Zemětřesení

Zemětřesení jsou otřesy zemského povrchu, které vznikají náhlým uvolněním napětí v zemské kůře. Síla se udává magnitudem, účinky na místě intenzitou. S počasím nesouvisí a předpovědět se nedá.

Zemětřesení není jev počasí, do slovníku ale patří jako jedno z největších přírodních nebezpečí a jako příčina tsunami, sesuvů a lavin. Vzniká v zemské kůře, kilometry až stovky kilometrů pod povrchem, a atmosféra na něj nemá vliv.

Jak vzniká

Zemský povrch tvoří desky, které se pohybují rychlostí několika centimetrů za rok. Na jejich okrajích a na zlomech uvnitř desek se horniny o sebe třou a zaklesávají. Pohyb desek pokračuje a v horninách se hromadí napětí, podobně jako v ohýbaném prutu. Když překročí jejich pevnost, bloky se náhle posunou, někdy o několik metrů. Uvolněná energie se šíří všemi směry jako seismické vlny. Místo, kde posun začal, je ohnisko neboli hypocentrum. Bod na povrchu nad ním je epicentrum.

Ohnisko a epicentrum epicentrum ohnisko zlom povrch
Otřesy vycházejí z ohniska v hloubce a šíří se všemi směry. Epicentrum je místo na povrchu přímo nad ním, kde bývají účinky nejsilnější.

Magnitudo a intenzita

Síla zemětřesení se popisuje dvěma různými údaji, které se často zaměňují.

  • magnitudo: množství energie uvolněné v ohnisku. Jedno zemětřesení má jedno magnitudo. Stupnice je logaritmická, o stupeň výš znamená asi 32krát víc energie. Původní Richterovu stupnici dnes nahrazuje momentové magnitudo, v běžné řeči se ale dál mluví o Richterově stupnici,
  • intenzita: účinky na konkrétním místě, tedy co lidé cítili a co se poškodilo. Udává se ve 12 stupních a se vzdáleností od epicentra klesá.

Orientačně: otřesy do magnituda 3 lidé většinou necítí, kolem 5 vznikají škody na slabších stavbách, od 7 jde o velké ničivé zemětřesení. Největší zaznamenaná měla magnitudo přes 9. O škodách ale rozhoduje i hloubka ohniska, podloží a kvalita staveb.

Kde k němu dochází

Naprostá většina zemětřesení připadá na okraje desek: kolem Tichého oceánu, v pásu od Středomoří přes Turecko a Írán po Himálaj a na středooceánských hřbetech. V Evropě jsou nejohroženější Itálie, Řecko, Turecko, Balkán a Island. Střední Evropa leží uvnitř desky a otřesy jsou tu slabé. V Česku jsou nejznámější zemětřesné roje na Chebsku.

Co zemětřesení spouští

  • tsunami: když se při podmořském zemětřesení zvedne nebo propadne mořské dno, viz tsunami,
  • sesuvy a laviny: otřesy uvolní nestabilní svahy, viz sesuv půdy,
  • ztekucení půdy: vodou nasycené písky ztratí pevnost a stavby se do nich boří,
  • dotřesy: slabší otřesy, které následují dny až měsíce po hlavním.

Počasí zemětřesení nevyvolává, rozhoduje ale o následcích. Mráz, déšť nebo vedro ohrožují lidi, kteří přišli o střechu, a déšť zvyšuje riziko sesuvů na narušených svazích.

Časté otázky

Existuje zemětřesné počasí?

Ne. Představa, že zemětřesení přicházejí za dusna nebo bezvětří, je pověra. Ohniska leží kilometry až stovky kilometrů pod zemí, kam počasí nedosáhne, a otřesy přicházejí za každého počasí i roční doby.

Jsou zemětřesení v Česku?

Ano, ale slabá. Nejčastější jsou na Chebsku, kde přicházejí v rojích stovek až tisíců drobných otřesů během několika týdnů. Nejsilnější z nich lidé cítí a mohou způsobit drobné škody na omítkách. Slabší otřesy vyvolává také těžba.

Co dělat při zemětřesení?

V budově se skrýt pod pevný stůl nebo k nosné zdi, dál od oken a skříní, a nevybíhat ven během otřesů. Venku se vzdálit od budov a vedení. U moře po silném otřesu okamžitě odejít do výšky kvůli tsunami.

Co je zemětřesení?

Zemětřesení jsou otřesy zemského povrchu způsobené vlnami, které se šíří z místa, kde se v zemské kůře náhle uvolnilo nahromaděné napětí.

Jak vzniká zemětřesení?

Desky zemské kůry se vůči sobě pomalu pohybují, na zlomech se ale zaklesnou a hromadí se v nich napětí. Když překročí pevnost hornin, bloky se skokem posunou a energie se uvolní jako otřesy.

Co je magnitudo?

Magnitudo je číslo vyjadřující množství energie uvolněné v ohnisku. Zvýšení o 1 stupeň znamená asi 32krát víc energie. Každé zemětřesení má jedno magnitudo.

Co je epicentrum?

Epicentrum je místo na povrchu přímo nad ohniskem zemětřesení. Ohnisko samo, hypocentrum, leží v hloubce.

Dá se zemětřesení předpovědět?

Ne. Dá se určit, kde jsou zemětřesení pravděpodobná a jak silná mohou být, ne však den a hodina. Varovné systémy umějí jen upozornit sekundy až desítky sekund předem, když už otřes začal.

Související pojmy

Kategorie: Počasí, příroda a člověk. Texty a schémata mají informativní a orientační charakter, zjednodušují složitější jevy a nenahrazují odbornou literaturu ani oficiální výstrahy. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište nám.