Sopečné erupce a počasí
Sopečné erupce ovlivňují počasí hlavně oxidem siřičitým, který ve stratosféře vytvoří závoj kapiček odrážejících sluneční světlo. Velká erupce tak dokáže ochladit celou planetu na rok až tři.
Sopečná erupce vyvrhne do vzduchu popel, vodní páru a plyny. Jak moc zasáhne do počasí, nezávisí na tom, jak velkolepě vypadá, ale na dvou věcech: kolik síry obsahuje a jak vysoko ji vynese. Erupce, která zůstane v troposféře, ovlivní okolí na dny. Erupce, která prorazí do stratosféry, může na několik let změnit teplotu celé planety.
Síra ve stratosféře
Oxid siřičitý se ve stratosféře během týdnů přemění na drobné kapičky kyseliny sírové. Stratosféra je suchá, stabilní a neprší v ní, takže tam kapičky zůstávají rok až tři a proudění je roznese kolem celé Země. Tento závoj odráží a rozptyluje část slunečního záření. K povrchu ho dopadá méně a spodní vrstva atmosféry se ochladí, samotná stratosféra se naopak pohlcováním záření ohřeje. Erupce v tropech zasáhne obě polokoule, erupce ve vysokých šířkách jen tu svou.
Největší erupce posledního století snížila průměrnou teplotu planety asi o půl stupně a účinek odezněl během dvou až tří let. Ochlazení se neprojevuje všude stejně. Nejvíc ho pocítí léto nad kontinenty severní polokoule, kdežto zimy v Evropě po velkých tropických erupcích bývají naopak mírnější, protože ohřátá stratosféra zesílí západní proudění.
Erupce, které změnily počasí
Nejznámějším případem je rok 1816, který vešel do dějin jako rok bez léta. Rok předtím vybuchla v Indonésii sopka Tambora, při nejsilnější erupci za několik století. V západní Evropě a na východě Severní Ameriky bylo léto chladné a deštivé, v červnu sněžilo, úroda shnila nebo nedozrála a následoval hlad. Podobné, i když slabší výkyvy následovaly po dalších velkých erupcích 19. a 20. století. Stopy erupcí jsou vidět i v dávnější minulosti, v letokruzích stromů a ve vrstvách ledovců.
Popel a místní účinky
Sopečný popel nejsou saze, ale drobné úlomky horniny a skla. Je těžký a z atmosféry vypadne během dnů až týdnů, takže klima neovlivní. V okolí sopky zatěžuje střechy, ničí úrodu a zamořuje vodu. Pro letadla je nebezpečný i ve velkém zředění: v motorech se taví a zanáší je, obrušuje skla a čidla. Proto se při erupci uzavírá vzdušný prostor po směru větru, někdy na tisíce kilometrů. V roce 2010 tak erupce na Islandu na několik dní zastavila leteckou dopravu nad velkou částí Evropy, i když šlo o středně silnou erupci bez vlivu na klima.
Plyny v troposféře působí místně. Oxid siřičitý dráždí dýchací cesty a s vodou tvoří kyselý déšť. Nad sopkou vznikají v oblaku popela a páry bouřky s blesky a erupce do vlhkého vzduchu mohou vyvolat vydatné srážky a bahnotoky.
Sopečný závoj na obloze
Stratosférický závoj je vidět. Slunce je přes den obklopené mléčnou září a soumraky jsou po velkých erupcích nápadně dlouhé a barevné, s purpurovou září vysoko nad obzorem ještě dlouho po západu slunce. Takové západy slunce byly pozorovány po celém světě měsíce po velkých erupcích a dostaly se i do dobových obrazů.
Sopky a dlouhodobé klima
Jednotlivá erupce působí krátce. Série silných erupcí během několika desetiletí ale dokáže ochladit klima na delší dobu a patří k příčinám chladnějších období v posledním tisíciletí. V dnešním klimatu jsou sopky jedním z přirozených vlivů, které krátkodobě překrývají dlouhodobé oteplování způsobené skleníkovými plyny. Po odeznění závoje se teplota vrací tam, kde byla.
Časté otázky
Proč sopka planetu ochlazuje, a ne ohřívá?
Teplo erupce je proti energii ze Slunce zanedbatelné. Rozhodující je oxid siřičitý, ze kterého ve stratosféře vzniknou drobné kapičky kyseliny sírové. Ty odrážejí část slunečního záření zpět do vesmíru, takže k povrchu dopadne méně energie.
Způsobují sopky oteplování vypouštěním oxidu uhličitého?
Ne. Sopky uvolňují ročně zhruba stokrát méně oxidu uhličitého než lidská činnost. Jejich krátkodobý ochlazující účinek je mnohem výraznější než oteplující.
Ovlivní každá erupce počasí?
Ne. Většina erupcí vynese plyny jen do troposféry, odkud je déšť během dnů vymyje. Na klima má vliv jen erupce dost silná na to, aby dostala hodně síry do stratosféry, a taková přichází jednou za desítky let.
Jak sopečná erupce ovlivní počasí?
Velká erupce vynese do stratosféry oxid siřičitý, ze kterého vznikne závoj kapiček odrážejících sluneční světlo. Povrch dostane méně energie a průměrná teplota planety klesne o desetiny stupně na jeden až tři roky.
Proč sopka planetu ochlazuje?
Protože kapičky kyseliny sírové ve stratosféře odrážejí část slunečního záření zpět do vesmíru. Tento účinek je mnohem silnější než oteplující účinek oxidu uhličitého, který sopka vypustí.
Jak dlouho ochlazení po erupci trvá?
Jeden až tři roky. Kapičky ve stratosféře neprší, klesají pomalu a závoj se rozplyne až po několika letech.
Proč je sopečný popel nebezpečný pro letadla?
Popel tvoří jemné částice skla, které se v motorech taví a mohou je zastavit. Palubní radar ho nevidí. Po velké erupci se proto uzavírá vzdušný prostor.
Ovlivní počasí každá erupce?
Ne. Rozhoduje, kolik síry erupce vynese až do stratosféry. Erupce bohaté na lávu, ale slabé výškou sloupce, mají jen místní účinky.
Související pojmy
Kategorie: Klima. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.