Měření teploty a teplotní stupnice
Teplota vzduchu se měří ve stínu, ve výšce 2 m nad travnatým povrchem a v krytu, který brání slunečnímu záření. Udává se ve stupních Celsia, v některých zemích ve stupních Fahrenheita.
Teplota je nejsledovanější údaj o počasí a zároveň ten, který se nejsnáze změří špatně. Teploměr vždy ukazuje svou vlastní teplotu. Aby to byla zároveň teplota vzduchu, musí s ním být v rovnováze a nesmí ho ohřívat ani ochlazovat nic jiného, tedy slunce, sálání stěn, déšť nebo vlastní elektronika. Pravidla, podle kterých se teplota měří na meteorologických stanicích, existují právě proto, aby se čísla z různých míst a z různých let dala porovnat.
Jak se měří správně
- výška 2 m: těsně u země se teplota mění prudce, za slunečného dne je povrch o desítky stupňů teplejší a za jasné noci o několik stupňů chladnější než vzduch ve 2 m. Zvolená výška je dohoda, která tyto vlivy omezuje,
- radiační kryt: bílá žaluziová budka nebo menší kryt z lamel. Stíní čidlo před sluncem i před sáláním země a oblohy a zároveň jím volně proudí vzduch,
- travnatý povrch: nízko střižená tráva, ne beton, asfalt ani štěrk,
- otevřené místo: dost daleko od budov, zdí, stromů a parkovišť.
Vedle teploty ve 2 m se měří i přízemní minimum v 5 cm nad zemí, podle kterého se pozná přízemní mráz, a teplota půdy v několika hloubkách.
Druhy teploměrů
- kapalinový: rtuť nebo obarvený líh se teplem roztahuje a stoupá v tenké trubici. Maximální teploměr má zúžení, které nepustí rtuť zpět, minimální lihový teploměr posouvá skleněnou tyčinku, která zůstane na nejnižší hodnotě,
- odporový: elektrický odpor kovu nebo polovodiče se mění s teplotou. Dnes základ všech automatických stanic, měří nepřetržitě a s přesností na desetiny stupně,
- bimetalový: pásek ze dvou kovů s různou roztažností se teplem ohýbá. Používá se v ručičkových teploměrech a zapisovačích,
- infračervený: měří tepelné záření povrchu, na který míří. Ukazuje teplotu povrchu, ne vzduchu. Stejným způsobem měří družice teplotu moře, půdy a vrcholků oblaků.
Teplotní stupnice
- Celsiova stupnice: 0 °C je bod mrazu vody, 100 °C bod varu při normálním tlaku. Používá ji téměř celý svět,
- Fahrenheitova stupnice: voda mrzne při 32 °F a vře při 212 °F, mezi nimi je 180 dílků. Používá se hlavně ve Spojených státech. Jeden stupeň Fahrenheita je zhruba polovina stupně Celsia,
- Kelvinova stupnice: začíná absolutní nulou, nejnižší možnou teplotou, která odpovídá -273,15 °C. Dílek je stejně velký jako u Celsiovy stupnice. Používá se ve fyzice a ve výpočtech modelů.
Pro orientaci: 0 °F je asi -18 °C, 32 °F je 0 °C, 50 °F je 10 °C, 68 °F je 20 °C, 86 °F je 30 °C a 100 °F necelých 38 °C. Rozdíly teplot se převádějí jinak než hodnoty: ochlazení o 10 °C je ochlazení o 18 °F.
Proč se dvě měření liší
Rozdíl několika stupňů mezi dvěma teploměry na stejné ulici je běžný a obvykle nejde o chybu přístroje, ale umístění. Teploměr na jižní zdi nebo na okně měří teplotu ohřáté zdi. Čidlo pod střechou, na balkoně nebo nad dlažbou ukazuje přes den víc a v noci také víc, protože okolní stavby sálají teplo nashromážděné přes den. Levný kryt bez větrání se na slunci přehřívá o stupeň i více. Proto se údaje z domácích stanic od profesionálních liší nejvíc za slunečných bezvětrných dnů.
Skutečné rozdíly ale existují také. Ve městě je tepleji než za městem, viz tepelný ostrov. Na dně údolí bývá za jasné noci o několik stupňů chladněji než na svahu, viz inverze. Teplota, kterou člověk cítí, navíc závisí na větru, vlhkosti a slunci, což popisuje pocitová teplota. Údaj „ve stínu“ je proto srovnatelný a opakovatelný, nikoli nutně ten, který odpovídá pocitu na rozpálené ulici.
Měření v dlouhých řadách
Pro sledování klimatu je důležitější stálost než absolutní přesnost. Přestěhování stanice o pár set metrů, výměna budky za menší kryt, nový typ čidla nebo zástavba v okolí posunou naměřené hodnoty o desetiny stupně, tedy o tolik, kolik činí změna klimatu za desetiletí. Dlouhé řady se proto kontrolují a opravují porovnáním se sousedními stanicemi. Z měření v jednotlivých termínech se počítá průměrná denní teplota.
Časté otázky
Proč se teplota měří ve stínu?
Protože se měří teplota vzduchu, ne teploměru. Na slunci se čidlo ohřeje zářením na teplotu, která závisí na jeho barvě, materiálu a větru, a může být o 10 až 20 °C vyšší než teplota okolního vzduchu. Takový údaj se nedá s ničím porovnat.
Kolik je 100 stupňů Fahrenheita?
Necelých 38 °C. Pro rychlý odhad se od hodnoty ve stupních Fahrenheita odečte 30 a výsledek se vydělí dvěma. Přesně se odečítá 32 a dělí 1,8.
Proč teploměr v autě ukazuje víc než předpověď?
Čidlo je nízko nad rozpálenou vozovkou a u motoru. Za jízdy ukazuje poměrně věrně, v koloně a po zaparkování na slunci o mnoho stupňů víc. Užitečné je hlavně jako varování před mrazem na silnici.
Jak převést stupně Fahrenheita na stupně Celsia?
Od hodnoty ve Fahrenheitech se odečte 32 a výsledek se vydělí 1,8. Opačně platí °F = °C × 1,8 + 32. Například 68 °F je 20 °C.
V jaké výšce se měří teplota vzduchu?
Ve 2 m nad zemí, nad nízko střiženou trávou. Těsně u země se teplota mění prudce, za slunečného dne je povrch o desítky stupňů teplejší než vzduch.
Kam umístit venkovní teploměr?
Do stínu, na místo s volným prouděním vzduchu, dál od zdí, oken a zpevněných ploch. Nejlépe na severní stranu, asi 2 m nad zem a do krytu, který ho chrání před sluncem i deštěm.
Co je absolutní nula?
Absolutní nula je nejnižší možná teplota, -273,15 °C. Je počátkem Kelvinovy stupnice, tedy 0 K.
Co je meteorologická budka?
Meteorologická budka je bílá žaluziová skříň, ve které jsou umístěny teploměry. Stíní je před sluncem i před sáláním země a oblohy a zároveň jí volně proudí vzduch.
Související pojmy
Kategorie: Teplota a vlhkost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.