináší stále nové kapky. Za několik dní tam mohou vzniknout ledové krusty silné desítky centimetrů. Na hřebenových horských stanicích se námraza sleduje jako samostatný jev.

Nebezpečí

Silná námraza zatěžuje stromy, vedení a stožáry. Na horách může na metru drátu viset led o váze desítek kilogramů, láme koruny smrků a buků a trhá elektrické i telekomunikační vedení. Ohrožuje i letadla, protože led na křídlech mění jejich aerodynamiku. ČHMÚ v systému SIVS vydává výstrahu na námrazu, když se očekává její silný nárůst. Platné výstrahy jsou na stránce výstrah.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi jinovatkou a jíním?

Jinovatka vzniká v mrazivé mlze nebo oblaku a narůstá na větvích a drátech hlavně z návětrné strany. Jíní vzniká za jasných nocí přímo z vodní páry na trávě a nízkých předmětech. Lidově se jíní často jinovatkou nazývá, odborně je to chyba.

Proč roste námraza jen z jedné strany?

Protože kapky mlhy nese vítr a zachytávají se na straně, kterou míří proti němu. Na stromech a sloupech proto narůstají ledové praporce orientované proti větru.

Je námraza nebezpečná?

Ano, když narůstá dlouho. Na horách může námraza na stromech a vedení vážit desítky kilogramů na metr, láme koruny stromů, trhá dráty a ohrožuje stožáry. V nížinách bývá slabá a spíš dekorativní.

Související pojmy

Kategorie: Teplota a vlhkost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.