Měření srážek
Srážky se měří srážkoměrem, nádobou se známou záchytnou plochou. Jeden milimetr srážek znamená jeden litr vody na metr čtvereční. Měření zkresluje hlavně vítr a u sněhu bývá chyba největší.
Srážky jsou na pohled nejjednodušší veličina: stačí chytit vodu do nádoby a změřit, kolik jí je. Ve skutečnosti patří k nejhůř měřitelným. Déšť je rozložen velmi nerovnoměrně, vítr odnáší kapky a vločky mimo přístroj a jedna stanice vypovídá jen o svém nejbližším okolí. Výsledkem měření je srážkový úhrn v milimetrech, tedy výška vrstvy vody, která by zůstala na vodorovné ploše, kdyby se nic nevsáklo, neodteklo a nevypařilo.
Druhy srážkoměrů
- ruční srážkoměr: válcová nádoba s nálevkou, která svádí vodu do užší nádobky a brání výparu. Pozorovatel jednou denně přelije vodu do odměrky. Jednoduchý a spolehlivý, neřekne ale, kdy a jak intenzivně pršelo,
- člunkový srážkoměr: voda stéká na dvoudílnou překlápěcí misku. Když se jedna polovina naplní, obvykle po 0,1 nebo 0,2 mm, miska se překlopí a přístroj zaznamená impuls. Nejrozšířenější typ automatických i domácích stanic. Při velmi silném dešti nestíhá a úhrn podhodnocuje,
- váhový srážkoměr: nádoba stojí na váze a přístroj průběžně měří přírůstek hmotnosti. Měří stejně dobře déšť, sníh i kroupy a zvládne vysoké intenzity. Používá se na profesionálních stanicích,
- optické a akustické přístroje: počítají a měří jednotlivé kapky, které proletí paprskem nebo dopadnou na čidlo. Rozliší druh srážek a velikost kapek,
- totalizátor: velká nádoba na nepřístupných místech v horách, která sbírá srážky za celou sezonu.
Standardní srážkoměr užívaný v Česku má záchytnou plochu 500 cm², takže milimetru srážek odpovídá 50 g vody, a jeho horní okraj je asi metr nad zemí. V zimě se automatické přístroje vyhřívají, aby sníh roztál.
Proč srážkoměr měří méně
Srážkoměr téměř vždy zachytí méně, než kolik skutečně spadlo.
- vítr: přístroj je překážkou, kolem které se proudění zrychluje a odnáší kapky a vločky přes okraj. U deště dělá ztráta několik procent, při silném větru přes deset. U sněhu, který padá pomalu, to mohou být desítky procent. Proto se srážkoměry opatřují větrnými štíty,
- smáčení a výpar: část vody ulpí na stěnách a vypaří se dřív, než je změřena. U slabých srážek to může být většina úhrnu,
- rozstřik a ucpání: listí, hmyz a ptačí trus v nálevce, u člunkových přístrojů zaseknutá miska,
- vyhřívání: urychluje výpar a při slabém sněžení část srážek zmizí.
Dlouhé řady srážek jsou proto zatížené soustavnou chybou směrem dolů, na horách a v zimě největší. Skutečné srážky na hřebenech bývají o desítky procent vyšší než naměřené.
Umístění
Srážkoměr má stát na volném místě, ale ne na větrném. Překážky v okolí by měly být vzdálené nejméně tolik, kolik je jejich výška, lépe dvojnásobek. Střecha, balkon a plot jsou špatná místa, protože je tam větrno a proudění je narušené. Ústí musí být vodorovné. Domácí stanice bývají umístěné příliš vysoko a jejich úhrny jsou pak proti profesionálním nižší.
Kdy se úhrn počítá
Denní úhrn se tradičně měří ráno a zahrnuje srážky za uplynulých 24 hodin. Připisuje se předchozímu dni, i když část spadla až po půlnoci. Automatické stanice dávají úhrny po minutách až hodinách a denní úhrn se z nich dá sečíst i od půlnoci do půlnoci. Při srovnávání údajů z různých zdrojů je proto dobré vědět, za jaké období platí. Srážky, které jsou příliš slabé na to, aby se daly změřit, se zapisují jako neměřitelné.
Od bodu k ploše
Srážkoměr měří na ploše velké jako talíř a mezi stanicemi jsou kilometry. Přeháňka nebo bouřka může mezi nimi propadnout bez záznamu, nebo naopak zasáhnout jedinou stanici. Rozložení srážek v ploše proto doplňuje meteorologický radar, který vidí celé území, ale intenzitu jen odhaduje z odrazu. Nejlepší výsledek dává spojení obojího: radar určí tvar a rozsah srážek, srážkoměry opraví jejich množství. Nad oceány a v řídce osídlených oblastech se srážky odhadují z družic.
Časté otázky
Proč dva srážkoměry v téže obci naměří různý úhrn?
U přeháněk a bouřek je to skutečný rozdíl, intenzita deště se mění na stovkách metrů. Přidává se rozdíl v umístění: srážkoměr na střeše, na větrném místě nebo ve stínu stromu a domu zachytí méně.
Jak se měří sníh?
Napadlý sníh se v srážkoměru rozpustí, buď vyhříváním, nebo po přenesení do tepla, a změří se voda z něj. Zvlášť se měří výška nového sněhu a celková výška sněhové pokrývky. Deset centimetrů čerstvého sněhu odpovídá zhruba 10 mm srážek.
Stačí k měření srážek obyčejná nádoba?
Pro orientaci ano, pokud má svislé stěny. Výška vody v ní v milimetrech je přímo úhrn srážek. Nádoba by měla stát na volném místě a měřit je třeba brzy po dešti, než se voda vypaří.
Kolik litrů je 1 mm srážek?
Jeden milimetr srážek je jeden litr vody na metr čtvereční. Při úhrnu 20 mm tak na pozemek o ploše 500 m² dopadne 10 000 litrů vody.
Jak se měří srážky?
Srážkoměrem, tedy nádobou se známou záchytnou plochou. Změří se množství zachycené vody a přepočte na výšku vrstvy v milimetrech, s přesností 0,1 mm.
Jak funguje člunkový srážkoměr?
Voda stéká na dvoudílnou překlápěcí misku. Když se jedna polovina naplní, obvykle po 0,1 nebo 0,2 mm, miska se překlopí a přístroj zaznamená impuls. Úhrn je počet překlopení.
Kam umístit srážkoměr?
Na volné prostranství, asi 1 m nad zem a dál od stromů, zdí a střech. Překážka má být vzdálená aspoň dvojnásobek své výšky, aby srážky nestínila a nevířila kolem přístroje vzduch.
Kolik centimetrů sněhu odpovídá 1 mm srážek?
U čerstvého prachového sněhu zhruba 1 cm. Mokrý a slehlý sníh je hustší, takže stejný úhrn srážek dá jen několik milimetrů sněhu.
Související pojmy
Kategorie: Srážky. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.