Mrholení

Mrholení jsou kapalné srážky z velmi drobných kapek o průměru menším než 0,5 mm. Kapky jsou tak malé, že padají pomalu, často se zdá, že se ve vzduchu vznášejí, a na hladině kaluží nedělají kroužky. Padá hustě a rovnoměrně, obvykle z nízké souvislé vrstevnaté oblačnosti, které se říká sloha, nebo přímo z mlhy. Na rozdíl od deště nevzniká v mohutných oblacích, kde kapky stihnou dorůst, ale v tenké vrstvě, kde zůstávají malé. Mezi meteorology se rozlišuje od deště podle velikosti kapek, ne podle toho, kolik vody spadne.

Kdy mrholí

Mrholení je typické pro podzim a zimu, kdy se nad nížinami drží vlhký vzduch pod teplotní inverzí. Pod inverzní vrstvou leží nízká oblačnost, která se dny nemění, a z ní vytrvale mrholí. Nebe je šedé, teplota se drží kolem nuly nebo několik stupňů nad ní a dohlednost bývá snížená. Mrholení se objevuje i v teplém sektoru tlakové níže, kdy přitéká vlhký vzduch od moře, nebo na návětrných svazích hor, kde vlhký vzduch stoupá a ochlazuje se. V létě je vzácné, protože vrstevnatá oblačnost se za slunečných dnů rozpouští.

Mrznoucí mrholení

Když mrholí na podchlazený povrch nebo jsou samy kapky podchlazené pod nulou, namrzají při dopadu. Vzniká ledovka podobně jako při mrznoucím dešti, jen v tenčí vrstvě. Mrznoucí mrholení je zrádné tím, že ho skoro není vidět a silnice vypadá jen vlhce. Na mostech, chodnících a autech se přitom tvoří souvislá vrstva ledu. Ve výstrahách ČHMÚ spadá mrznoucí mrholení mezi namrzající srážky spolu s mrznoucím deštěm.

Mrholení v předpovědi a na radaru

V předpovědi se mrholení značí vlastním piktogramem s drobnými kapkami. Množství vody bývá malé, obvykle jen desetiny milimetru, a srážkový úhrn za celý den mrholení dosáhne jen kolem 1 mm. Na radaru se mrholení ukazuje špatně nebo vůbec, protože padá z oblačnosti jen pár set metrů nad zemí a drobné kapky odrážejí málo energie. Radar tak může ukazovat sucho, i když venku mrholí. Modely mívají s mrholením potíže ze stejného důvodu jako s inverzní oblačností, kterou často podceňují.