Vodní smršť
Vodní smršť je úzký rotující vír nad vodní hladinou, který visí ze základny kupovitého oblaku. Je to obdoba tornáda nad mořem nebo jezerem, obvykle slabší a kratší.
Vodní smršť, někdy zvaná tromba, vypadá jako tenký šedý chobot spuštěný z oblaku k hladině. Je to rotující sloupec vzduchu, ve kterém je nižší tlak než v okolí. Vzduch se v něm rozpíná a ochlazuje, vodní pára kondenzuje a vír se tím stává viditelným. U hladiny ho prozrazuje kruh rozvířené vody a tříště. Podle původu se rozlišují dva druhy, které se liší silou i tím, jak vznikají.
Dva druhy
- netornádická vodní smršť: naprostá většina případů. Vzniká pod rostoucím kupovitým oblakem nebo přeháňkou, bez bouřky a bez rotace v oblaku. Vír se rodí u hladiny a roste vzhůru. Je slabší, s větrem obvykle do 100 km/h, a skoro se nepohybuje,
- tornádická vodní smršť: skutečné tornádo, které vzniklo pod silnou bouřkou, často supercelou, a jen se nachází nad vodou. Rotace sestupuje z oblaku dolů. Je silnější, rychle se pohybuje a doprovázejí ji kroupy, blesky a silný vítr.
Kdy vzniká
Běžná vodní smršť potřebuje teplou vodu a nad ní chladnější vzduch, tedy velký pokles teploty s výškou v nejnižší vrstvě, vlhko a slabý vítr. Vzduch ohřátý od hladiny rychle stoupá do rostoucího oblaku. Kde se přitom u hladiny setkají dva proudy vzduchu z různých směrů, například mořská a pevninská bríza nebo vítr obtékající ostrov, vzniknou malé víry a stoupající proud jeden z nich protáhne a roztočí. Proto se smrště často tvoří v řadě za sebou podél jedné čáry a jejich počet dosahuje i desítek za den.
Ve Středomoří jsou nejčastější koncem léta a na podzim, od srpna do listopadu. Moře je tehdy nejteplejší a od severu začínají pronikat první vpády chladnějšího vzduchu. Typická je situace ráno a dopoledne po přechodu studené fronty, kdy nad teplou vodou rostou věže kupovitých oblaků.
Průběh
Život běžné vodní smrště má několik fází. Nejdřív se na hladině objeví tmavá skvrna, kolem ní se vytvoří spirálovité pruhy a potom prstenec vodní tříště. Teprve pak se z oblaku spustí viditelný chobot. Celý děj trvá obvykle 5 až 20 minut, výjimečně déle. Smršť zaniká, když do ní vnikne chladný vzduch ze srážek padajících z oblaku. Průměr chobotu bývá jednotky až desítky metrů.
Co hrozí a jak se chovat
Na otevřeném moři je smršť nebezpečná hlavně pro malé lodě, plachetnice a nafukovací čluny. Vyhnout se jí dá plavbou kolmo k jejímu směru pohybu. Pro lidi na pláži je riziko v tom, že vír přejde na břeh. Většinou do několika set metrů zanikne, předtím ale rozmetá vše lehké a může poškodit stavby. Správná reakce je odejít od vody a schovat se v budově, ne smršť natáčet z mola. Protože jsou smrště malé a krátké, radar je většinou nezachytí. Ukáže ale přeháňky a bouřky, pod kterými vznikají.
Podobné víry vznikají i nad pevninou pod rostoucími kupovitými oblaky bez bouřky. Jsou slabé, krátké a ve střední Evropě se objevují každé léto. Od prachových vírů, které se tvoří za jasného horkého dne bez oblaku, se liší právě spojením s oblakem.
Časté otázky
Je vodní smršť nebezpečná?
Pro lodě, plavce a lidi na pláži ano. I slabá smršť převrátí malou loď a odnese slunečníky a lehátka. Když přejde na pevninu, chová se jako tornádo a obvykle rychle slábne, než zanikne, ale stihne poškodit střechy a stromy.
Nasává vodní smršť vodu z moře?
Ne. Viditelný chobot tvoří kapičky zkondenzované z vodní páry ve vzduchu, ne mořská voda vytažená vzhůru. Z hladiny vír zvedá jen vodní tříšť do výšky několika metrů.
Kde v Evropě jsou vodní smrště nejčastější?
Nad Středozemním mořem, hlavně u pobřeží Itálie, Chorvatska, Řecka a Baleár, a nad Baltem. Vyskytují se i nad velkými jezery, například nad Bodamským nebo Ženevským.
Co je vodní smršť?
Vodní smršť je úzký rotující vír nad vodní hladinou, který visí ze základny kupovitého oblaku. Je to obdoba tornáda nad mořem nebo jezerem, obvykle slabší a kratší.
Jak vzniká vodní smršť?
Nad teplým mořem, když nad ně proudí chladnější vzduch. Teplý vlhký vzduch u hladiny stoupá pod rostoucí kupovitý oblak, a kde se proudění u hladiny sbíhá a stáčí, vír se protáhne a zúží do chobotu.
Jak dlouho vodní smršť trvá a jak silný je v ní vítr?
Obvykle 5 až 20 minut. Vítr v ní většinou dosahuje 60 až 150 km/h.
Kdy jsou vodní smrště ve Středomoří nejčastější?
Od srpna do listopadu, kdy je moře nejteplejší a nad ně začíná pronikat chladnější vzduch. Častěji se objevují ráno a dopoledne.
Jak se chovat, když se blíží vodní smršť?
Na lodi se jí vyhnout kolmo ke směru jejího postupu, stáhnout plachty a upevnit volné věci. Z pláže odejít dál od břehu. Smršť, která přejde na pevninu, obvykle rychle slábne, lehčí předměty ale odnese.
Související pojmy
Kategorie: Bouřky a nebezpečné jevy. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.