Radiosonda

Radiosonda je malý přístroj nesený balonem, který při výstupu do výšky kolem 30 km měří teplotu, vlhkost, tlak a vítr. Dává jediný přímý obraz atmosféry ve všech jejích patrech.

Přízemní stanice měří počasí na dně atmosféry. O tom, co se děje výš, říkají málo, a přitom právě tam se rozhoduje, jestli vzniknou bouřky, kde bude sněžit nebo jak dlouho vydrží inverze. Nejstarší a dodnes nejpřesnější způsob, jak se do výšky podívat, je poslat tam přístroj. Radiosonda je krabička o hmotnosti několika set gramů s čidly a vysílačem, zavěšená pod balonem. Stoupá rychlostí kolem 5 m/s a každou sekundu odesílá naměřené hodnoty na zem.

Co sonda měří

  • teplotu: drobným čidlem, které rychle reaguje na změny,
  • vlhkost vzduchu,
  • tlak, případně se dopočítává z výšky,
  • směr a rychlost větru: sonda je unášena větrem a z jejího pohybu, sledovaného družicovou navigací, se vítr v každé výšce spočítá.

Balon z přírodního kaučuku má při vypuštění průměr necelé dva metry. Jak okolní tlak klesá, rozpíná se, a ve výšce 30 až 35 km, kde je tlak stokrát nižší než u země, má průměr přes šest metrů a praská. Celý výstup trvá asi hodinu a půl. Sonda tak projde celou troposférou a velkou částí stratosféry.

Let radiosondy balon praskne 30 až 35 km hranice troposféry měří teplotu, vlhkost, tlak a vítr návrat na padáku
Balon se sondou stoupá asi hodinu a půl. Cestou měří teplotu, vlhkost a tlak a z toho, jak ho unáší vítr, se počítá směr a rychlost větru v každé výšce. Ve 30 až 35 km balon praskne a sonda se snese na padáku.

Síť sondážních stanic

Sondy se vypouštějí z několika set míst na světě, na většině dvakrát denně v hlavních synoptických termínech 00 a 12 UTC. V Česku se měří ze dvou stanic. Síť je mnohem řidší než síť přízemních stanic, sousední sondážní stanice bývají stovky kilometrů od sebe a nad oceány skoro chybějí. Mezery doplňují měření z dopravních letadel při stoupání a klesání, přístroje sledující vítr ze země a družice.

K čemu sondáž slouží

Výsledkem jednoho měření je svislý profil atmosféry, který se kreslí do zvláštního diagramu. Je na něm křivka teploty a křivka rosného bodu v závislosti na výšce a po straně vítr v jednotlivých hladinách. Zkušený meteorolog z něj vyčte většinu toho, co potřebuje:

  • inverze: vrstvy, kde teplota s výškou roste, jejich výška a síla, viz teplotní inverze,
  • výška nulové izotermy a druh očekávaných srážek,
  • oblačnost: kde se křivky teploty a rosného bodu dotýkají, je vzduch nasycený a je tam oblak,
  • instabilita: kolik energie mají k dispozici bouřky, viz bouřková energie,
  • vítr ve výšce: směr postupu bouřek, střih větru, poloha tryskového proudění.

Vedle toho jsou sondáže jedním z nejcennějších vstupů pro numerické modely. Je jich málo, ale jsou přesné a pokrývají celou výšku atmosféry, takže ukotvují výchozí stav, ze kterého model počítá. Z dlouhých řad sondáží se také sleduje, jak se mění teplota ve vyšších vrstvách atmosféry.

Omezení

Sondáž je jedno měření v jednom místě dvakrát denně. Atmosféra se mezi termíny mění, hlavně před bouřkami, kdy je ranní profil odpoledne už neaktuální. Sonda navíc nestoupá kolmo, vítr ji odnáší a v horních hladinách měří desítky kilometrů od místa startu. Proto se profily pro konkrétní místo a čas dnes nejčastěji berou z předpovědi modelu a skutečné sondáže slouží k jejich ověření.

Časté otázky

Co se stane se sondou po měření?

Balon se s výškou rozpíná, až praskne, a sonda se snese na malém padáku. Dopadne desítky až stovky kilometrů od místa vypuštění. Většina se nevrací a bere se jako spotřební materiál, nálezce ji může odevzdat nebo zlikvidovat jako elektroodpad.

Proč se sondy vypouštějí všude ve stejnou dobu?

Aby vznikl obraz atmosféry nad celou Zemí v jednom okamžiku. Ze stejných termínů pak vycházejí běhy předpovědních modelů.

Nenahradily radiosondy družice?

Nenahradily. Družice dodávají mnohem víc dat, ale teplotu a vlhkost v jednotlivých výškách jen odhadují z vyzařování. Sonda je měří přímo a s jemným výškovým rozlišením, a slouží i ke kontrole a kalibraci družicových měření.

Co je meteorologický balon?

Meteorologický balon je balon plněný vodíkem nebo heliem, který do výšky vynáší radiosondu, tedy malý přístroj měřící teplotu, vlhkost, tlak a vítr. Vystoupí do 30 až 35 km, tam praskne a sonda se snese na padáku.

Co je radiosonda?

Radiosonda je malý přístroj nesený balonem, který během výstupu měří teplotu, vlhkost a tlak vzduchu a údaje vysílá rádiem na zem. Z jejího pohybu se počítá směr a rychlost větru.

Jak vysoko vystoupá meteorologický balon?

Obvykle do 30 až 35 km. S výškou klesá tlak, balon se rozpíná a nakonec praskne. Celý let trvá asi hodinu a půl.

Kdy se meteorologické balony vypouštějí?

Po celém světě ve stejných termínech, v 00 a 12 hodin UTC, aby měření ze všech stanic platila pro stejný okamžik. Některé stanice vypouštějí sondy i v 06 a 18 UTC.

K čemu jsou měření z radiosond?

Jsou vstupem pro numerické modely a meteorologové z nich čtou výšku a sílu inverzí, výšku nulové izotermy, vrstvy oblačnosti, energii dostupnou pro bouřky a vítr ve výšce.

Související pojmy

Kategorie: Měření a modely. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.