Mrazová kotlina

Mrazová kotlina je terénní sníženina, do které za jasných klidných nocí stéká studený vzduch a hromadí se v ní. Teplota tam klesá mnohem níž než v okolí, pod nulu i v létě.

Mrazová kotlina je místo, kde terén sám vyrábí mráz. Za jasné a bezvětrné noci povrch vyzařuje teplo a ochlazuje vzduch těsně nad sebou. Ten je těžší než okolní vzduch a začne stékat po svazích do nejnižších míst, podobně jako voda. Když je dno sníženiny ploché a uzavřené, studený vzduch z něj nemá kam odtéct a vytvoří jezero, které se během noci prohlubuje a dál chladne. Vzniká tak mělká, ale velmi silná přízemní inverze: na dně může být o 10 až 15 °C chladněji než na svahu o pár desítek metrů výš.

Co mrazovou kotlinu dělá

  • tvar terénu: plochá sníženina nebo údolí bez odtoku vzduchu, s velkou sběrnou plochou svahů kolem,
  • jasná obloha a bezvětří: oblačnost vrací teplo zpět a vítr jezero studeného vzduchu rozmíchá,
  • suchý vzduch: čím nižší rosný bod, tím hlouběji může teplota klesnout, než vznikne mlha, která ochlazování zbrzdí,
  • povrch: rašeliniště, louky a hlavně sněhová pokrývka izolují vzduch od tepla půdy.

Nejvýraznější mrazové kotliny v Česku leží na náhorních plošinách pohraničních hor. Na Šumavě jsou to slatě a pláně kolem Kvildy a Horské Kvildy, v Jizerských horách louky u osady Jizerka, v Krušných horách rašeliniště kolem Božího Daru. Stejný jev v menším měřítku funguje v každém údolí, kotlině a terénní prohlubni, a proto bývá ráno na dně údolí chladněji než na svazích nad ním.

Jezero studeného vzduchu teplo uniká k jasné obloze nejchladněji studený vzduch stéká na svazích a hřebenech tepleji
Za jasné a bezvětrné noci povrch rychle chladne. Vzduch u země je těžší, stéká po svazích a hromadí se na dně sníženiny, odkud nemá kam odtéct. Na dně kotliny pak bývá o mnoho stupňů chladněji než na okolních svazích.

Jak se projevuje

Teplota v mrazové kotlině má mimořádně velký denní chod. Po jasném letním dni s teplotou přes 20 °C může k ránu klesnout pod nulu, rozdíl mezi dnem a nocí pak přesáhne 25 °C. V zimě nad sněhem klesají minima hluboko pod -30 °C a právě z takových míst pocházejí nejnižší teploty naměřené v Česku. Ochlazení přichází rychle po západu slunce a končí stejně rychle ráno, když slunce jezero studeného vzduchu prohřeje a vítr ho promíchá.

Chlad se podepisuje na krajině. Na dně kotlin roste jen to, co snese mráz v kterémkoli měsíci: kleč, zakrslé smrky, rašeliník. Les začíná až výš na svazích, takže se tu obrací obvyklé pořadí vegetačních pásem. Pro lidi to znamená, že se v kotlině nedaří ovoci ani zelenině a že kdo tam spí pod stanem, vybírá spacák podle ranní teploty, ne podle odpolední.

Mrazové kotliny a předpověď

Kotliny bývají široké stovky metrů až několik kilometrů, tedy méně, než kolik dokáže rozlišit většina numerických modelů. Model proto noční minimum na dně kotliny podcení a předpověď pro nejbližší obec platí spíš pro svahy. Rozdíl je největší právě v situacích, kdy na něm záleží, tedy za jasných klidných nocí na jaře a na podzim, kdy hrozí přízemní mráz. Na mapě teplot jsou stanice v kotlinách ráno vidět jako výrazně chladnější body mezi teplejšími sousedy.

Časté otázky

Proč je v mrazové kotlině chladněji než na okolních kopcích?

Protože studený vzduch je těžší a v noci stéká po svazích dolů. V uzavřené sníženině nemá kam odtéct, hromadí se a dál chladne vyzařováním. Na svazích a vrcholech ho naopak nahrazuje teplejší vzduch z výšky.

Může v mrazové kotlině mrznout i v červenci?

Ano. V nejvýraznějších kotlinách na Šumavě a v Jizerských horách klesá teplota pod nulu v každém měsíci roku, i když odpoledne předtím bylo přes 20 °C.

Platí pro mrazovou kotlinu běžná předpověď?

Jen zčásti. Kotliny bývají menší než buňka sítě modelu, takže model jejich noční ochlazení podcení. Za jasné klidné noci je potřeba počítat s minimem o několik stupňů nižším, než udává předpověď pro okolí.

Co je mrazová kotlina?

Mrazová kotlina je terénní sníženina, do které za jasných klidných nocí stéká studený vzduch a hromadí se v ní. Teplota tam klesá mnohem níž než v okolí, pod nulu i v létě.

Kde jsou v Česku mrazové kotliny?

Nejznámější jsou na Šumavě, v Jizerských horách a v Krušných horách, na náhorních plošinách s rašeliništi a loukami. V menším měřítku se stejný jev projevuje v každém uzavřeném údolí.

Proč je v údolí větší zima než na kopci?

Studený vzduch je těžší než teplý. Za jasné a bezvětrné noci stéká po svazích dolů a v údolí se hromadí. Svahy a hřebeny nad ním zůstávají teplejší.

Co je potřeba, aby v mrazové kotlině silně mrzlo?

Jasná obloha, bezvětří a suchý vzduch. Oblačnost vrací teplo zpět k zemi, vítr studený vzduch rozmíchá a ve vlhkém vzduchu se vytvoří mlha, která ochlazování zbrzdí. V zimě pomáhá sněhová pokrývka.

Kdy je v mrazové kotlině nejchladněji?

K ránu, těsně před východem slunce. Po východu slunce se vzduch v kotlině rychle ohřeje a rozdíl proti okolí zmizí.

Související pojmy

Kategorie: Teplota a vlhkost. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.