Déšť
Déšť jsou kapalné srážky z kapek o průměru nad 0,5 mm. V našich šířkách vzniká většinou táním sněhových vloček, které vyrostly v oblaku vysoko nad zemí.
Déšť je nejběžnější druh srážek a zároveň konec dlouhého děje. Oblak se skládá z kapiček o průměru setin milimetru, které jsou tak lehké, že se vznášejí. Dešťová kapka je asi stokrát větší a obsahuje milionkrát víc vody. Aby z oblaku začalo pršet, musí se v něm tedy část vody soustředit do mnohem větších částic, které už výstupný proud neudrží. Většina oblaků to nedokáže a rozpustí se, aniž by z nich spadla kapka.
Jak kapky vznikají
- přes led: v oblacích sahajících nad nulovou izotermu jsou vedle sebe přechlazené kapičky a ledové krystalky. Krystalky rostou na úkor kapiček, spojují se do vloček, padají a pod nulovou izotermou roztají. Takto vzniká naprostá většina deště ve střední Evropě, v létě i v zimě,
- splýváním kapek: v teplých oblacích bez ledu větší kapky při pádu sbírají menší. Tento děj převládá v tropech a nad oceány, u nás se uplatňuje u mrholení a slabých srážek z nízkých oblaků.
První z obou dějů vysvětluje, proč jsou letní kapky z bouřky na začátku studené a velké: ještě před chvílí to byly kroupy nebo velké vločky. Vysvětluje také, proč se déšť a sníh střídají podle teploty u země a ne podle toho, co se děje v oblaku. Rozhoduje výška hranice sněžení, pod kterou vločky stihnou roztát.
Velikost a pád kapek
Za déšť se považují kapky o průměru od 0,5 mm, menší jsou mrholení. Běžný déšť má kapky kolem 1 až 2 mm, v přívalovém dešti dorůstají 4 až 5 mm. Větší nevydrží, odpor vzduchu je zploští a roztrhne. Rychlost pádu roste s velikostí od 2 m/s u nejmenších po zhruba 9 m/s u největších. Z oblaku se základnou ve 2 km tak kapka padá několik minut a vítr ji za tu dobu odnese i o kilometry stranou od místa, kde vznikla.
Intenzita deště
Množství deště se udává jako srážkový úhrn v milimetrech, intenzita v milimetrech za hodinu. Podle obvyklého mezinárodního dělení:
- slabý déšť: do 2,5 mm za hodinu,
- mírný déšť: 2,5 až 10 mm za hodinu,
- silný déšť: 10 až 50 mm za hodinu,
- velmi silný déšť: nad 50 mm za hodinu, obvykle jen po dobu minut až desítek minut.
Přívalový déšť v tomto dělení vlastní stupeň nemá. Označuje se tak krátký déšť z bouřky zhruba od 30 mm za hodinu, tedy horní část silného deště a déšť velmi silný.
Vedle intenzity se rozlišuje, jak déšť probíhá. Trvalý déšť padá z rozsáhlé vrstevnaté oblačnosti na frontě, trvá hodiny a jeho intenzita se mění pomalu. Přeháňky padají z kupovitých oblaků, začínají a končí náhle a zasahují malé území. Občasný déšť je trvalý déšť s přestávkami.
Jednotlivé podoby deště mají vlastní pojmy:
- mrholení: velmi drobné kapky z nízké vrstevnaté oblačnosti,
- přeháňka: krátký déšť z kupovitého oblaku,
- přívalový déšť: krátký a velmi intenzivní déšť z bouřky, lidově průtrž mračen,
- mrznoucí déšť: kapky, které při dopadu namrzají a tvoří ledovku,
- déšť se sněhem: smíšené srážky při teplotě těsně nad nulou,
- virga: déšť, který se vypaří dřív, než dopadne na zem,
- kyselý déšť: déšť okyselený znečištěním ovzduší.
Jak se déšť měří a předpovídá
Úhrn měří srážkoměr, plošný obraz dává meteorologický radar, který ale neměří vodu na zemi, nýbrž sílu odrazu od kapek ve výšce. Přepočet odrazivosti na intenzitu deště je odhad, protože závisí na velikosti kapek. V předpovědi se déšť popisuje úhrnem a pravděpodobností srážek. Trvalý déšť na frontách předpovídají modely spolehlivě i s časem příchodu, u přeháněk a bouřek umějí určit oblast a dobu, ne přesné místo.
Dešťová voda není chemicky čistá. Rozpouští se v ní oxid uhličitý ze vzduchu, takže je i v čistém prostředí slabě kyselá s pH kolem 5,6. Kapky cestou vymývají ze vzduchu prach, pyl a znečištění, proto bývá po dešti lepší dohlednost a nižší koncentrace prachových částic.
Časté otázky
Mají dešťové kapky tvar slzy?
Ne. Malé kapky jsou kulaté, větší se při pádu zplošťují odporem vzduchu a připomínají housku s rovným spodkem. Kapky nad zhruba 6 mm se rozpadají na menší.
Proč někdy prší z oblaku a na zem nic nedopadne?
Kapky se cestou vypaří, když pod oblakem leží suchý vzduch. Pruhům srážek, které končí ve vzduchu, se říká virga. Radar je vidí, protože měří ve výšce, a ukazuje pak déšť tam, kde je na zemi sucho.
Čím se liší déšť od mrholení a přeháňky?
Mrholení má kapky menší než 0,5 mm a padá z nízké vrstevnaté oblačnosti. Přeháňka je déšť z kupovitého oblaku, který rychle začne a rychle skončí. Slovo déšť bez přívlastku označuje obvykle trvalejší srážky z vrstevnaté oblačnosti.
Jak vzniká déšť?
V našich šířkách většinou táním sněhových vloček. Vločky vyrostou v oblaku vysoko nad zemí z ledových krystalků, cestou dolů projdou vzduchem teplejším než 0 °C a roztají na kapky.
Proč prší?
Kapičky v oblaku jsou tak drobné, že se vznášejí. Pršet začne, až když vyrostou do velikosti, kterou vzestupný proud neunese. Rostou buď přes ledové krystalky, nebo splýváním menších kapek.
Kolik je 1 mm srážek?
Jeden milimetr srážek je jeden litr vody na metr čtvereční. Na zahradu o ploše 100 m² tak při úhrnu 10 mm dopadne 1 000 litrů vody.
Kolik milimetrů je silný déšť?
Silný déšť má intenzitu 10 až 50 mm za hodinu, nad 50 mm za hodinu jde o velmi silný déšť. Jako přívalový se označuje déšť zhruba od 30 mm za hodinu. Slabý déšť je do 2,5 mm za hodinu.
Jak velké jsou dešťové kapky a jak rychle padají?
Kapky deště mají průměr 0,5 až asi 6 mm, větší se za letu rozpadají. Padají rychlostí 2 až 9 m/s, větší kapky rychleji.
Související pojmy
Kategorie: Srážky. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.